IKAR CZIKAR CZ

Posluchači s láskou (Jiří Růžička)7.3.2011
 

Hodnocení agentury:

Rukopis "Posluchači s láskou" byl zařazen do TOP 10 a stal se tak kandidátem na knižní vydání.
Markéta Dočekalová, hlavní gestor

HODNOCENÍ hlavní gestorky:
Jiří Růžička je zkušený autor (realizoval mnoho televizních scénářů, píše pro média apod.), který psát umí. Nezápasí se stylistikou a má již svůj vlastní, svébytný autorský styl. Jeho novela je velmi osvěžující, psána nesmírně čtivě a nelze si nevšimnout, že autor prostředí rozhlasového studia sám velmi dobře zná (má za sebou letitou rozhlasovou praxi). Snad jedinou chybou na kráse je menší rozsah, než bychom snad od průměrné novely očekávali. Přesto se domnívám, že nutit autora k nastavování by se v tomto případě nemuselo vyplatit a vzdávat se čtivého textu, který by u čtenářů mohl mít úspěch, by zase byla škoda. Proto dávám ke zvážení variantu, že by například jako první vyšla z MT kniha, obsahující například 2 novely. Pokud bychom spojili například dva rukopisy do jedné knihy, dostali bychom se na tradiční rozsah, což bych považovala za ideální.
Rukopis Jiřího Růžičky dle mého názoru žádné velké zásahy nevyžaduje a proto by mohl vyjít poměrně rychle.

5
 počet hodnocení: 9
přečtené 26134, Komentáře 40

 

„Zklidni hormony, kočičko, a naval výhru!“ přitvrdil muž na druhém konci telefonu.

„Nic jsi nevyhrál, kocourku!“

„Jdu si k tobě pro prachy! A beru si s sebou na pomoc kámoše. Čekej nás tak za deset minut,“ dodal ten dobrodinec a zavěsil.

V tu chvíli Lenka zapomněla, že existuje nějaký Jonáš. Ještě stačila položit telefon a pak se jí udělaly mžitky před očima.

Lidi už z těch soutěží totálně zblbli, pomyslela si.

Na Vánoce měli vypátrat, který policista má zespodu na botě speciální nálepku rádia Sirius. Ten, kdo přinesl do studia sto vymačkaných tub od zubní pasty, postoupil zase do slosování o báječnou jízdu nejstrmější zubačkou na světě ve Švýcarsku. Před měsícem posluchači hledali po Praze číselnou kombinaci trezoru s patnácti tisícikorunami. A tento týden začala supersoutěž: Moderátor volá na náhodná telefonní čísla a 20 tisíc korun vyhrává ten posluchač, který se po zvednutí sluchátka nepředstaví a rovnou vyhrkne: „Kdo má vytříbený vkus, poslouchá rádio Sirius!“

Tuto soutěž si zřejmě méně intelektuálně vybavený posluchač vysvětlil po svém a v noci do studia sám zavolal. Jeho prostý úsudek ještě více otupil alkohol. Nedostatek rozumu mu sudičky vykompenzovaly agresivitou.

Lenka dostala pořádný strach. Seděla v moderátorském křesle, ve kterém se jí jindy obvykle vlévá do žil dobrá nálada a sebevědomí, a chřadla jako hlemýžď na poušti.

Vzpomněla si na napínavou historku, kterou zažil Dušan při svém nočním vysílání. Zrovna něco dopovídal na mikrofon, rozjel písničku a vydal se na záchod. Šel skoro poslepu, na chodbě se nesvítilo. V klidu už otvíral dveře od toalet, když tu proti němu vyrazil muž s punčochou na hlavě a s velkou taškou v ruce. Jen chvilku se na sebe dívali. Tajemný vetřelec se vzpamatoval jako první. Odhodil zavazadlo, vystartoval ke dveřím, mrštně si otevřel a zmizel na schodišti. Teprve pak se vzpamatoval i Dušan a zavolal policii. Zjistil, že okno do světlíku na záchodě je otevřené. Tudy se zřejmě pachatel dostal do rádia. Orientoval se tam dokonale, přesně věděl, kde jsou hlavní dveře. Možná to byl dokonce i zaměstnanec rádia. V zavazadle, které si nestačil odnést, byl počítač z kanceláře. Kdo ví, kde by skončil, kdyby se Dušanovi nechtělo na záchod.

