IKAR CZIKAR CZ

Napsáno perem (Lenka Petřeková)6.10.2016
 

4
 počet hodnocení: 6
přečtené 20177, Komentáře 196

 

Napsáno perem - 1

 

POZNÁMKA:

Jedná se o původní dílo, které jsem poupravila. Vzhledem k tomu, že samotný příběh zůstává stejný, přidávám ho celé najednou. 

 

 

Anotace:

Píše se rok 1918. Magdaléna Škroupová se vdává za muže, o kterém snila celý život. K jejímu překvapení zjistí, že muž, kterého si

 vzala, není takový, za jakého ho považovala. Udělala životní chybu? Znamená to, že její pravá láska tam ještě na ni někde čeká? A co když opravdu ano. Bude ochotná riskovat úplně všechno, jen kvůli lásce?

Skoro o sto let později nastupuje do nového zaměstnání mladá editorka Karolína Součková, která ihned dostává neobvyklou práci. Zpracovat na přání klienta osobní deníky po jeho praprababičce – Magdaléně, a vytvořit z toho knihu. Otázka zní: Bude závěr knihy šťastný, nebo to bude zklamání?

 

 

Poznámka autorky: Zveřejněný obrázek nemá žádná autorská práva. Obrázek jsem si sama namalovala a zpracovala v počítači. Veškerá podobnost s jiným obrázkem je čistě náhodná. 

 

 

 

 

 

 

17. března 1920

 

Milý Olivere,

stále přemýšlím nad naším posledním rozhovorem a jsem z toho rozhozená. Neustále mám před sebou ta tvoje zraňující slova, která mi nedají spát. Musíš se k naší situaci postavit jako čestný muž. Jak bude vypadat moje pověst? Co si o mně lidé řeknou, když se stanu matkou, aniž bych měla manžela? Olivere, žádám tě, udělej správnou věc. Miluji tě a vím, že ty mě zajisté také, jinak bys se mnou nestrávil tolik vášnivých chvil, nesliboval bys mi lepší budoucnost. Olivere, prosím, mysli na všechno to krásné, co jsme spolu prožili, i když to nebylo jednoduché.

Budu čekat na tvou odpověď.

 

S láskou

M.

 

 

 

 

1

 

Čekám v recepci našeho nakladatelství, a nervózně odpočítávám každou minutu, jen abych zaslechla ty klapající podpatky, jež se rozléhají po celém patře, na důkaz toho, že už tu je.

     Ona, která mi pomáhala během praxe. Ona, která mě naučila, jak vypozorovat talent. Ona, která mě naučila, kde mám hledat logistické chyby. Ona, která mě naučila, že sebemenší detail je v každé knize důležitý a nesmí se nic podcenit. Ona, která… už tu je.

     Rychle se zvedám z křesla, upravuji si oblečení a nasazuji příjemný, ale lehký úsměv na naše přivítání.

     „Dobré ráno, Karolíno,“ zdraví mě ona – Andrea Bakovská. Šéfredaktorka proslulá svým ostrým jazykem, blond hřívou, a tak štíhlou postavou, že by ne jeden člověk jí prohlásil za anorektičku. Přitom každý, kdo jí zná, moc dobře ví, že si potrpí na dobrém jídle, které si nechává každý den donášet přímo do kanceláře.

     „Dobré ráno, Andreo.“ Podávám jí ruku a navzájem se vítáme.

     „Vyspala jste se do růžova na svůj první oficiální pracovní den tady?“

     „Ano, vyspala, děkuji za optání, sice jsem spíš nemohla dospat, jelikož…,“

     „Dobré ráno, Terezo, doneste mi jednu kávu, prosím,“ skočí mi do řeči Andrea, neboť se už soustředí na svou asistentku a kávu.

     „Tak pojďte,“ zavelí, abych ji následovala do kanceláře. Tak tedy jdu.

     V její kanceláři jsem byla asi jen dvakrát. Poprvé to bylo při žádosti o praxi, podruhé jsem si tu byla vyslechnout její nabídku pro mé zaměstnání.

     „Posaďte se.“

     „Děkuji.“

     „Nejdříve vyřídíme papíry. Tyhle a tyhle jsou potřeba podepsat,“ podává mi několik dokumentů. Všechny řádně podepisuji a následně jí předávám jednu kopii a druhou si nechávám.

