IKAR CZIKAR CZ

Deník (Franta Neznámý)15.8.2017
 

0
 počet hodnocení: 0
přečtené 14220, Komentáře 4

 

10.8. 2017

Dnes jsem si po delším uvažování začal psát deník. Můžu totiž do něj napsat věci, které nikomu jinému říct nemůžu. Nemůžu je říct nikomu, protože nikoho nezajímají.

Jde hlavně o poslední událost mého života. Markétka, dítě o kterém jsem si myslel, že je moje, moje není.

Nejprve jsem podal žalobu na zrušení otcovství. Naivně jsem si myslel, že Kateřina přistoupí na můj návrh. Můj návrh byl, že se nechám vyškrtnout z rodného listu, ale dál budu Markétku vídat a platit jí menší částku, ale něco bych jí posílal.

Vysmála se mi do obličeje. Biologického otce prozradit nechce a vyškrtnout mě taky nechce. Vysmála se mi tak jako se mi směje celého půl roku. Celý půl rok musím dělat co chce ona. Přizpůsobit se jí. Nikdy nemůže být nic podle mě.

Začal jsem si psát deník, protože si myslím, že nikdo nechce slyšet má slova. Nebylo lehké rozhodnutí být stále Markétčin otec. Ať bych se ale rozhodnul jakkoli, nikdy by to nebylo lehké. Kdybych byl vyškrtnut z rodného listu, nezůstalo by už nic co mám v životě rád. Moc věcí není. Vlastně svůj život nenávidím. Není nic, co by se mi kdy povedlo. Jediná věc, o které jsem si myslel, že se mi povedla, měla být Markétka. A po půl roce člověk zjistí, že to tak není.

Vždyť jsem byl u porodu. Držel jsem ji v náručí. Krmil jsem ji. A když plakala, utíral jsem ji slzy. Přebaloval jsem ji. Smála se na mě, když jsem s ní hrál. Miluju ji. Je to moje dítě, i když není. Nikdy nepozná svého pravého tátu a tak se pokusím být jím já.

Kačena neumí být matkou. Markétka ji nebaví. Je to pro ni jen hračka, kterou může odložit, když ji nebaví. Viděla Danečka u své sestry a chtěla ho taky. Chtěla Danečka, který umí zpívat a tančit, ale dítě, ke kterému musí vstávat i v noci, přebalovat, krmit a hlavně být stále u ní. V jednom kuse ji hlídat. Když jsme byli domluveni na vrácení Markétky kupříkladu v šest. Přijela přesně v šest. Nikdy nezavolala, nenapsala, jak mi to s naší dcerou jde. I když jsem ji u sebe měl čtyři dny.

Půl roku. Je to tak strašně moc. Dívám se na fotky a vidím její úsměv. Jak si hraje s ručičkami. Nemůžu se ji vzdát, i kdybych sám chtěl.

Ale jak jsem v úvodu řekl, je to tak strašně těžké. Kam přijdu, všude mě nazývají stejně. Jsem hlupák a blbec. Jdu do práce na Koksovnu a tam mě nepochopí. Pak přijdu do druhé práce a zase mě nazývají hlupákem. Pak potkám přátele a zase mě nazývají blbcem. I mí přátele. A mí známí také. Říkají, že jsem jí, rozuměno Kačeně, zase ustoupil. Zase jsem se přizpůsobil a zase jsem udělal přesně to, co chtěla. A mí rodiče? Naprosto stejné. Celý život budeš platit na cizí dítě. V tom případě s námi už nepočítej. A moje babka mi nadala, když to slyšela.

Jenže největší obětí v tom celém je Markétka. Pro její matku je spíše přítěží než radostí, otce nemá a s největší pravděpodobností by o ni ani nestál, kdyby o ni věděl, alespoň podle toho, co o něm Kačena říkala, a já bych se vyškrtnul z rodného listu. Moje matka malou vidět nechce, protože není její vnučka. Matka Kateřiny ji prý vídat moc nemusí, neboť je malá a oni už jsou příliš staří, aby poslouchali uřvané dítě, to mi řekla Kačena, že to tahle řekli. Takže i když se narodila, vlastně by nebyl nikdo, kdo by o ni stál. Nikdo.

Tohle ji nemůžu udělat. Nemůžu ji vyhodit ze svého života. Ona za nic nemůže. Je tak sladká, když se směje a přitom o ni nikdo nestojí.

