IKAR CZIKAR CZ

Nicka králem (Jiří Růžička)26.6.2013
 

Ostřejší pohádka o problémech růstu. Princ Přizdislav vypráví, jak vyrostl, vyhnul se popravě a sbalil princeznu Drahomíru.
5
 počet hodnocení: 4
přečtené 8757, Komentáře 12

 

Strážný nás odvádí do trůnního sálu. Mají to tu hezké, i když by už pomalu potřebovali vymalovat. Král Čestmír se naparuje na trůnu, asi aby nikdo nebyl na pochybách, že mu to tu patří. Po jeho levém boku sedí ona! Princezna Drahomíra! Je krásná, i když se ošklivě mračí. Tváří se tak odpudivě, že kolem ní nelétají ani mouchy, kterých je tu jinak poměrně dost. Vedle krále ještě postává jakýsi dobře oblečený muž, který panovníkovi každou chvíli něco úlisně šeptá do ucha. Nejspíš to bude rádce. Všímám si jeho okázalého prstenu. Mohl by s ním louskat ořechy.

Míříme k nim špalírem dvořanů. Před tolika lidmi mám trému. Když spustí slavnostní fanfáry, leknu se, až poskočím. Nejprve se dere kupředu Hanobil. Dme se mu přitom hruď, až mám strach, že praskne.

„Vaše veličenstvo, jsem princ Hanobil a přišel jsem dobýt srdce vaší dcery Drahomíry,“ oznámí drsně králi a vzápětí se obrátí na princeznu: „Jste stejně krásná a vzrušující jako vyhraná bitva.“

„Šetři střelným prachem, Hanobile, nebo si z tebe vystřelím,“ odpálí ho Drahomíra.

Mezi dvořany to zahučí jako v úle.

Hanobil zavrávorá, ale nevzdá to: „Normálně vypadám ještě líp. Nosím totiž brnění.“

„Další!“ odpálkuje ho princezna.

Na řadě je princ Hrabomil: „Vaše veličenstvo, žádám vaši dceru o ruku i o vše ostatní,“ sdělí královi, a pak se vrhne k princezniným nohám: „Drahá, vaši krásu nevyváží ani deset puten zlaťáků.“

„Chceš snad říct, že jsem tak těžká?“

„Ne. Tak drahá.“

„Chceš mě snad prodávat? Taková drzost! Další!“

Dvořané se nestačí divit. Ale já je nevnímám. Právě totiž předstupuji před panovníka a jeho dceru a jediné, co slyším, je bušení mého srdce.

„Vaše veličenstvo, přináším pozdravy z království za Magnetickou horou. Jsem princ Přizdislav a rád bych se ucházel o ruku vaší dcery,“ řeknu králi až příliš tiše, takže mě vzdálení dvořané neslyší.

„Nahlas!“ štěkne rádce.

Dívám se na krále jako na svatý obrázek. Čekám, že mě aspoň úsměvem tak nějak otcovsky podpoří, ale to on ne.

Obracím se tedy na Drahomíru: „Půvabná princezno, jste krásnější než východ Slunce.“

„Ty mě srovnáváš s nějakým východem?“ nakrkne se okamžitě.

„Věřte mi, princezno, že je krásný.“

„Obávám se, princi Přizdislave, že brzo poznáš i krásu východu z našeho hradu!“

Dvořané se baví na můj účet a spolu s nimi i Hanobil a Hrabomil.

Všeobecné veselí utne až král:

„Tímto prohlašuji princezniny námluvy za zahájené. A zároveň otvírám jejich první kolo: Nahánění princezny!“

Princezna se jen nerada zvedá ze svého křesla a pyšně kráčí k východu do zahrady. A Hanobil a Hrabomil se táhnou za ní. Vůbec nechápu, co se děje, ještě nikdy jsem princeznu nenaháněl.

„No tak, Přizdislave! Na co čekáš? Běž za nimi!“ pobídne mě král a pobaví tak dvořany.

Doženu je až u kašny. Ta je pěkně hluboká, dna v ní člověk nedohlédne. Kdyby uprostřed nestála fontána, byl by to spíš nějaký kruhový bazén. Princezna sedí na samém okraji a princové ji obletují jako dva sršni.

„Nejdražší princezno Drahomíro! Vedle vás je i královská koruna jen bezcennou bižuterií,“ cukruje Hrabomil.

„V tom případě si, milý Hrabomile, najdi ženu, vedle které se budou lépe vyjímat tvoje šperky,“ vzdoruje jeho svodům Drahomíra.

Teď se pro změnu snaží Hanobil: „Váš vznešený půvab dokáže zdecimovat celou armádu.“

„Chceš snad naznačit, že jsem něco jako cholera nebo tyfus?“

„To bych si nedovolil. Ale na té kašně vám to opravdu sluší.“

Drahomíra zvedá pyšně nos, až jsou jí málem vidět nosní mandle. Naklání se přitom nebezpečně nad vodu a pískovec se pod ní drolí. Většina lidí by jí asi přála, aby do té vody zahučela, ale já se o ni bojím, jelikož jsem beznadějně zamilovaný šlechtic.