     Chvilku jen sedím a čekám, až si udělá na stole a v počítači, co potřebuje, než se bude opět soustředit na mě. Mezitím mám alespoň čas si prohlédnout další zákoutí této kanceláře. Když jsem tu byla poprvé, jediné, co jsem stihla, bylo si prohlédnout její masivní pracovní stůl z mléčného skla, na kterém má úhledně poskládané psací potřeby s logem našeho nakladatelství, přihrádky na dokumenty, notebook, elegantní chromovanou lampičku a rámeček ve stříbrné barvě, ve kterém vůbec nemám tušení, co by mohlo být. Neustále se po kanceláři spekuluje, zda tato chladná kráska někoho má či ne.

     Podruhé, když jsem tu byla, jsem měla o něco více času a mohla jsem se od stolu přesunout na masivní police, které jsou umístěné za jejími zády. Police plní pouze knihy. Bohužel ani z dálky si nedokážu troufnout říci, jací spisovatelé jsou jejími oblíbenci. Ale dle vazby mohu tvrdit, že se spíš soustředí na historickou četbu než na moderní bestsellerové trháky. Kromě knížek je tam už jen jedna květina. Umělá…

     A dneska potřetí si konečně prohlížím poslední část její kanceláře. Bílou zeď, která je zdobená fotografiemi Andrey se všemi spisovateli, kteří vydali své knihy přes naše nakladatelství. Prý jsou to její trofeje, povídá se.

     „Karolíno, pojďte se mnou prosím.“

     Procházíme rozlehlým open spacem, který je tvořen malou kuchyňkou a dvanácti kutlochy, jež je každý z nich tvořen čtyřmi stoly, rozdělené stěnou z mléčného skla. K mému štěstí mám svůj stůl situovaný tak, že se mi naskýtá příjemný výhled z okna.

     „Tohle bude váš pracovní stůl. Počítač je již připravený. V papírech naleznete veškeré přihlašovací údaje a hesla. Po přihlášení si je změňte. Dále zde máte vylepená data a časy porad, důležité kontakty, svou osobní skříňku a šuplíky na zámek, který máte zde na klíčích,“ vysvětluje mi a podává klíče společně s přístupovou kartou.

     „Co se týče vaší práce, tu dostanete přidělenou během dnešní porady,“ podívá se na hodinky, „která začíná za 5 minut.“

     „Moc vám děkuji.“

     Andrea odchází a nyní mám čas se seznámit s mým pracovním stolem. Doposud jsem své místo tady neměla, spíše jsem pobíhala mezi stoly a od každého se učila, co bylo potřeba.

     Beru si papíry do ruky a hledám přístupové údaje do mého počítače, které naleznu na předposlední straně. Zkontroluji čas a do porady zbývají 3 minuty, tudíž si stíhám změnit hesla tak, jak mi Andrea řekla, když mě někdo osloví.

     „Ahoj Kájo.“ Otočím se a všimnu si Marka, který pracuje vedle mě.

     „Ahoj Marku, tak vedle tebe budu sedět, to mám teda ale štěstí,“ usměji se a bořím se do pohodlné čalouněné bílé židle. Mám opravdu radost, jelikož Marek je fajn člověk. Navíc jeho žena je pekařka, takže každou chvíli nosí do práce samé dobroty, které budu mít hned z první ruky. Což samozřejmě vysvětluje to jeho panděro, které naštěstí vybalancuje upraveným strništěm na tváři a profesorským vzhledem.

     „To na začátku říkají všichni, ale pak si začnou stěžovat, že kvůli mně přibrali deset kilo.“ Oba se zasmějeme, i když… přibrat bych tedy nechtěla.

     Znovu se podívám na hodinky a je nejvhodnější doba si vzít blok, propisku, v kuchyňce nějaké pití a jít si sednout do zasedačky, abych byla na poradě včas.

     „Jdeš už taky?“

     „Dorazím za chvíli, ještě omrknu pár mailů.“

     „Dobře.“

Beru si věci, v kuchyňce jemně perlivou vodu a odcházím si najít své místo v zasedací místnosti. Jenže které je to mé?

     „Tady,“ ukáže mi Jirka, další korektor, který oproti Markovi v tweedovém saku, nosí pro změnu kšilftovku, na volné místo proti němu, když si mě všimne, jak přešlapuji u stolu a nevím, kam se sebou.

     „Děkuji,“ vděčně se na něj usměji. Usazuji se na volnou židli a nervózně si pod stolem hraji s prsty.

     Tak kde jsou ty klapající podpatky?

           

 

Chci vyrazit na oběd společně s dalšími kolegy, ale zastaví mě Jitka: „Za půl hodiny máš v kavárně přes ulici jednu schůzku s klientem a za dvě a půl hodiny další.“

     „Prosím?“

     „Měla by ses podívat na jejich rukopisy, abys byla v obraze,“ pronáší arogantně a rukopisy mi podává na stůl.

