IKAR CZIKAR CZ

Nicka králem (Jiří Růžička)26.6.2013
 

5
 počet hodnocení: 4
přečtené 8756, Komentáře 12

 

Zalapám po dechu.

„Prosím?“ nevěřím vlastním uším.

„Budeš o hlavu kratší,“ zopakuje král. „Doufám, že už mi bylo rozumět.“

Tentokrát dvořané tak nadšení nejsou. Jenom to mezi nimi zahučí. Zjevně je to i pro ně moc silná káva. I princezna ztratila svou pověstnou sebejistotu. Ošívá se. Asi jí dochází, co způsobila. Jenom princové mají upřímnou radost.

„To si nezasloužím,“ zakuňkám.

„O tom nerozhoduješ, ty středověká nicko!“ odbude mě rádce, za což se mu král odvděčí spokojeným pohledem.

„Až se to dozví otec, vyhlásí vám válku,“ podotknu už trochu sebevědoměji.

„To neudělá,“ odvětí král Čestmír. „Prohrál by. Podle mírové smlouvy by se na naši stranu přidala vojska Hrabomilova a Hanobilova království.“

Teď se dostává ke slovu i princezna Drahomíra. Kuňká skoro jako já:

„Ale..., ale..., ale já myslela, tatínku, že už jsi popravy zrušil.“

„Ano, měl jsem to v plánu, ale tady rádce mi to rozmluvil. Protože poprava je i nadále ten nejobávanější a nejlevnější trest.“

Rádce se úlisně zavlní a udělá na krále oddané oči:

„Přesně tak, vaše veličenstvo. Jako vždycky máte pravdu.“

Drahomíra se nakloní ke králi a zašeptá mu do ucha:

„Ale popravy jsou moc kruté.“

Teď pro změnu šeptá král do jejího ucha:

„Kat si sehnal ostřejší sekyru, takže teď prakticky nebolí. Potvrdil to i sedmihlavý drak, kterému jsem zkusmo nechal setnout dvě hlavy.“

„Jenže jemu jich ještě pět zbylo. Možná ses, tatínku, trochu unáhlil. Nečekala jsem, že budeš tak tvrdý. Zvaž to, prosím, ještě.“

„Dal jsem své královské slovo a to platí! Nevím, proč zrovna ty se toho zločince zastáváš.“

Stojím blízko, takže je oba dobře slyším.

Je to zvláštní. I když mě král před malou chvílí odsoudil na smrt, cítím se najednou trochu jako vítěz. Poprvé v životě se mě totiž princezna zastala. Ona si nepřeje, abych zemřel! Považuji to za poctu i úspěch ve svém milostném snažení. Až na to, že mám stejně zemřít.

„Popravte Přizdislava hned brzo ráno, ať dlouho netrpím, kdybych měl náhodou výčitky svědomí!“ rozkazuje král přede všemi, aby nikdo nebyl na pochybách.

Hrabomil a Hanobil tleskají. Přidává se k nim rádce, který se snaží roztleskat i dvořany. Ti nakonec neochotně poslechnou, protože nechtějí být také o hlavu kratší.

„Ale já jsem nevinný!“ zkouším se ještě jednou dovolat spravedlnosti. „Pusťte mě! Já vám to vysvětlím.“

„Nic takového!“ uzemní mě rádce. „Monarchie není anarchie! Odveďte ho do šatlavy!“

Stráž mě vleče pryč kolem spokojených princů. Jasně slyším, jak si mezi sebou šeptají:

„Už nám nebude stát v cestě. Teď stačí, aby si princezna vzala jednoho z nás, a království je naše.“

„Utvoříme nejmocnější a nejbohatší říši na světě.“


Je hluboká noc. Všichni na hradě spí. Podřimuje i kat, který mě před mřížemi hlídá. Jsem v šatlavě, mám být popraven, princezna mě nechce. Do horší situace se už nemůžu dostat. Ledaže bych tu ještě chytil rýmu. Mám nejvyšší čas vyzkoušet kouzelné boty. Dokud kat spí. Jsou tak hezké a poctivě udělané. Doufám, že mě nebudou tlačit.

Obouvám si nejdřív levou, pak pravou... To je zvláštní, sednou mi dokonale... A já rostu! Cítím, jak skutečně rostu! Stal se zázrak! Konečně mám správnou výšku! Radostí se dávám do tance i do zpěvu. Ale potichu, abych neprobudil kata.

„Nová krev se do žil valí,
rostou kosti, mozek, svaly.
Už neslyším rejdit myši,
o tolik jsem náhle vyšší.
Nad věcí se lépe dýchá,
nedusí mě zlo a pýcha.

Kdo si věří, neuvěří,
že by se moh vzdát,
kdo je vzhůru, letí vzhůru,
rovnou do oblak.“

Nedozpívám. Dojde mi, že na radování je ještě příliš brzy. A taky že čas pracuje proti mně. Jestli nechci skončit s hlavou na špalku, musím rychle jednat.

