IKAR CZIKAR CZ

Ochutnávka vánočního časopisu TALENT Celkový počet komentářů: 3
 

Dne 20. 12. 2015 vyšlo již čtvrté číslo časopisu TALENT, který je určen všem autorům a zájemcům o český jazyk a literaturu. Opět Vám přinášíme malou ochutnávku z tohoto skutečně pestrého vánočního čísla!

 

Michal Černík o psaní pohádek: I fantazie musí mít řád

 

Napsat pohádku není vůbec jednoduché. Kdo podcení samotný žánr nebo jeho cílovou skupinu, nemůže uspět. Stejně tak se uznávaným autorem nestane ten, kdo sklouzne k nepřiměřenému fantazírování. O tom, jak se pohádky píšou, jsme mluvili s jedním z našich nejpřednějších autorů dětské literatury Michalem Černíkem.

 

Může se zdát, že napsat pohádku je vedle psaní prózy pro dospělé snazší – má jednodušší dějovou linku, autor může víc než s fakty pracovat s fantazií… Je tomu ale skutečně tak?

Autor především musí respektovat věk dítěte. Jinou fantazii má dítě v nižším předškolním věku, kdy nejlépe přijímá personifikovaný svět zvířátek, jinou fantazii má dítě v předškolním a nižším školním věku, kdy už přijímá třeba nonsens a raduje se z dešifrování toho rozverného nesmyslu. Dále autor musí respektovat jazyk, výběr slov, stylistiku, délku textu, délku vět. Vycházet z toho, jakou slovní zásobou vládnou děti v tom kterém věku. Krátký text a krátké věty jsou pro děti předškolního věku. Pohádka je vyprávěním, proto musí dítě cítit, že ho autor oslovuje.

Za největší úskalí považuji autorovu úpornou snahu po originalitě, žonglování se slovy a pitvoření se. Jiným úskalím je sklouzávání do kýče, do braku, do triviality. Dalším úskalím je bezbřehost ve fantazii, i fantazie musí mít řád.

Myslím, že autor při psaní pohádek musí především vstoupit do světa dítěte, sám se na chvíli stát dítětem.

 

U současné pohádkové tvorby jsem si všimla jistého nešvaru – vyznačuje se vágním dějem, často chybí smysluplná zápletka a poučení, autoři spíš pracují s obrazy. Má taková tvorba šanci u dětí uspět?

Podle mě pohádka musí mít děj a musí směřovat k pointě, k nějaké výpovědi, k nějakému sdělení. Nesmí být „užvástaná“, jazyk musí být prostý a zároveň básnivý, na vysoké literární úrovni. Pohádka musí mít řád, vnitřní logiku. V podtextu moderní pohádky by mělo být skryté ponaučení, skrytá filozofie. Zda pohádka splnila svůj účel, to poznáme jednoduše – pohádka si děti zcela získá a děti ji přijmou za svou.

 

V literární agentuře jsme u nejednoho pohádkového rukopisu zaznamenali, že autoři „míchají“ pohádku s dnes tolik populární fantasy. Jaký je mezi těmito dvěma žánry rozdíl?

Fantasy je dítětem pohádky. Klasická lidová, ale později i klasická autorská pohádka měla svou dialektiku. Například všechno se třikrát opakuje, dobro vítězí nad zlem, vtip nad hloupostí a podobně. Moderní pohádka se z klasické pohádkové dialektiky vymanila, autoři experimentují, někdy se smazává hranice mezi moderní pohádkou a fantasy. Kde končí pohádka, kde začíná fantasy? Autor si někdy fantazii pustí na špacír, pustí si na špacír i stylistiku a výrazové prostředky bez respektu, jakému věku je pohádka určena. Ono to vypadá efektně, ale taková pohádka není pro děti a ani pro dospělé.

 

Změnila se nějak charakteristika pohádek v průběhu času? Jak se např. liší klasická pohádka od moderní?

Pro mne moderní pohádka začíná pohádkami Josefa Čapka, Karla Čapka, Sekorovým Ferdou Mravencem, pokračuje nádhernou Vančurovou pohádkou Kubula a Kuba Kubikula, Drdovými Českými pohádkami, Werichovým Fimfárem či pohádkami Václava Čtvrtka. Za příklad vynikající moderní současné pohádky bych mohl uvést Macha a Šebestovou od Macourka nebo pohádky Oty Hofmana. Pro malé děti pak za vrchol považuji kreslené pohádky Pat a Mat či pohádky Zdeňka Milera o krtečkovi.