     „Ale já si žádné schůzky přece nedomlouvala.“

     „Ty schůzky jsem měla mít já, ale proč bych tam chodila, když už jsi tu ty?“

     „Jasně,“ odfrknu si, „díky, že jsi mi to sdělila včas,“ pronesu drze. Dotčeně se na mě zakření s těmi svými křivými zuby, jelikož můj útok vůbec nečekala. Naštěstí ale mlčí.

     Ze stolu si beru papíry a odcházím se rychle najíst s ostatními do italské restaurace hned naproti naší budově.

     Usazujeme se k velkému stolu, jelikož nás je celkem dost. Asi devět. Přichází k nám číšnice a my si na přeskáčku objednáváme. Vzhledem k tomu, že mi za chvíli začíná neočekávaná schůzka, objednávám si jen bruschettu. Sice je to nezdvořilé, ale rychle začnu projíždět rukopisy, abych měla přehled.

     „Tak Kájo, jakej je první den?“ vyruší mě Jaroušek, hlavní editor, který sedí v boxu za mými zády.

     „Náročný, ale užívám si to,“ odpovídám. Čtu dál.

     „Super. Kájo, kdyby sis s něčím nevěděla rady, dej mi vědět i mimo naše malé porady. Máme je každé úterý,“ nabízí mi Jaroušek.

     „Toho si moc vážím, děkuji,“ lehce se na něj usměji, zatímco on se kření až moc. Pokračuji ve čtení.

     „Hele chlape, nedělej na ni ty svoje oči, Kája je určitě zadaná, že jo?“ pobaveně pošťuchuje Jirka Jarouška. Na malý moment cítím, jak začínám být nesvá, jelikož se ve mně plete. Pravdou je, že nemám nikoho. Kromě mojí kočky, Micinky. Nebyl čas si někoho najít. Poslední roky jsem trávila studiem a praxí v nakladatelství. A nebyla ani chuť. Usměji se na Jirku, ale neodpovídám, jelikož potřebuji číst.

     „Tak máš, nebo ne?“ naléhá na mě Jirka.

     „Napůl,“ snažím se svou situaci zaobalit a raději se soustředím na servírku, která mi nese jídlo, jako prvnímu, jelikož ostatní si dali hlavní chod.

     „Jak napůl?“ vyptává se dál.

     „Není to nic vážného, ale vídáme se pravidelně.“

     „Jo aha,“ zvolá, „kamarád s výhodami,“ zasměje se. Nevím, jestli je to dobře či špatně.

     „Tak nějak,“ přitakám nevhodně s plnou pusou.

     „Ty se nezdáš, holka,“ pronese Jaroušek se svýma přimhouřenýma hnědýma očima.

     Celý rok se chovali ke mně všichni sice hezky, ale nikdo se mě na nic nevyptával a dneska je to normální výslech. A ještě ke všemu se mě snaží sbalit můj nadřízený…

     Podívám se na hodinky a je nejvyšší čas vyrazit na schůzku. Házím poslední kousek toustu do sebe a mávám na servírku a ukazuji svou peněženku, aby pochopila, že budu platit.

     „Už musím jít,“ pronesu do hlučného prostředí.

     „Už?“ zklamaně se zeptá Jaroušek, který schválně použije grimasu smutného „smajlíka“.

     „Za pět minut mi začíná schůzka s autorem.“

     „Jaká schůzka?“ vyzvídá nechápavě.

     „Měla na ní být Jitka, ale dnes je přehodila na mě. Během oběda jsem se je snažila projít, abych věděla, o čem s nimi budu mluvit,“ upřímně mu vysvětluji. Jaroušek se otáčí naštvaně po Jitce, zatímco ona se uraženě otáčí kamsi po restauraci.

     „Půjdu s tebou.“

     „Vždyť si ale ještě nejedl,“ namítnu.

     „Však ty mi to vynahradíš,“ navrhne a u toho na mě mrkne. Sice se mi moc nezamlouvá, co z toho vzejde, ale i tak jsem mu vděčná, že v tom nebudu sama.

     „Tak díky.“

 

 

Kontroluji čas a další schůzka začíná za půl hodinky. Beru si nápojový lístek a chci si objednat nějakou další dobrou kávu.

     „Ukaž, taky si rychle vyberu,“ natahuje se na nápojový lístek Jaroušek a já mu ho podávám.

