IKAR CZIKAR CZ

Judita (Jaroslava Málková)8.9.2019
 

0
 počet hodnocení: 0
přečtené 57, Komentáře 0

 

Dokonalá láska

 





Kapitola 19.



 





    Moře bylo po celou plavbu klidné. Ale několik námořních mil před anglickou pevninou se celé nebe zatáhlo. Blížila se bouře. Vítr zesílil během několika minut a blesky křižovaly oblohu. William se obával, že nestačí doplout k pevnině včas. Všichni muži se chopili vesel a bojovali se silným větrem. Lodě se nakláněly z jedné strany na druhou a při tom nabíraly vodu.

    Vévoda se brodil v kalužích po palubě a snažil se dostat ke své ženě a synovi. Pohyboval se jako opilý námořník a v jedné chvíli se zdálo, že neudrží rovnováhu a vlna ho spláchne do moře. Začalo pršet a muži u vesel nedbali ani déšť, ani na studenou sprchu, která je omývala, kdykoliv se lodě na rozbouřené hladině zhouply. Věděli, že jedinou záchranou je, dostat se co nejblíž k pobřeží. Hlavně aby se vítr neobrátil proti nim a neodnesl je daleko na moře.

    William konečně dorazil k Juditě. Silným lanem ji a svého syna přivázal ke sklopenému stěžni, aby je prudká vlna nesmetla do moře. Potom se přesvědčil, že je jeho kůň dobře uvázaný a začal ho svým hlubokým hlasem uklidňovat. Věděl, že se bojí a proto se snažil ho na sebe upoutat, aby se soustředil jen na něj. Rufus měl uši sklopené dopředu, oči vykulené a nozdry rozšířené.

„No tak chlapče. Přece se nevylekáš jedné bouřky. Vždyť jseš statečný bojovník, zvyklý na ještě horší věci.“

Zdálo se, že se Rufus na hlas svého pána plně soustředil a začal být trochu klidnější.

    Vojáci měli své štíty zavěšeny na obrubních, lemujících trupy lanskipů. Chránily alespoň trochu veslaře před vysokými vlnami. Štíty byly zaháklé v úchytkách a navyšovaly tak boky lodí.

     FitzOsbern bylo zkušený námořník a dokázal určit blízkost pevniny podle barvy moře a chaluh nebo řas. Poznal, že už jsou velmi blízko pevniny. Lodě se však na rozbouřeném moři zmítaly tak, že i několik silných mužů našlo smrt v jeho náruči.

    Zdálo se jim, že na obzoru zahlédli pevninu. William si však nebyl zcela jistý, protože přes hustý déšť nebylo skoro vidět.

 Vítr, který se náhle stočil, jim začal vát přímo do zad. Lodě klouzaly po mořské hladině a přibližovaly se velkou rychlostí k přístavišti. Všichni si oddychli a počali se modlit za svoji záchranu.

    William vyvedl Rufuse, který jen zázrakem ve zdraví přežil, na pevnou zem. Rozvázal mu provaz, kterým měl svázány nohy, aby si v bouři ještě víc neublížil. Chvíli ho vodil po břehu, až získal větší stabilitu. Potom vysadil Juditu s Robertem na jeho hřbet a vyhoupl se za ně. Zamířil rovnou ke svému domovu na hrad Monmouth.





    Judita ležela na lůžku obalená kožešinovou přikrývkou v jejich nové komnatě. Byla z té hrozné plavby nesmírně unavená. Zapřísahala se, že už na žádnou loď v životě nevstoupí.

Náhle se ozvalo tiché zaklepání a její muž vstoupil do ložnice.

„Náš synek okamžitě usnul jen co se dotkl lůžka. Vedl si po celou plavbu na tak malého chlapce velmi statečně. A co ty? Jseš také unavená lásko?“

„Ještě se mi ze všeho třesou nohy. Jednu chvíli jsem se bála, že skončíš na dně moře, jak se loď nakláněla z jedné strany na stranu. To už bych snad nepřežila.“

„Nesmíš už na to myslet miláčku, je to za námi.“

    Vévoda se svlékl a chystal se ulehnout ke své ženě. Ta se na něj zděšeně dívala, až si William myslel, že se ho snad bojí.

„Ty máš ze mě strach?“ zeptal se jí.

„Jak tě může něco takového napadnout. Jistě, že nemám.“

„Tak proč se na mě díváš, jako kdybys ho měla?“ zeptal se jí zmateně.

„To jenom ta tvoje zranění mě tak vylekala a to, jak si musel při nich strašně trpět.“

    William měl po celé délce stehna vybledlou jizvu, jak ho nepřítel sekl mečem. Když se k Juditě na chvíli otočil, uviděla na jeho zádech svraštělý hrbolek, z něhož vedly paprskovitě malé jizvičky do všech stran.

Pak se na svého muže usmála a rozpřáhla svoji náruč.

„Tak už tam tak nestůj a pojď ke mně nebo ještě nastydneš ty můj statečný ochránce.“

„To mi nemusíš říkat dvakrát. Utrpěl jsem sice těžké rány, ale chuť na milování s tebou mě nepřešla.“

    Okamžitě byl u ní a položil se vedle své ženy. Judita mu ovinula paže kolem krku a vší silou se k němu přitiskla. Dotyk jeho těla v ní vyvolal a oživil všechny dávné vzpomínky. Položila mu hlavu na rameno a zhluboka si vychutnávala ten pocit štěstí, který ji celou zachvátil. Od samého začátku věděla, že patří k sobě a že je to ten pravý muž pro ni.

    William ji vzal prudce do náruče a sklonil se nad ní, aby ji políbil. Něžně ji laskal po celém těle. Judita se roztřásla vzrušením. Sladké opojení jí prostupovalo celým tělem. Williamova touha do ní proniknout byla takřka nesnesitelná. Uběhla spousta času, co se spolu naposledy milovali. Věděl, že takhle ho může vzrušit jenom ona. Když do ní vstoupil, začal se v ní hladce pohybovat, Judita mu svými boky vycházela vstříct. Náhle oba ucítili, že se jejich těla vzájemně prolnula a zmizela někde ve vzduchoprázdnu. Jejich duše spolu splynuly.



 


hodnotit:
hodnotit
12345

 


Komentáře

Upozornění správce

Napište text v rámečku do pole pod ním. V případě, že nebude správně vyplněný, mail_to_by_send

sec




Mediální partneři projektu:

 

 

  • AGENTURA MÁM TALENT SPOLUPRACUJE S TĚMITO NAKLADATELSTVÍMI: Albatros Media, Alpress, Amenius, Arkus, Baronet, Beta - Dobrovský, Brána, Carpe Diem, Dobrovský, Dokořán, Egmont, Epika, Epocha, Euromedia Group, EvitaPress (SK), Grada Publishing a.s., Hejkal, Host, JaS, Jota, Ikar (SK), Koruna (SK), agentura Krigl, Lekmoty, Mladá Fronta, Moba, Monument, Nakl. 65. pole, Nava, Paseka, Portál, Šulc - Švarc, Vašut, Viking, Vyšehrad


                    
  •  
  •  
  •