Jenže tenkrát se ještě nezamykal vchod z ulice, protože nešel otevírat na dálku bzučákem, uvědomila si Lenka. Ale vzápětí jí došlo, že zrovna dnes zůstala obě křídla dveří otevřená kvůli nějakému stěhování. Jít dolů je zavřít nemohla, protože by za ní zaklaply horní dveře do rádia. A hlavně měla strach, že na chodbě potká toho šílence i s jeho kamarády.

Trocha poezie teď v noci nikoho nezabije. Mám pro vás jenom krátkou básničku o lásce: Závrať? Tak ať!

Lenka smíchala písničku na písničku a vyrazila aspoň k toaletám zkontrolovat, jestli je zavřené okno do světlíku. Neudělala ani pět kroků a nad hlavním vchodem se rozdrnčel zvonek.

V jejím zažívacím traktu započal nácvik chemického poplachu. Nerozhodností sebou cukala na všechny strany. Nakonec se přece jenom trochu zklidnila. Rychle pozhasínala všechna světla, aby dovnitř nebylo vidět zvenku. Pak nalepila oko na kukátko vstupních dveří a jako leguán se rozhlížela do všech stran. Marně. Tma na schodech nabízela jenom černo. Nastražila uši. Taky marně. Nic podezřelého neslyšela.

Zřejmě už venku nikdo není, oddychla si po chvíli čekání.

Prudké rány do dveří rychle změnily její názor. Znovu zaburácel zvonek. Srdce moderátorky se proměnilo v buchar.

Po špičkách přešla zpět k záchodům, kde zjistila, že okno do světlíku je otevřené. Takřka neslyšně jej zavřela. To už měla srdce v kalhotách.

Snad jsem to stihla včas, pomyslela si.

Stála uprostřed potemnělé chodby s pusou dokořán. To aby dobře vnímala každý krok narušitele. Neslyšela vůbec nic, ani hudbu ze studia. Ani hudbu ze studia? Úplně zapomněla, že vysílá!

Tak dvě minuty mohlo být v éteru úplné ticho. Když už poslední dva posluchači, které nezkosil spánek, měli téměř rozebrané rádio v domnění, že je porucha na jejich přijímači, Lenka konečně vyjela další písničku. Klepaly se jí ruce, jako když právě složila dva metráky cementu.

Zablikal telefon. Automaticky zvedla sluchátko.

„Ahoj, Lenko! Co s tebou je? Do kina nejdeš, večer nemáš čas a teď mě ani nechceš pustit do rádia. Tady Jonáš. Volám z budky naproti. Otevři mi, prosím tě!“

Pár vteřin trvalo, než jí to došlo. Pak vyprskla smíchy.

„To by nevymysleli ani v Hollywoodu,“ kroutil nad tím hlavou pobavený Jonáš, už v teple studia nad šálkem horké kávy. „Ale to okno do světlíku bys přece jenom měla vždycky zkontrolovat, lidi jsou zlí.“

S Lenkou vydržel ve studiu skoro až do rána, když už bylo jisté, že opilý posluchač se svou partou nedorazí. Musel se vytratit ještě před koncem směny, protože ředitel, který často chodil do práce velmi brzo, zakázal nočním moderátorům pouštět do studia cizí lidi.

Je pět hodin a třicet pět minut, nejvyšší čas vstávat. Ale pozor! Kohout dneska nekokrhá, včera přes něj někdo hodil černý hadr.

Kapitola 6-6 z 55
hodnotit:
hodnotit
12345

 


Komentáře

Jiří Růžička22.2.2016
 

Novela Posluchači s láskou existuje i jako audiokniha. Odkaz na ni najdete vpravo v profilu autora. Díky.

vrrramtata19.12.2014
 

najednou všechno, všecičko rozkvete: sedmikrásky, podběl, pamelišky, petrklíče i karosérie věšeho zánovního auta.

