IKAR CZIKAR CZ

Posluchači s láskou (Jiří Růžička)7.3.2011
 

Rozhlasovou moderátorku unáší její posluchač, který nemá co ztratit. Humoristický pohled do zákulisí soukromého hudebního rádia devadesátých let s takřka kriminální zápletkou.

Hodnocení agentury:

Rukopis "Posluchači s láskou" byl zařazen do TOP 10 a stal se tak kandidátem na knižní vydání.
Markéta Dočekalová, hlavní gestor

HODNOCENÍ hlavní gestorky:
Jiří Růžička je zkušený autor (realizoval mnoho televizních scénářů, píše pro média apod.), který psát umí. Nezápasí se stylistikou a má již svůj vlastní, svébytný autorský styl. Jeho novela je velmi osvěžující, psána nesmírně čtivě a nelze si nevšimnout, že autor prostředí rozhlasového studia sám velmi dobře zná (má za sebou letitou rozhlasovou praxi). Snad jedinou chybou na kráse je menší rozsah, než bychom snad od průměrné novely očekávali. Přesto se domnívám, že nutit autora k nastavování by se v tomto případě nemuselo vyplatit a vzdávat se čtivého textu, který by u čtenářů mohl mít úspěch, by zase byla škoda. Proto dávám ke zvážení variantu, že by například jako první vyšla z MT kniha, obsahující například 2 novely. Pokud bychom spojili například dva rukopisy do jedné knihy, dostali bychom se na tradiční rozsah, což bych považovala za ideální.
Rukopis Jiřího Růžičky dle mého názoru žádné velké zásahy nevyžaduje a proto by mohl vyjít poměrně rychle.

5
 počet hodnocení: 9
přečtené 25371, Komentáře 40

 

„Lenko! Počkej!“ křikl na ni Matěj, který se jakoby náhodou zrovna procházel po chodníku před rádiem. „Kam tak spěcháš? Říkala jsi přece, že si dnes spolu někam vyrazíme.“

Rezignovaně si odfrkla a věnovala mu útrpný pohled: „Tak jo, ale do půl osmý musím bejt na Můstku.“

Vyšli do ulic jarního města. Přestože zeleň v těchto končinách představovaly pouze truhlíky s květinami a pár trpěných drnů trávy, probuzená příroda byla cítit pouhým nádechem. Molekuly kyslíku se zdály silnější než nákladní vůz Tatra. Matěj všechno vnímal trochu citlivěji. Možná proto šli vedle sebe mlčky.

Na jaře vždycky všechno rozkvete: sedmikrásky, podběl, pampelišky, petrklíče i karosérie vašeho zánovního auta.

Když dorazili k Vltavě, Lenka konečně promluvila:

„Vida, sto jarních kilometrů už máme úspěšně za sebou, co bude dál?“

„Myslel jsem, že bysme si třeba mohli půjčit loďku. Na řece je teď hezky,“ dořekl Matěj s bolestným očekáváním odsuzující reakce.

„Třeba,“ utrousila Lenka ledabyle.

Matěje její reakce nabila optimismem. V duchu se mu už promítal širokoúhlý a extrémně barevný romantický film, ve kterém jí na loďce maže záda opalovacím krémem.

„Mladej, dostanu dvacet korun,“ probudil Matěje stařecký hlas linoucí se z pokladny půjčovny loděk. „A ne abyste se dostali až za bójky. Před tejdnem mi proud odnes k jezu dva Němce. Než jsem je odlovil, ze strachu se jim protáhly obličeje, takže vypadali jako Japonci.“

Muž z pokladny přinesl vesla, aby je nasadil do chatrné loďky. Matěj se rozhodl, že mu pomůže. Nějak si však předem nenacvičili synchronizaci pohybů na molu. Starý muž skočil do pramice a levým veslem přitom přetáhl Matěje přes břicho, až to plesklo. Vzápětí se ozvalo plesknutí další. To Matěj, když mu ujely nohy na vlhkých prknech, elegantně zahučel do vody. Hladina Vltavy mu odvážně sahala skoro až k pasu.

„Ještě že je tady mělko,“ pronesl muž, aby ve své oběti vykřesal alespoň kapku optimismu.