Pozoruji spícího kata. Je už na mě připravený. Dokonce má na hlavě i svůj čepec, takže mu nevidím do obličeje. Sekyra leží hned vedle něj. Měl mě přes noc hlídat, ale usnul. Možná bych skrz mříže mohl dosáhnout až na klíče, které svírá v ruce.

Zkouším to marně, jsou moc daleko.

Teď jsem si všiml prstenu, který má na ruce. Kdepak jsem ho jenom viděl?

Už vím! Ten samý nosí i rádce!

Že by si rádce přivydělával jako kat? Že by sám sobě dohazoval práci? Musím to zjistit.

Začnu lomcovat mříží. Pěkně to rachotí. Kat se rychle probouzí.

„Co... Co je?“ koktá a zmateně se kolem sebe rozhlíží. Jakmile nahodí mozek, hned se na mě oboří: „Co si to dovoluješ, ty středověká nicko?“

Koukám, že kleje stejně jako rádce. Z tohoto mráčku by mohlo zapršet.

„Promiňte, pane kate, asi se mi něco zdálo. Občas jsem náměsíčný a mívám noční můry.“

„Těch tě jednou provždy zbavím,“ podotkne se škodolibou radostí. „Jsem rád, že jako kat můžu být i užitečný.“

Kapitola 5-5 z 13
hodnotit:
hodnotit
12345

 


Komentáře

Anka18.8.2015
 

Dávám pět hvězdiček a věřím, že ji brzy uvidím v televizi. Krásná pohádka, chtěla jsem si přečíst prvních pár kapitol a najednou jsem byla na konci. Přemýšlím na kterém zámku by se natáčela, kdo by hrál hlavní role... Fakt dost dobrá...

Jiří Růžička18.8.2015
 

Dobrý den. Děkuju Vám za pochvalu. S tou televizí to bohužel nevypadá dobře. Z ČT mi napsali, že je pohádka málo akční a že na celovečerní film nevystačí. Mějte se pěkně!

Anka18.8.2015
 

Tak to je škoda. Zdá se mi, že dneska musí být všechno moc akční a vytrácí se krása a atmosféra, která patří do pohádek. A vy ji tam máte. Mi osobně na některých pohádkách vadí, že jsou až přehnaně akční. Uvítala bych změnu. Třeba na to některý režisér přijde. Fandím Vám. Mi se fakt moc líbí.

ebiajw18.8.2015
 

Jste milá, moc děkuju. Třeba se s tím ještě někde chytnu. Naštěstí není všem dnům konec. :-) Ať se Vám daří!

Jiří Růžička18.8.2015
 

Aj, místo jména jsem uvedl omylem potvrzovací text. Tak teď to napravím. Hezký den!

Anka18.8.2015
 

Věřím tomu, chce to jen čas, taky přeji hezký den...

Jiří Růžička2.7.2013
 

Omlouvám se, omylem jsem tu měl neopravenou verzi:-)

Jiří Růžička27.6.2013
 

Celkem bude mít pohádka třináct stránek. Každý den tu přibude jedna.
Hezké počtení!

Luděk Olšový2.7.2013
 

Jediné, co mne mate, je zařazení pohádky pro děti 6 - 10 let.
Jinak príma, čekám čím dál napjatěji, jak z toho autor vybruslí.

Jiří Růžička2.7.2013
 

Děkuji za komentář i za zvědavost. Doufám, že Vás pohádka nezklame. Možná je i pro starší, je to těžké odhadnout. Hezký den.

Luděk Olšový6.7.2013
 

Zkusím to vytisknout a dám to přečíst klukovi, až se vrátí z prázdnin.
Jsem totiž ještě málo dětinský.
:-)))
Neotřelé, nečekaný konec, príma.

Jiří Růžička8.7.2013
 

Díky! Přeju léto jako z pohádky:-)

Upozornění správce

Napište text v rámečku do pole pod ním. V případě, že nebude správně vyplněný, mail_to_by_send

sec



Návštěvník

 

Profil autora

Jiří Růžička

O mně

Novelu Na ocet jsem původně psal pod přezdívkou Daniela.

Moje nej
Jiří Růžička:

Scénáře, novely a texty z šuplíku
novela Na ocet

Novinářské kachny se zelím:

TrikyLeaks

Posluchači s láskou:

audiokniha na YouTube

Písničky:

Prokrastin
Vodník
Zanořený v moři

 

Všechna moje díla


  • Mediální partneři projektu: 
     
  • AGENTURA MÁM TALENT SPOLUPRACUJE S TĚMITO NAKLADATELSTVÍMI: Albatros Media, Alpress, Amenius, Arkus, Baronet, Beta - Dobrovský, Brána, Carpe Diem, Dobrovský, Dokořán, Egmont, Epika, Epocha, Euromedia Group, EvitaPress (SK), Grada Publishing a.s., Hejkal, Host, JaS, Jota, Ikar (SK), Koruna (SK), agentura Krigl, Lekmoty, Mladá Fronta, Moba, Monument, Nakl. 65. pole, Nava, Paseka, Portál, Šulc - Švarc, Vašut, Viking, Vyšehrad


                    
  •  
  •  
  •