IKAR CZIKAR CZ

Lásky minulé a budoucí, Poklad, Pane Bože odpusť hříšníkům, Judas z Kariotu, Třikrát a dost, Venkov, Truchlící fúrie, Řemeslo má zlaté dno (Josef Farkas)2.4.2016
 

5
 počet hodnocení: 2
přečtené 3196, Komentáře 0

 

Truchlící fúrie

                                             Truchlící fúrie

„Ty dobytku,“ rej hvězdiček se roztočil kolem jeho hlavy, „už tě mám plný zuby.“

Opřel se o zeď ve snaze to ustát.

Stála vedle něj a vypadala jako hráč baseballu po odpalu.

Háďata černých vlasů se jí vlnily kolem hlavy a oči vesmírně jiskřily jako při zrodu nové galaxie. Byla nadpozemsky krásná a krutá. Záhadná a plná chladné a zároveň žhavé žádostivosti.

Takhle to měli rádi a potřebovali to. Zpočátku mu dalo dost sebezapření než si na její libůstku zvykl, ale láska je mocná čarodějka.

Přišel tomu na chuť. Odměna byla neskutečná. Její vyvrcholení v něm doznívalo ještě dlouhou dobu po spojení.

„Mrcho,“ chytil jí v zátylku za vlasy. Měl pocit, že slyší praskavý zvuk z vlasových folikulů.

Vycenila bílé zuby a roztouženě vzdychla. Zakousli se do sebe jako dvě hladová zvířata.

Už několik let probíhaly mezi nimi obdobné hry lásky šálivé. Několikrát se přistihl, že si dává otázku, kam to až dojde.

Když přišla s něčím novým, uvědomil si, že nová hra je drsnější a nebezpečnější. Ale ona tvrdila, že jí ta Itálie dělá dobře. V duchu si říkal, že markýz de Sade nebyl Ital, ale když došlo na věc, už to neřešil.

Seděla u zrcadla a snažila se zamaskovat modřinu na levé tváři: „Ty moje zvíře, snaž se abych mohla mezi lidi.“

„No co, já sem taky jak po zápase v profi boxu,“ políbil jí temeno hlavy.

Voněla tužidlem na vlasy a vyzývavým pižmem.

„Už si mně vzala vedoucí stranou a ptala se, jestli nejsem obětí domácího násilí,“ uchichtla se, „to je jako by se ptala, kolikrát denně to musím mít.“

„To je zajímavý a mně se nikdo nezeptá,“ přejel si dlaní bolavé místo na temeni hlavy.

„Protože ty nejsi oběť, ale predátor, lásko,“ políbila ho a kousla do rtu.

Jemná bolest ho vzrušila.

Všimla si toho: „Ne, ne, ne. Musím makat. Nech si to na večer,“ se smíchem zavřela dveře na chodbu.

Zdálo se mu, že za ní vzduchem poletoval vesmírný prach, který se po dopadu na podlahu měnil v miniaturní kapičky krve boha Urána.

Celý den na ní myslel. Koukal po hodinách a těšil se až bude doma. Touha po ní poslední dobou přestávala být touhou. Stávala se závislostí. Jako pravidelný konzument drogy začínal vyžadovat svou dávku. Přistihl se, jak většinu pracovní doby věnuje stále častěji vytváření milostných scénářů.

Tentokrát pracoval na pitoreskním přepadení hospodyňky mistrem Beanem.

Gumovou masku koupil o pauze v obchodě na hlavní třídě a přikoupil gumový revolver. Z přihrádky v autě vyndal krátký obušek, který spíše než pendrek připomínal penis. Ten vozil preventivně na popud své ženy. Buď vždy připraven, znělo její heslo dne.

A teď to přišlo. Zul si boty na chodbě, aby nebyl slyšet. Potichu odemkl byt. Z kuchyně svítilo do předsíně světlo. Vařila.

Natáhl si masku. Za opasek strčil krátký obušek a hlavní gumové pistole neslyšně otevřel přivřené dveře.

Stála u kuchyňské linky a krájela zeleninu. Chvíli potichu se zalíbením sledoval, jak se jí při krájení jemně natřásá prdelka.

To bude jízda, prolétlo mu myslí a mravenci se rozlezli po podbřišku.

Tyhle obrazy nazývali antickým dramatem a dneska napíší další scénku. Pod maskou se usmíval.

Potichu se přesunul za její záda a přiložil hlaveň gumové zbraně pod lopatku.

Jako ve zpomaleném filmu se otočila. Černé oči se zvětšily úlekem do velikosti espressa lungo a... bodla. Jednou, dvakrát, pětkrát. Probralo jí až lupnutí čepele, která ulomená zůstala trčet v hrudní kosti.

Tělo s přihlouple překvapeným výrazem mistra Beana leželo na podlaze. Probodnuté plíce ještě pracovaly. Otvory bublala zpěněná krev a vydávala zvuk, který zněl, jako když se snaží něco říct.

Stála nad ním a černí hádci jejích vlasů byli zplihlí a bez života. Po tváři se jí rozkutálely slzy. Z lechtivé kapitolky příběhů markýze de Sade se stala antická tragédie.

Krev přestala vytékat a on ztichl, jakoby již všechno, co měl na srdci, řekl. Stála nad ním jako truchlící fúrie. Došlo jí, že je to její poslední role.


hodnotit:
hodnotit
12345

 


Komentáře

Upozornění správce

Napište text v rámečku do pole pod ním. V případě, že nebude správně vyplněný, mail_to_by_send

sec




Mediální partneři projektu:

 

 

  • AGENTURA MÁM TALENT SPOLUPRACUJE S TĚMITO NAKLADATELSTVÍMI: Albatros Media, Alpress, Amenius, Arkus, Baronet, Beta - Dobrovský, Brána, Carpe Diem, Dobrovský, Dokořán, Egmont, Epika, Epocha, Euromedia Group, EvitaPress (SK), Grada Publishing a.s., Hejkal, Host, JaS, Jota, Ikar (SK), Koruna (SK), agentura Krigl, Lekmoty, Mladá Fronta, Moba, Monument, Nakl. 65. pole, Nava, Paseka, Portál, Šulc - Švarc, Vašut, Viking, Vyšehrad


                    
  •  
  •  
  •