„Dovoluji si vás upozornit, že můžete spadnout do vody,“ říkám jí ve vší slušnosti, protože se už na to nemůžu dívat.

Jenže princezna se schválně nakloní nad hladinu ještě víc a dokonce na mě cákne.

„Neměj péči, Přizdislave! Jsem tak lehká, že se udržím na hladině jako pírko.“

Radši jí podávám buchtu, abych ji odradil od té akrobacie.

„Vezměte si! Je čerstvá a vynikající.“

„Nemám chuť. Radši se sám najez. Jsi tak vychrtlý, že bych tě i já přeprala.“

Hanobil a Hrabomil vyprsknou smíchy.

„U nás máme stejně buchet dost,“ pokračuje princezna.

„Ale tahle byla pečená s láskou,“ naivně podotýkám.

„Já mám radši ty s mákem.“

Taková poznámka oba prince znovu odbourá. Už se mi smějí všichni tři.

Je toho na mě najednou moc. Vše má svou míru, i námluvy. Musím pryč, nebo se mi rozskočí hlava. Beze slova odcházím do lesa za zámeckým parkem.

„Kam tak spěcháš? Snad se mě nebojíš?“ zaslechnu ještě ten její skřehotavý hlásek, který se postupně ztrácí ve zpěvu ptáků a šumění listí.

Kapitola 2-2 z 13
hodnotit:
hodnotit
12345

 


Komentáře

Anka18.8.2015
 

Dávám pět hvězdiček a věřím, že ji brzy uvidím v televizi. Krásná pohádka, chtěla jsem si přečíst prvních pár kapitol a najednou jsem byla na konci. Přemýšlím na kterém zámku by se natáčela, kdo by hrál hlavní role... Fakt dost dobrá...

Jiří Růžička18.8.2015
 

Dobrý den. Děkuju Vám za pochvalu. S tou televizí to bohužel nevypadá dobře. Z ČT mi napsali, že je pohádka málo akční a že na celovečerní film nevystačí. Mějte se pěkně!

Anka18.8.2015
 

Tak to je škoda. Zdá se mi, že dneska musí být všechno moc akční a vytrácí se krása a atmosféra, která patří do pohádek. A vy ji tam máte. Mi osobně na některých pohádkách vadí, že jsou až přehnaně akční. Uvítala bych změnu. Třeba na to některý režisér přijde. Fandím Vám. Mi se fakt moc líbí.

ebiajw18.8.2015
 

Jste milá, moc děkuju. Třeba se s tím ještě někde chytnu. Naštěstí není všem dnům konec. :-) Ať se Vám daří!

Jiří Růžička18.8.2015
 

Aj, místo jména jsem uvedl omylem potvrzovací text. Tak teď to napravím. Hezký den!

Anka18.8.2015
 

Věřím tomu, chce to jen čas, taky přeji hezký den...

Jiří Růžička2.7.2013
 

Omlouvám se, omylem jsem tu měl neopravenou verzi:-)

Jiří Růžička27.6.2013
 

Celkem bude mít pohádka třináct stránek. Každý den tu přibude jedna.
Hezké počtení!

Luděk Olšový2.7.2013
 

Jediné, co mne mate, je zařazení pohádky pro děti 6 - 10 let.
Jinak príma, čekám čím dál napjatěji, jak z toho autor vybruslí.

Jiří Růžička2.7.2013
 

Děkuji za komentář i za zvědavost. Doufám, že Vás pohádka nezklame. Možná je i pro starší, je to těžké odhadnout. Hezký den.

Luděk Olšový6.7.2013
 

Zkusím to vytisknout a dám to přečíst klukovi, až se vrátí z prázdnin.
Jsem totiž ještě málo dětinský.
:-)))
Neotřelé, nečekaný konec, príma.

Jiří Růžička8.7.2013
 

Díky! Přeju léto jako z pohádky:-)

Upozornění správce

Napište text v rámečku do pole pod ním. V případě, že nebude správně vyplněný, mail_to_by_send

sec



Návštěvník

 

Profil autora

Jiří Růžička

O mně

Novelu Na ocet jsem původně psal pod přezdívkou Daniela.

Moje nej
Jiří Růžička:

Scénáře, novely a texty z šuplíku
novela Na ocet

Novinářské kachny se zelím:

TrikyLeaks

Posluchači s láskou:

audiokniha na YouTube

Písničky:

Prokrastin
Vodník
Zanořený v moři

 

Všechna moje díla


  • Mediální partneři projektu: 
     
  • AGENTURA MÁM TALENT SPOLUPRACUJE S TĚMITO NAKLADATELSTVÍMI: Albatros Media, Alpress, Amenius, Arkus, Baronet, Beta - Dobrovský, Brána, Carpe Diem, Dobrovský, Dokořán, Egmont, Epika, Epocha, Euromedia Group, EvitaPress (SK), Grada Publishing a.s., Hejkal, Host, JaS, Jota, Ikar (SK), Koruna (SK), agentura Krigl, Lekmoty, Mladá Fronta, Moba, Monument, Nakl. 65. pole, Nava, Paseka, Portál, Šulc - Švarc, Vašut, Viking, Vyšehrad


                    
  •  
  •  
  •