Lenka dostala záchvat smíchu. Smála se upřímně, ani kapka zlomyslnosti v tom nebyla. Když Matěj, překvapený její reakcí, vylezl z vody, vymačkal si z kapes vzduchové bubliny, které pod tlakem rukou tajuplně pšoukaly, a rozesmál se také.

Nikdo na světě není dokonalý. Chytrá horákyně například ráčkovala a měla ploché nohy.

„Víš, proč jsem ještě nikdy takhle na loďce nebyla?“ nadhodila téma, když konečně prokrojili vodní hladinu.

„Asi nebyla příležitost.“

„Mám z řeky strach. Když mi bylo deset, sjížděli jsme s našima Lužnici. V nafukovacím člunu, co se nikdy nezlomí, ale musí se pořád zalepovat. Tenkrát jsme se udělali na šlajsně. Vypadla jsem z lodi rovnou do tý šíleně zpěněný vody a úplně jsem ztratila orientaci. Táhlo mě to dolů, nevěděla jsem kudy ven. Ještě teď slyším ten děsivej hukot.“

„V pohodě. Se mnou se nemusíš bát,“ přihřál si svou polívčičku Matěj.

Zatímco Lenka znovu prožívala dávnou úzkost, on sám sebe v duchu pasoval na alfa samce, vedle kterého by si i Tom Cruise připadal jako ořezávátko na tužky. Vždyť ho právě vyznamenala: celá fronta milenců ji už určitě přemlouvala k malému výletu na loďce. Klečeli před ní na kolenou, zahrnovali ji květinami, ale ona je odmítla. Teprve až on svým odvážným skokem do chladné Vltavy způsobil, že rampouch v jejím srdci roztál.

„Není ti zima? Klepeš se jak malej drahej pes,“ vyrvala Matěje z říše fantazie a přiložila na jeho čelo vyzáblou dlaň.

Dělal všechno pro to, aby si svou novou image uchoval co nejdéle. Vzhledem k tomu, že foukal nepříjemně chladný vítr, že na přídi se sušily jeho kalhoty a že on sám byl jenom v tričku a ve slipech, musel na tento úkol vynaložit značné množství sil.

„Cítím se skvěle, ale ty máš nějak studenou ruku.“

„Neměl bys tu takhle sedět, nebo úplně prochladneš,“ řekla ustaraně a začala mávat jeho vlhkými kalhotami, aby co nejrychleji uschly.

„Co si vůbec slibuješ od dnešní schůzky?“ změnila náhle téma.

„Že už se dál budeme plavit jenom společně,“ začal ironicky, ale dokončit to už nestihl.

Blízko nich hlasitě zatroubil parník, až sebou oba škubli. Obrovský kouřící kolos se řítil přímo na ně. Na palubě malé pramice, kde před vteřinou došlo málem k milostnému vzplanutí, propukla panika a hysterie. Matěj okamžitě přiskočil k veslům a Lenka ho začala pobízet jeho vlastními kalhotami jako bičem. Prudce zabral, až jedno veslo vysadil z pantu a loď tak roztočil na hladině. Obrovský parník ještě více rostl a sílil.

„Srazíme se! Ty lopatky nás rozsekaj na maděru!“ ječela Lenka.

„Klídek,“ chlácholil ji Matěj.

Nevydržela a skočila do vln.

Zatímco Matěj se konečně opřel oběma vesly o kalnou vltavskou vodu, Lenka zuřivě plavala k pravému břehu, kde zrovna několik lidí krmilo racky.

A tak se stalo, že parník úspěšně proplul, pramice se vrátila k mateřskému molu a nad Prahu vzlétlo hejno racků, které vyplašila Lenka, když lezla z Vltavy.

Příboj vyvrhl na souš potápěče. Naštěstí ho lidé včas hodili zpátky do vody, takže neuhynul.

Kapitola 2-2 z 55
hodnotit:
hodnotit
12345

 


Komentáře

Jiří Růžička22.2.2016
 

Novela Posluchači s láskou existuje i jako audiokniha. Odkaz na ni najdete vpravo v profilu autora. Díky.

vrrramtata19.12.2014
 

najednou všechno, všecičko rozkvete: sedmikrásky, podběl, pamelišky, petrklíče i karosérie věšeho zánovního auta.