Hrdinové moderních pohádek jsou z dnešního světa, který se do pohádek dostává i s jeho prostředím, společností a  současnými technologiemi. Jejich autoři se naprosto osvobodili ze schémat klasické pohádky, jak je známe v podání Němcové či Erbena.

Exupéryho Malého prince považuji za vrcholnou moderní pohádku, návaznost na klasické pohádky už tu není žádná. Pohádka svou moudrou filozofií oslovuje víc dospělé než děti. Zato fantazie v Harry Potterovi je mi cizí, považuji ji za bezbřehou, s takto nasazenou fantazií by se daly tvořit nekonečné seriály. Harry Potter má pouze funkci zábavní. 

 

Obstojí ještě v moderní pohádce používání klasických archetypů a námětů?

Proč by ne. Mně osobně jsou blízké klasické pohádky, mají v sobě napětí, ohromný poetický náboj, je v nich poezie. A obsahují naději! Kdyby klasické pohádky neoslovovaly děti, tak by je nakladatelé nevydávali. Klasické pohádky patřily, patří a ještě dlouho budou patřit ke zlatému fondu našeho písemnictví. Jako autor se klasických archetypů a námětů nezříkám. Jde o to, zda je nějak posunu obsahově, zda jim dám nové vyznění.

 

Většina pohádek stále pracuje s již častokrát použitými motivy. Jde vůbec v tomto žánru vymyslet ještě něco nového, originálního?

Napsal jsem šedesát pohádek o kohoutkovi a slepičce. Žijí na dvorku a jejich spoluhráči či protihráči jsou jen domácí a lesní zvířata. Tedy banální postavy a prostředí. Do dějů nevstupuje člověk ani moderní technologie. Limity fantazie jsou vědomě velmi ohraničené. Samotné děje jednotlivých pohádek, jemný humor, poetický jazyk a skrytá filozofie však už banální nejsou. I to je umění, pracovat s banálními tématy, postavami a zároveň jim vtisknout nový obsah, nové vyznění. Vím, že děti v mateřských školách mého kohoutka a slepičku nadšeně přijímají.

 

Existuje něco jako typická česká pohádka? A pokud ano, jaké má charakteristické znaky?

Nevím, zda existuje typická česká pohádka, ale vím, že česká pohádka má vtip, laskavost, moudrost, jazykově je na vysoké literární úrovni. Naprosto jiné jsou třeba pohádky anglické, které hodně staví na nonsensu a černém humoru, a jiné třeba japonské, které jsou ve fantazii velmi básnivé. Ale to je spíše otázka pro literární odborníky.

 

V čem se liší tvorba podle věkových skupin – pro děti předškolního, mladšího školního věku a pro mládež?

V limitech fantazie a volbě jazykových prostředků, které musí být adekvátní věku dítěte. Pokud se autor snaží být za každou cenu originální a tyto limity nedodrží, tak mohou vznikat texty, které nejsou ani pro děti, ani pro dospělé, nadšeni jsou z nich jen literární snobové. Mám na mysli třeba pohádky Petra Nikla.

 

Sám jste napsal řadu pohádek pro děti. Co dnešní děti vlastně od pohádky vyžadují?

Nevím přesně, co děti vyžadují, záleží na jejich inteligenci, fantazii, na výchově v rodině, ve školce a ve škole. A také záleží na masmédiích, co jim nabízejí a jak tím formují myšlení a vkus dětí. Vím však jedno – že moderní pohádka by neměla sledovat jen pouhou zábavní funkci. Pohádky by měly být srozumitelné, prosté, poetické, chytré, moudré, vtipné, veselé, optimistické, měly by mít děj, napětí. Měly by skrytě obsahovat ještě něco navíc, něco o vztahu k životu, ke světu, k přírodě, k lidem, ke zvířatům. Skryté poselství by mělo být zlatou nití každé pohádky.