Ano, rozhodl jsem se psát si deník, protože není nikdo, kdo se zeptal, jak to chci já. Nikdo, kdo by řekl, že je to můj život, je mi skoro 29 a mám právo se rozhodnout. Nikdo, kdo by řekl, jak ses rozhodl ty? Takhle? V tom případě je to správné rozhodnutí, protože život je příliš krátký na to, abychom se rozhodovali podle ostatních. Ve filmu Bobule se říká, že lepší je si to posrat podle svýho, než si to posrat podle toho, jak ti to raděj ty ostatní. Je to jedno, co udělám. Když Markétku vyškrtnu, budu nešťastný já, ale udělám šťastné a spokojené všechny ostatní. Když ji z rodného listu nevyškrtnu, budu já šťastný, ale všichni ostatní mě budou nenávidět. Markétka mi za tu nenávist stojí. Je to jediné štěstí v životě, žádné jiné nemám. Moje matka říká, že se mám Markétky zbavit, protože jednou poznám jinou holku a té se třeba nebude líbit, že mám dítě a navíc, které není moje. Ale moje matka, stejně jako mí přátelé nechápou, že nikdy žádnou holku nepotkám. Nikdy se s žádnou neseznámím. Je to můj osud. Ivana i Markéta se se mnou rozešli. A Kačena mi byla nevěrná. Kdyby mi byla nevěrná nějaká modelka, pochopil bych to. Ale vzhledem k vzhledu Kačeny, když mi byla nevěrná, je asi něco špatně. Chyba je ve mně, to je evidentní. A žádná jiná holka, kterou jsem kdy pozval na rande nešla. Odmítly mě všechny. Ne, nenašla se ani jedná, která by kdy šla. Statistika je neúprosná. S holkama to prostě neumím. A já razím teorii, že když někdo jde na penaltu třicetkrát, z toho dvacetkrát nedá gól a desetkrát netrefí ani bránu, neměl by hrát fotbal. Stejné je to se mnou a vztahy. S holkama to neumím a nikdy umět nebudu. Kvůli tomu, jak vypadám se mnou nikdy žádná randit nebude a nikdy se se mnou žádná nedá dohromady. Takže šance na to mít dítě není žádná. Budu tedy mít dítě, ač ne moje, které ale mám rád, jako by bylo moje.

Celý dětství a pubertu nám říkají: „Dokud bydlíš tady, budeš mě poslouchat, až budeš dospělý, dělej si co chceš.“ A když jsme pak dospělí a rozhodujeme se sami, stejně nás rodiče kritizují, že to co děláme, děláme špatně.

Láska se nedá zahodit do koše. Láska buď je anebo není. A za půl roku ta láska vznikla. Viděl jsem Markétku, jak přišla na svět. Nemůžu se o ni připravit.

Ano, začal jsem si psát deník. Protože mě nikdo neposlouchá, protože nikoho nezajímá co chci já. Protože kam přijdu nazývají mě hlupákem. Protože jedno moudro říká, že kdo nechápe mé mlčení, nepochopí ani má slova. Má slova jsou zbytečná, protože je nikdo nechápe ani nikoho nezajímají. 

Kapitola 1-1 z 113
hodnotit:
hodnotit
12345

 


Komentáře

nova6.6.2018
 

Ahoj Franta,

tvoje riadky citam so zaujmom. Paci sa mi na tvojich pismenkach, ze si taky opravdovy, ze opisujes svoje skutocne pocity. Ale rozmyslam nad tym kolko ludi zije podobny zivot akoy ty, len to takto nedaju na papier. Prajem ti, aby si nasiel radost v zivote, nech najdes to , ze si cenny a vzacny. Ja viem, ze pre niekoho su to len slova, ale viem aj to, ze ja vo svojom srdci viem, ze existuje niekto komu na tebe zalezi.

Franta Neznáný7.6.2018
 

Děkuji vám oběma za reakce. Píšu to také proto, že v podobných situacích nebo myšlenkách se mohou ocitnout další. Třeba jim mé řádky také pomohou. Každopádně děkuji

nova4.7.2018
 

hmmmm, ak je toto naozaj tvoj zivot a naozaj pises svoje pocity, prihody....tak rozmyslam, ked mas tak rad deti, preco sa nevrhnes na nejaku dobrovolnicku cinnost. Mozno praca s detmi v detskych domovoch, mozno program v nemocnici ....takto bezcielne hladat ako vyplnit den musi byt velmi frustrujuce.

Michal Vlas27.8.2017
 

Jestli je to o tvém skutečném životě a pokud je pravda, co píšeš, tak je tu slovo: lítost. Nemám právo radit, protože takovou situaci neznám, ale radím, nenech si srát na hlavu, stůj si za svým, protože nikdo nemá právo ti řídit život, nebo tebou opovrhovat. Ignoruj je. Žij tak, jak chceš. A o tu malou, i když není tvoje; pečuj o ní, ať má budoucnost, ať něčeho dosáhnout. Nenech ostatní zkazit i její život. Nevím jak to chodí, nemám právo radit, ale tvá volba je jen a jen tvoje.

Upozornění správce

Napište text v rámečku do pole pod ním. V případě, že nebude správně vyplněný, mail_to_by_send

sec



Návštěvník

 

Profil autora

Franta Neznámý

O mně

Jsem obyčejné člověk, který se rozhodl psát deník a pak i zveřejnit, protože někdo má možné stejné starosti a rád se o ně podělí, nebo...kdo ví

 

Všechna moje díla


Mediální partneři projektu:

 

 

  • AGENTURA MÁM TALENT SPOLUPRACUJE S TĚMITO NAKLADATELSTVÍMI: Albatros Media, Alpress, Amenius, Arkus, Baronet, Beta - Dobrovský, Brána, Carpe Diem, Dobrovský, Dokořán, Egmont, Epika, Epocha, Euromedia Group, EvitaPress (SK), Grada Publishing a.s., Hejkal, Host, JaS, Jota, Ikar (SK), Koruna (SK), agentura Krigl, Lekmoty, Mladá Fronta, Moba, Monument, Nakl. 65. pole, Nava, Paseka, Portál, Šulc - Švarc, Vašut, Viking, Vyšehrad


                    
  •  
  •  
  •