Well,(Inu), ačkoliv jsem v době aut ještě nežil, intenzívně vnímám spíše nedostatky vloženého příspěvku. Text totiž k ničemu neinspiruje. S odpudštěním ploché psaní s nedostatkem inspirace. Franz

Jana24.11.2014
 

Dobrý den,máte-li zájem o vydání, zašlete rukopis na nakladatelstvisantini@seznam.cz

Jiří Růžička23.3.2013
 

Nyní už je tu nová a rozšířená verze. Snad se bude líbit. Hezké jaro:-)

Jiří Růžička23.2.2013
 

Jen malá poznámka: V současnosti novelu upravuji a rozšiřuji. Snažím se ji vyléčit z prvotinové nemoci:-)

Lýdia J.7.1.2013
 

Ad: oznam agentúry MT CZ

Jiří, už teraz sa teším, že budem mať knižky Posluchači s láskou a Na ocet, a možno aj ďalšie.:) Blahoželám.

Jiří Růžička8.1.2013
 

To mě těší. Je to od Vás milé. Díky.

Vasil Demko7.3.2012
 

Mám síce rád \"flíčky\" s tvarohom, ale nemusia mať podobu kapitoliek v novele. Napriek tomu som ich pár strávil bez újmy na zdraví. Takže - je evidentné, že písať viete:-)) Pôvodne som sa domnieval, že budeme konkurenti. Nebudeme. Ja nedokážem tak potrhať príbeh na franforce. Môžem sa však podučiť akejsi Vašej ľahkosti myslenia. Páči sa mi. Blahoželám k dobrým odozvám, hodnoteniam i výberu do TOP 10. Ale netešte sa. Ja sa ľahko nevzdávam :-)

Jiří Růžička8.3.2012
 

Právě jsem se přestal těšit:-) Snad to zvýší vaše šance. Děkuju za pozitivní slova. A teď už mě omluvte, jdu snídat vtipnou kaši, abychom si rozuměli:-)

Ginnie8.3.2012
 

Lehkost myšlení a nadhled se myslím nedá naučit, to musí mít člověk v sobě. Takže já jen závidím. V dobrém.

Lýdia J.6.3.2012
 

Jiří, gratulujem.:)

Skvelé hodnotenie, som s ním mimoriadne spokojná. Aj nápad uverejniť dve novely v jednej knihe je výborný. Ja by som ako druhú tam videla - Námesačnú.

P.S. Jiří, nechcete prísť aj na slovenský MT? Myslím, že o Vaše písmenká by bol záujem.

Jiří Růžička7.3.2012
 

Moc díky. Knížka by mě potěšila, ale radši neříkám hop, dokud jsem nepřeskočil:-)
P. S. Zvážím to. Díky za tip.

Lýdia J.20.11.2011
 

Daniela/Jiří

Zasa som tu poriadne dlho nebola, a čo nenájdem? Z mojej obľúbenkyne na MT CZ sa vykľul chlap! Šak mi to mohlo hneď napadnúť - taká ťažká romantika, keď na jar všetko kvitne, ešte aj karosérie áut.:))
A vidím, že máte ďalšie romány. Teším sa na Námesačnú. Mimochodom, s knižočkou Motivace pracovního jednání, máte niečo spoločné, alebo to je iba menovec?

Jiří Růžička20.11.2011
 

Taky Vás zdravím! Ano, už aby bylo jaro:-) Motivace pracovního jednání jsem nepsal. Sám bych potřeboval motivovat:-)

Lýdia J.20.11.2011
 

K čomu? K práci? Veď vidím, že ste sa poriadne činili.:)

Jiří Růžička21.11.2011
 

To by bylo dlouhé vyprávění:-)

Monika Dvořáková9.11.2011
 

Tak já to budu psát průběžně a rovnou, když to čtu, pokud na něco přijdu: v 5.kapitole hned v první větě bych vyhodila slovo \"malej\", je tam prostě navíc, normálně se přece říká \"klepeš se jak drahej pes\":-)

Jiří Růžička16.11.2011
 

Díky za zprávu. Vidíte, já to párkrát slyšel s tím \"malej\". Ona i doga může být drahá:-) Na druhou stranu to s tím \"malej\" moc nezní.