 

Profil spisovatele Michala Černíka: 

Michal Černík, vlastním jménem Josef Černík (*28. února 1943, Čelákovice), je český spisovatel a významný autor knížek pro děti. Vystudoval češtinu, historii a výtvarnou výchovu na pedagogické fakultě v Brandýse nad Labem. Vydal dvanáct knížek poezie a sedm publicistických knih, naposledy črty Běžte do Prčic anebo jinam (Knižní klub, 2004). Pohádky, naučné knížky pro děti, říkadla, veršované pohádky a editorské knihy (např. z děl Josefa Lady) tvoří valnou část díla Michala Černíka. Namátkou lze jmenovat např. Kdy má pampeliška svátek (Albatros, 1980), Neplašte nám švestky (Albatros, 1984), Knížka malých pohádek (Albatros 1986), a z těch posledních knížek například Knížka pro děti od dvou do pěti (Euromedia Group-Knižní klub, 2003,2009, 2014), či veršované pohádky Pohádkové chvilky dětem do postýlky (Euromedia Group-Knižní klub, 2007, 2012). Psaní se věnoval spíše jako koníčku, většinou pracoval jako časopisecký nebo nakladatelský redaktor (např. časopis Sedmička pionýrů, nakladatelství Panorama, deník Právo, později časopisy Vlasta, Antique a Sondy. Od léta 1988 do podzimu 1989 byl předsedou Svazu českých spisovatelů. 

 

Autorka textu: Anna Burdová

Foto: archiv Michala Černíka a databanka pixabay.com (licence: CC0 Public Domain)

 

ČASOPIS TALENT:

 

  • Časopis TALENT je čtvrtletník určený pro všechny zvídavé autory a zájemce o český jazyk a literaturu.
  • Vychází vždy v termínu: 20.3., 20.6., 20.9. a 20.12. příslušného roku.
  • Předplatitelům je e-mailem rozesílán odkaz, kde si časopis stáhnou ve formátu PDF.
  • Přináší zajímavé čtení z oblasti tvůrčího psaní, rozhovory s literáty, odborné texty, informace o literárních akcích, soutěžích, besedách a setkáních, články zaměřené na český jazyk a gramatiku, recenze knih, informace o nových knihách apod.
  • Jednotlivé číslo si můžete zakoupit za 90 Kč.
  • Zvýhodněné roční předplatné čtyř čísel stojí 315 Kč.
  • Objednávky posílejte na adresu: predplatne(zavináč)mamtalent.cz.


Tady si můžete číslo 4 prohlédnout. Kliknutím na horní pravý a levý roh můžete časopisem listovat:

 



Komentáře

Jakub Trpiš8.2.2016
 

Se zpožděním, ale přece posílám zpětnou vazbu ke čtvrtému číslu časopisu MT. Celkově chci pochválit to, že si časopis drží svou úroveň. Od prvního čísla až po to poslední je velmi dobře zpracovaný jak z hlediska formy, tak obsahu. Přináší zajímává témata pro širokou škálu čtenářů – jsou čtivá, věcná, i jinak zajímavá. Co se týká článků v tomto čísle, tak se mi hodně líbil rozhovor s panem Vorlíčkem, panem Uhlířem, rady pro scénáristy i pro copywritery. Dovolím si i kritiku – článek o e-knize mi přišel velmi zajímavý, ale určitě bych za něj nedával tolik názorů lidí, které nepřináší nic nového a sem tam jen zopakují to, co bylo řečeno v článku. Klidně by stačilo dát sem jeden, dva nezajímavější názory, ale určitě ne dvě strany . Jinak první rok časopisu hodnotím jako úspěšný a těším se na další vydání.

Lucie Kantorová1.1.2016
 

Přeji časopisu do Nového roku spoustu spokojených čtenářů, také celému týmu Mam talentu další skvělé nápady při jeho sestavování a mnoho štěstí při jednání s vydavately a ostatním zdejším autorům přeji mnoho zdaru při vytváření svých příběhů!

Dočekalová M.4.1.2016
 

Děkujeme za přání. Budeme se snažit, aby byl časopis stále lepší! :-)

Upozornění správce

Napište text v rámečku do pole pod ním. V případě, že nebude správně vyplněný, mail_to_by_send

sec



Návštěvník

 

Autor

 

Náš tip

Čtivé, poutavé, zajímavé.
Doporučujeme i Vám!

 
 

Autoři

 

Hodnocení agentury