Well,(Inu), ačkoliv jsem v době aut ještě nežil, intenzívně vnímám spíše nedostatky vloženého příspěvku. Text totiž k ničemu neinspiruje. S odpudštěním ploché psaní s nedostatkem inspirace. Franz

Jana24.11.2014
 

Dobrý den,máte-li zájem o vydání, zašlete rukopis na nakladatelstvisantini@seznam.cz

Jiří Růžička23.3.2013
 

Nyní už je tu nová a rozšířená verze. Snad se bude líbit. Hezké jaro:-)

Jiří Růžička23.2.2013
 

Jen malá poznámka: V současnosti novelu upravuji a rozšiřuji. Snažím se ji vyléčit z prvotinové nemoci:-)

Lýdia J.7.1.2013
 

Ad: oznam agentúry MT CZ

Jiří, už teraz sa teším, že budem mať knižky Posluchači s láskou a Na ocet, a možno aj ďalšie.:) Blahoželám.

Jiří Růžička8.1.2013
 

To mě těší. Je to od Vás milé. Díky.

Vasil Demko7.3.2012
 

Mám síce rád \"flíčky\" s tvarohom, ale nemusia mať podobu kapitoliek v novele. Napriek tomu som ich pár strávil bez újmy na zdraví. Takže - je evidentné, že písať viete:-)) Pôvodne som sa domnieval, že budeme konkurenti. Nebudeme. Ja nedokážem tak potrhať príbeh na franforce. Môžem sa však podučiť akejsi Vašej ľahkosti myslenia. Páči sa mi. Blahoželám k dobrým odozvám, hodnoteniam i výberu do TOP 10. Ale netešte sa. Ja sa ľahko nevzdávam :-)

Jiří Růžička8.3.2012
 

Právě jsem se přestal těšit:-) Snad to zvýší vaše šance. Děkuju za pozitivní slova. A teď už mě omluvte, jdu snídat vtipnou kaši, abychom si rozuměli:-)

Ginnie8.3.2012
 

Lehkost myšlení a nadhled se myslím nedá naučit, to musí mít člověk v sobě. Takže já jen závidím. V dobrém.

Lýdia J.6.3.2012
 

Jiří, gratulujem.:)

Skvelé hodnotenie, som s ním mimoriadne spokojná. Aj nápad uverejniť dve novely v jednej knihe je výborný. Ja by som ako druhú tam videla - Námesačnú.

P.S. Jiří, nechcete prísť aj na slovenský MT? Myslím, že o Vaše písmenká by bol záujem.

Jiří Růžička7.3.2012
 

Moc díky. Knížka by mě potěšila, ale radši neříkám hop, dokud jsem nepřeskočil:-)
P. S. Zvážím to. Díky za tip.

Lýdia J.20.11.2011
 

Daniela/Jiří

Zasa som tu poriadne dlho nebola, a čo nenájdem? Z mojej obľúbenkyne na MT CZ sa vykľul chlap! Šak mi to mohlo hneď napadnúť - taká ťažká romantika, keď na jar všetko kvitne, ešte aj karosérie áut.:))
A vidím, že máte ďalšie romány. Teším sa na Námesačnú. Mimochodom, s knižočkou Motivace pracovního jednání, máte niečo spoločné, alebo to je iba menovec?

Jiří Růžička20.11.2011
 

Taky Vás zdravím! Ano, už aby bylo jaro:-) Motivace pracovního jednání jsem nepsal. Sám bych potřeboval motivovat:-)

Lýdia J.20.11.2011
 

K čomu? K práci? Veď vidím, že ste sa poriadne činili.:)

Jiří Růžička21.11.2011
 

To by bylo dlouhé vyprávění:-)

Monika Dvořáková9.11.2011
 

Tak já to budu psát průběžně a rovnou, když to čtu, pokud na něco přijdu: v 5.kapitole hned v první větě bych vyhodila slovo \"malej\", je tam prostě navíc, normálně se přece říká \"klepeš se jak drahej pes\":-)

Jiří Růžička16.11.2011
 

Díky za zprávu. Vidíte, já to párkrát slyšel s tím \"malej\". Ona i doga může být drahá:-) Na druhou stranu to s tím \"malej\" moc nezní.

