IKAR CZIKAR CZ

Bílá negativa (Pavla Knotková)21.11.2015
 

0
 počet hodnocení: 0
přečtené 14129, Komentáře 0

 

Kapitola3

 

 

 

Zita

 

 

„Jediný způsob jak dospět je poznat opravdovou bolest.“

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kapitola 3

Někteří lidé si myslí, že na to abyste dospěli, musíte mít určitý věk, jiní si zas myslí, že musíte prožít něco velkého: třeba odmaturovat, nebo si udělat řidičák, nebo mít sex. A pak jsou tu lidé, co si myslí, že musíte nasbírat hromadu zkušeností. Ale to vše je podle mě blbost. Dospět můžete už v osmi, nebo naopak až v šedesáti. A co vás udělá dospělým? Bolest, opravdová bolest. Ne taková co hned přejde, ale taková co vás zasáhne, taková která vlastně nikdy neodejde, taková která vás změní.

Já znám přesně den, kdy jsem dospěla, bylo to 25. dubna, den, kdy mi umřela máma. Ten den byl tak krásný, slunečný, ale pro mě znamenal konec mého dosavadního života. Ačkoli jsem věděla, že umře. Měla karcinom močového měchýře, který byl původně benigní tedy nezhoubný, jenže máma s návštěvou doktora otálela tak dlouho až se stal zhoubný. Mámu stála ta fobie z doktorů a špitálů opravdu hodně.

Máma byla můj celý svět. Doslova. Vždycky jsme drželi spolu. A všecko jsme si spolu plánovali, byla mi vším. Svého biologického otce neznám, a ani nechci znát. Máma mě měla za svobodna, vdala se, když mi bylo osm za svého kolegu z práce. Problém byl v tom, že drahý Mirek byl záletník. Sice se vždy dušoval, že tentokrát to bylo vážně naposled, že se už polepší, ale vždy ji zklamal. Takhle se to vleklo šest let, pak se s ním rozvedla. Naštěstí to manželství bylo bezdětné, takže soud proběhl bez tyátru, a máma tak dostala do vlastnictví jeden krásný mezonet (kam si Mireček vodíval milenky) a luxusní BMW.

Máma od té doby zanevřela na všechny chlapy, a jakmile viděla kousek z nějakého sladáku nebo slyšela nějakou romantickou písničku, okamžitě přepínala či přelaďovala. Láska- páska, říkávala. Radši se zaměř na kariéru, nebo pokud chceš nějakého chlapa, tak jen takového noumu, hlavně ne žádného sexy týpka, proboha, ty si akorát myslí, že si z nich každá sedne na zadek.  Většina chlapů jsou blbci, ti hodní si zpravidla vezmou mrchu. Takže na tebe určitě zbude jen nějaký hajzl. Ach jo, Zituško, ty jsi moc hodná, moc dobrá pro tento svět, pro tuhle pošahanou dobu. Měla bys být víc dravá. Jsi tak chytrá, musíš to dotáhnout daleko. To mi ustavičně opakovala. Pořád se mi v hlavě honí její slova.

Ten nápad s tím, že budu dělat v reklamce, byl taky její. Já vlastně pořádně nikdy nevěděla, co budu dělat. Patřím k těm lidem bez nějakého talentu: hudební sluch mizerný, s vystupování na veřejnosti mám fobii, tancování jsem rači nikdy nezkoušela, s žádným sportem jsem se nekamarádila, jazyky mi dělaly problémy, v chemii jsem rozhodně neexcelovala, zručnost mizerná (máma vždy říkala, že mám obě ruce levé) a mé kresby rozhodně nikoho nikdy neuchvátily. V matice i fyzice jsem byla nejlepší ve třídě, ale ne zas tak dobrá že bych vyhrála krajské kolo olympiády v matice. Navíc celý život jen počítat by mě nebavilo. Taky si celkem rozumím s počítači, ale zase ne tak abych vymyslela vlastní program nebo se nabourala do školního webu. Takže práce v reklamce, pro mě bude asi vážně to pravé ořechové.

Podala jsem si jednu jedinou přihlášku. Do Bratislavy, obor Obchodní management a marketing. Asi si řeknete, že je to hazard, jen jedna přihláška. Jenže já nechtěla jít na výšku v Česku, protože v Praze, Brně, Olomouci, Ostravě by hrozilo, že potkám spolužáky z gymplu, nebo základky, nebo sousedy, zkrátka že potkám ty, co mě znají, a že mě budou litovat, chudák holka, zůstala na celém světě samotná. A má někoho? Ne.

Vážně nerozumím, proč když holka nikoho nemá, je automaticky největší chudák. Já nejsem z těch holek, co se lehce zamilují. Nikdy jsem neměla pokoj s hromadou plakátů herců a zpěváků. Jak se proboha někdo může zamilovat na základě pár pohledů, ke všemu pohledům upřeným na obrazovku televize nebo počítače. Podle mě se člověk zamilovává postupně. A žádná láska na první pohled neexistuje. Mě rozhodně nestačí vědět jaké má oči, vlasy, rty, svaly, zadek. Já potřebuju vidět, jak se směje. (Sama se strašně ráda směju.) Chci znát jeho smysl pro humor. Potřebuju vědět, jaké má názory, jak se postaví problémům. Pomalé poznávání se ale rozhodně není krédem dnešní doby, dnes chce každý všechno hned. Neztrácíme tím náhodou něco? Já prostě nejsem schopna někoho mít, když k němu nic necítím. Vidím kolem sebe spoustu párů, ale opravdu zamilovaných je málo. Odmítám být jednou z těch, co někoho mají, protože je to trendy. Budu někoho mít až ho budu potřebovat.

Někteří lidé prostě můžou klidně prožít stovku vztahů a rozchodů. Já ne. Rozhodně nejsem splachovací. Ačkoli někteří pitomečci si myslí, jaká jsem chladná. Nejsem, je to jen skořápka, která se rozletí na tisíc kousků, když do ni ten správný ťukne. Otázka je, jestli se vůbec někdo najde, kdo by se o to pokusil.

Vlastní romanci sice neprožívám, to ale nic nemění na tom, že jednu píšu. Miluju knihy a ještě víc psaní. Píšu takový román o archoastronautech, kdy se pozemšťanka zamiluje do svého boha-mimozemšťana(ona neví, že je z jiné planety, protože všichni mimozemšťané přesvědčují lidi Atlantie, že jsou jejich bohové). Arja a Mirias.

To mě přivádí k myšlence, proč tu jen mlčky sedím a nepíšu. Vždyť k psaní je vlak přímo stvořený!

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kapitola 3-3 z 31
hodnotit:
hodnotit
12345

 


Komentáře

Upozornění správce

Napište text v rámečku do pole pod ním. V případě, že nebude správně vyplněný, mail_to_by_send

sec




Mediální partneři projektu:

 

 

  • AGENTURA MÁM TALENT SPOLUPRACUJE S TĚMITO NAKLADATELSTVÍMI: Albatros Media, Alpress, Amenius, Arkus, Baronet, Beta - Dobrovský, Brána, Carpe Diem, Dobrovský, Dokořán, Egmont, Epika, Epocha, Euromedia Group, EvitaPress (SK), Grada Publishing a.s., Hejkal, Host, JaS, Jota, Ikar (SK), Koruna (SK), agentura Krigl, Lekmoty, Mladá Fronta, Moba, Monument, Nakl. 65. pole, Nava, Paseka, Portál, Šulc - Švarc, Vašut, Viking, Vyšehrad


                    
  •  
  •  
  •