Jiří Růžička2.11.2011
 

Dnes jsem text opravil a vyčistil.

Monika Dvořáková30.10.2011
 

Předně gratuluji k \"10\", už po přečtení třech kapitol musím konstatovat, že určitě oprávněne. Rozhodně to na etapy dočtu, neboť jsem zvědavá, jak to bude dál! Líbí se mi právě ty krátké, úderné kapitolky, pěkně to odsýpá. Jazyk i styl Vašeho psaní je mi příjemný a sedí mi, evidentně jsem na \"stejné vlně\". Drobné stylistické chyby, které jsou uváděny v některých komentářích výše by se jistě našly a určitě cestou na nějaké narazím a nemá cenu je zmiňovat, protože to už je práce, která čeká na každého, kdo chce opravdu psát - dotáhnout první verzi přes korektury a redaktory z nakladatelství až do vítězného konce:-)Hvězdičky si schovám až to celé přečtu...

Jiří Růžička31.10.2011
 

Díky! Klidně se příště zmiňte i o chybách, ať je případně můžu opravit.

Alina28.10.2011
 

Tak tohle \"překvapení\" by mě vážně nenapadlo:)),... nicméně Daniela byla mou jednou z tipovaných do desítky, což mě těší, že vyšlo:)) Takže /Daniele/ Jirkovi velká gratulka!!

Jiří Růžička29.10.2011
 

Třikrát díky! Někdy je opravdu lepší nepřekvapit:-)

Pavel Hort15.10.2011
 

Danielo, to je už druhé dílo, které mě od Vás velmi zaujalo. Souhlasím s komentáři níže, o tom jak píšete svižně a s nadhledem. Když připočtu smysl pro humor a tu lehkost a pohodu, kterou při dnešním večerním čtení pociťuji, myslím, že máte nakročeno na spisovatelskou dráhu. Doufám, že Vám to vyjde!

Při čtení jsem si vzpomenul na mou oblíbenou spisovatelku Betty MacDonaldovou. Přidávám pět hvězdiček.

Přeji mnoho úspěchů do budoucna, mějte se hezky.

Daniela16.10.2011
 

To je od Vás hezké, Pavle. Moc děkuju. Ať se Vám daří.

Anna Lotta31.7.2011
 

Pokračování - Danielo, na straně 2 píšete odstavec, který začíná Lenka Prášilová...celý v čase minulém. Mezitím se však objeví věta - Nestranný pozorovatel ovšem může nabýt...Tato věta mi vyčnívá, volila bych také čas minulý, neboť je pak v následujícím odstavci pokračováno - odmalička se spíš kamarádila...
Každopádně,Danielo, jste pro mě svým psaním zajímavá :-))

Daniela2.8.2011
 

Děkuju vám za příjemná slova i za návrhy. Myslím, že až si to zase někdy po sobě přečtu, objevím tam toho ještě víc:-)

Anna Lotta31.7.2011
 

Vážená Danielo,
nechala jsem se zlákat již samotným názvem Vašeho díla a také tím, že je Vaše psaní hodnoceno velmi kladně. Opravdu, dobře jsem udělala, že jsem četla. Čtivé,svěží, svižné tempo. Děkuju za tuto četbu. Máte laťku hodně vysoko,snad tedy přijmete moje upozornění:
Již v úvodní kapitole opakujete slova - horlivost byla příliš..., horlivý Michal... v textu poměrně blízko za sebou, dále pak na 7 str. slovo \"vždycky\".

Alina23.7.2011
 

Líbí se mi svěží tempo Vašeho psaní i prokládání textu životními postřehy...:)
5*

Daniela25.7.2011
 

A mně se zase líbí, že jste si na můj text našla čas. Moc děkuju.

Lýdia J.15.6.2011
 

Danielka, dávnejšie som tu nebola, až teraz som si všimla - gratulujem k zaradeniu do TIP-ky, nech sa Vám darí.