Jiří Růžička2.11.2011
 

Dnes jsem text opravil a vyčistil.

Monika Dvořáková30.10.2011
 

Předně gratuluji k \"10\", už po přečtení třech kapitol musím konstatovat, že určitě oprávněne. Rozhodně to na etapy dočtu, neboť jsem zvědavá, jak to bude dál! Líbí se mi právě ty krátké, úderné kapitolky, pěkně to odsýpá. Jazyk i styl Vašeho psaní je mi příjemný a sedí mi, evidentně jsem na \"stejné vlně\". Drobné stylistické chyby, které jsou uváděny v některých komentářích výše by se jistě našly a určitě cestou na nějaké narazím a nemá cenu je zmiňovat, protože to už je práce, která čeká na každého, kdo chce opravdu psát - dotáhnout první verzi přes korektury a redaktory z nakladatelství až do vítězného konce:-)Hvězdičky si schovám až to celé přečtu...

Jiří Růžička31.10.2011
 

Díky! Klidně se příště zmiňte i o chybách, ať je případně můžu opravit.

Alina28.10.2011
 

Tak tohle \"překvapení\" by mě vážně nenapadlo:)),... nicméně Daniela byla mou jednou z tipovaných do desítky, což mě těší, že vyšlo:)) Takže /Daniele/ Jirkovi velká gratulka!!

Jiří Růžička29.10.2011
 

Třikrát díky! Někdy je opravdu lepší nepřekvapit:-)

Pavel Hort15.10.2011
 

Danielo, to je už druhé dílo, které mě od Vás velmi zaujalo. Souhlasím s komentáři níže, o tom jak píšete svižně a s nadhledem. Když připočtu smysl pro humor a tu lehkost a pohodu, kterou při dnešním večerním čtení pociťuji, myslím, že máte nakročeno na spisovatelskou dráhu. Doufám, že Vám to vyjde!

Při čtení jsem si vzpomenul na mou oblíbenou spisovatelku Betty MacDonaldovou. Přidávám pět hvězdiček.

Přeji mnoho úspěchů do budoucna, mějte se hezky.

Daniela16.10.2011
 

To je od Vás hezké, Pavle. Moc děkuju. Ať se Vám daří.

Anna Lotta31.7.2011
 

Pokračování - Danielo, na straně 2 píšete odstavec, který začíná Lenka Prášilová...celý v čase minulém. Mezitím se však objeví věta - Nestranný pozorovatel ovšem může nabýt...Tato věta mi vyčnívá, volila bych také čas minulý, neboť je pak v následujícím odstavci pokračováno - odmalička se spíš kamarádila...
Každopádně,Danielo, jste pro mě svým psaním zajímavá :-))

Daniela2.8.2011
 

Děkuju vám za příjemná slova i za návrhy. Myslím, že až si to zase někdy po sobě přečtu, objevím tam toho ještě víc:-)

Anna Lotta31.7.2011
 

Vážená Danielo,
nechala jsem se zlákat již samotným názvem Vašeho díla a také tím, že je Vaše psaní hodnoceno velmi kladně. Opravdu, dobře jsem udělala, že jsem četla. Čtivé,svěží, svižné tempo. Děkuju za tuto četbu. Máte laťku hodně vysoko,snad tedy přijmete moje upozornění:
Již v úvodní kapitole opakujete slova - horlivost byla příliš..., horlivý Michal... v textu poměrně blízko za sebou, dále pak na 7 str. slovo \"vždycky\".

Alina23.7.2011
 

Líbí se mi svěží tempo Vašeho psaní i prokládání textu životními postřehy...:)
5*

Daniela25.7.2011
 

A mně se zase líbí, že jste si na můj text našla čas. Moc děkuju.

Lýdia J.15.6.2011
 

Danielka, dávnejšie som tu nebola, až teraz som si všimla - gratulujem k zaradeniu do TIP-ky, nech sa Vám darí.

Daniela15.6.2011
 

Děkuju. I Vy se mějte dobře.

MÁM TALENT hodnotí3.5.2011
 

Danko, tenhle román Vám vyloženě sedl. Bavím se při nápaditých promoakcích rádia, baví mě nadhled, se kterým hlavní hrdinka zvládá zapeklité situace. A baví mě i krátké kapitolky, které jsou tak akorát vzdušné, dotažené, prostě lehce čitelné. A příběh navíc zůstává tak krásně lidský...

Daniela3.5.2011
 

Nemám slov. Díky. Vaše hodnocení mě osvěžilo jako procházka jarním lesem.

Lýdia J.3.4.2011
 

Ad: 41 - 73

Danielka, bavila som sa ďalej, až na ten záver. Alebo to ešte nie je koniec?

Daniela4.4.2011
 

Díky. Je to celé. Posluchače jsem měla v šuplíku 15 let. Už jim tam bylo smutno, tak jsem je zveřejnila:-)

Daniela28.3.2011
 

Děkuju za optání, sladce:-)

Formát textu už asi měnit nepůjde. Ale chápu, že ne každému vyhoví. Takhle zase čtenář snáz zjistí, kde skončil se čtením. Aspoň doufám. Místo záložky číslo. Hezký den!

Lýdia J.28.3.2011
 

Pekné ránko, Danielka. No čo, dobre ste spali?:))

P.S. Ešte som včera pozabudla na technickú pripomienku. Nešlo by pridávať radšej menej kapitoliek, ale s väčším počtom strán? Takto treba furt otvárať ďalšie a ďalšie.

Lýdia J.27.3.2011
 

Ad: kapitolky 1 až 40

Milá Daniela,

dnes som si rozčítala Posluchači s láskou, je to dobré čítanie. Veľmi sa mi páči Váš štýl písania, s akýmsi sarkastickým podtónom.
A tie predelové „filozofické“ úvahy nemajú chybu. Napríklad: „... najednou všechno, všecičko rozkvete: sedmikrásky, podběl, pampelišky, petrlíče i karosérie vašeho zánovního auta.“ Úžasná romantika.:)
Alebo: „Jsou na světe lidé tak geniální, že kvuli obrovskému přebytku inteligentních buněk jim v mozgu nezbylo žádne místo na soudnost, skromnost a pokoru. Do litrové nádoby tři kila cukru prostě nanarveš.“

Skvelé, zatiaľ sa bavím.:)) U mňa za päť. Hviezdičiek. Ďakujem za príjemný zážitok, majte sa dobre.

Daniela28.3.2011
 

Je krátce po půlnoci a já si říkám, že se mi po vašem komentáři bude opravdu dobře spát. Děkuju a taky se mějte dobře.

Upozornění správce

Napište text v rámečku do pole pod ním. V případě, že nebude správně vyplněný, mail_to_by_send

sec



Návštěvník

 

Profil autora

Jiří Růžička

O mně

Novelu Na ocet jsem původně psal pod přezdívkou Daniela.

Moje nej
Jiří Růžička:

Scénáře, novely a texty z šuplíku
novela Na ocet

Novinářské kachny se zelím:

TrikyLeaks

Posluchači s láskou:

audiokniha na YouTube

Písničky:

Prokrastin
Vodník
Zanořený v moři

 

Všechna moje díla


  • Mediální partneři projektu: 
     
  • AGENTURA MÁM TALENT SPOLUPRACUJE S TĚMITO NAKLADATELSTVÍMI: Albatros Media, Alpress, Amenius, Arkus, Baronet, Beta - Dobrovský, Brána, Carpe Diem, Dobrovský, Dokořán, Egmont, Epika, Epocha, Euromedia Group, EvitaPress (SK), Grada Publishing a.s., Hejkal, Host, JaS, Jota, Ikar (SK), Koruna (SK), agentura Krigl, Lekmoty, Mladá Fronta, Moba, Monument, Nakl. 65. pole, Nava, Paseka, Portál, Šulc - Švarc, Vašut, Viking, Vyšehrad


                    
  •  
  •  
  •