Daniela15.6.2011
 

Děkuju. I Vy se mějte dobře.

MÁM TALENT hodnotí3.5.2011
 

Danko, tenhle román Vám vyloženě sedl. Bavím se při nápaditých promoakcích rádia, baví mě nadhled, se kterým hlavní hrdinka zvládá zapeklité situace. A baví mě i krátké kapitolky, které jsou tak akorát vzdušné, dotažené, prostě lehce čitelné. A příběh navíc zůstává tak krásně lidský...

Daniela3.5.2011
 

Nemám slov. Díky. Vaše hodnocení mě osvěžilo jako procházka jarním lesem.

Lýdia J.3.4.2011
 

Ad: 41 - 73

Danielka, bavila som sa ďalej, až na ten záver. Alebo to ešte nie je koniec?

Daniela4.4.2011
 

Díky. Je to celé. Posluchače jsem měla v šuplíku 15 let. Už jim tam bylo smutno, tak jsem je zveřejnila:-)

Daniela28.3.2011
 

Děkuju za optání, sladce:-)

Formát textu už asi měnit nepůjde. Ale chápu, že ne každému vyhoví. Takhle zase čtenář snáz zjistí, kde skončil se čtením. Aspoň doufám. Místo záložky číslo. Hezký den!

Lýdia J.28.3.2011
 

Pekné ránko, Danielka. No čo, dobre ste spali?:))

P.S. Ešte som včera pozabudla na technickú pripomienku. Nešlo by pridávať radšej menej kapitoliek, ale s väčším počtom strán? Takto treba furt otvárať ďalšie a ďalšie.

Lýdia J.27.3.2011
 

Ad: kapitolky 1 až 40

Milá Daniela,

dnes som si rozčítala Posluchači s láskou, je to dobré čítanie. Veľmi sa mi páči Váš štýl písania, s akýmsi sarkastickým podtónom.
A tie predelové „filozofické“ úvahy nemajú chybu. Napríklad: „... najednou všechno, všecičko rozkvete: sedmikrásky, podběl, pampelišky, petrlíče i karosérie vašeho zánovního auta.“ Úžasná romantika.:)
Alebo: „Jsou na světe lidé tak geniální, že kvuli obrovskému přebytku inteligentních buněk jim v mozgu nezbylo žádne místo na soudnost, skromnost a pokoru. Do litrové nádoby tři kila cukru prostě nanarveš.“

Skvelé, zatiaľ sa bavím.:)) U mňa za päť. Hviezdičiek. Ďakujem za príjemný zážitok, majte sa dobre.

Daniela28.3.2011
 

Je krátce po půlnoci a já si říkám, že se mi po vašem komentáři bude opravdu dobře spát. Děkuju a taky se mějte dobře.

Upozornění správce

Napište text v rámečku do pole pod ním. V případě, že nebude správně vyplněný, mail_to_by_send

sec



Návštěvník

 

Profil autora

Jiří Růžička

O mně

Novelu Na ocet jsem původně psal pod přezdívkou Daniela.

Moje nej
Jiří Růžička:

Scénáře, novely a texty z šuplíku
Facebook
novela Na ocet

Posluchači s láskou:

audiokniha na YouTube

Písničky:

Prokrastin
Vodník
Zanořený v moři

Novinářské kachny se zelím:

TrikyLeaks

 

Všechna moje díla


Mediální partneři projektu:

 

  • AGENTURA MÁM TALENT SPOLUPRACUJE S TĚMITO NAKLADATELSTVÍMI: Albatros Media, Alpress, Amenius, Arkus, Baronet, Beta - Dobrovský, Brána, Carpe Diem, Dobrovský, Dokořán, Egmont, Epika, Epocha, Euromedia Group, EvitaPress (SK), Grada Publishing a.s., Hejkal, Host, JaS, Jota, Ikar (SK), Koruna (SK), agentura Krigl, Lekmoty, Mladá Fronta, Moba, Monument, Nakl. 65. pole, Nava, Paseka, Portál, Šulc - Švarc, Vašut, Viking, Vyšehrad


                    
  •  
  •  
  •