     Kávy objednané, sedíme proti sobě a chvíli je ticho. Cítím se nesvá a raději neříkám nic, než abych řekla něco nevhodného, zatímco on si mě neustále prohlíží, pak se zadívá z okna a pak znovu na mě. Je mi to nepříjemné, a proto raději začnu mluvit.

     „Slečna Veselská vypadala mile. Spolupráce s ní půjde jako po másle.“

     „To jo,“ přemýšlivě pokývne hlavou. „Hele Kájo, mohl bych se tě na něco zeptat? Jako osobního,“ zeptá se mě.

     „Ehm… ano.“

     „Proč nemáš žádného přítele?“

     „Není čas a o přítele nestojím. Potřebuji se soustředit na něco jiného,“ snažím se mu jasně dát najevo, ať se mnou neztrácí čas.

     „Ale někoho na sex máš, ne? U oběda jsi to říkala.“  

     „Mám,“ snažím se znít sebejistě, ale na svém hlasu cítím nervozitu.

     „A jak často se vídáte?“

     „Járo, tohle je už moc osobní,“ ukazuji mu mantinely, že tohle už vhodné není.

     „Promiň, jen, prostě, se mi líbíš, víš,“ sděluje mi a najednou mám pocit, že teď se třese jeho hlas. Usměji se na něj a přemýšlím, co mám odpovědět, ale naštěstí jsem zachráněná číšnicí, která nám právě pokládá kávy na stůl.

     Půlhodina se vleče pomalu, jelikož mám dojem, že se Jaroušek urazil, ačkoliv nechápu proč.

     Dopíjíme kávu, když dorazí mladík, tak ve stejném věku jako já. Na sobě má elegantní tmavě modré kalhoty a k tomu bílé tričko. Výraz ve tváři mi jasně napovídá, že bude tak trošku povrchní, jelikož je to takový ten hezoun. Tmavé upravené na krátko střižené vlasy a úsměv s bílými zuby, jako nějaká hollywoodská hvězda. Jediné, co mě na něm opravdu zaujme, jsou jeho svítící modré oči. Dlouho jsem takové neviděla…

     „Dobrý den, pane Prchavý, ráda vás poznávám, jmenuji se Karolína Součková, editorka vašeho rukopisu, a tohle je Jaroslav Bílek, hlavní editor,“ pronesu rozpačitě, jelikož jsem si uvědomila, že na něm očima doslova visím.

     „Dobrý den, těší mě, říkejte mi Dane,“ nabídne a znovu se do široka usměje.

     „Dobře, Dane. Ráda bych vám nastínila, jak budou vypadat naše pracovní schůzky ohledně vašeho rukopisu,“ vysvětluji mu, ale on zvedá ruku na důkaz toho, že mě musí přerušit.

     „Omlouvám se, jen bych rád upřesnil, rukopis není můj.“

     „Aha, čí tedy je?“

     „Ten rukopis patří mojí praprababičce a doma máme další související s tímto textem,“ sděluje mi. Najednou se cítím zaseknutá, protože nevím, co dál. Otočím se na Jarouška v domnění, že mi pomůže, ale on tam jen sedí a mlčí. To jsem ho urazila natolik, že mě teď potopí?

     „Dobře,“ váhavě odpovídám, „zeptám se tedy jinak. Co přesně od našeho nakladatelství očekáváte?“

     „Doufal jsem, že mi někdo od vás dá ty texty dohromady a dá jim nějakou finální podobu.“

     „Jestli dobře chápu, tyto básničky napsala vaše praprababička a doma máte další texty a chcete po nás, abychom to sloučili do jedné knihy?“

     „Ano.“

     „No, jde o to, že něco takového nakladatelství nedělá, tedy alespoň ne zadarmo. Pokud hledáte někoho, kdo vám texty zpracuje, je možné si od nás někoho zaplatit a oni vám s tím pomohou,“ snažím se mu objasnit situaci, jak se věci mají.

     „Dobře, to není problém,“ odpoví mi lehce, jako by peníze nehrály žádnou roli. Jsem celkem vykolejená, neboť jsem si takovouto schůzku nepředstavovala.

     „Dobře. V tom případě to předáme někomu od nás, kdo se toho ujme a on se vám následně ozve. Vyhovuje vám to?“

     „Ovšem, děkuji vám za pomoc,“ zvedá se ze židle, rozloučí se a odchází pryč.

     „Zvláštní schůzka,“ pronáším a otáčím se po Jarouškovi. Ten se už ale stará o zaplacení účtu.

     „Jo, jo, hele, vezmi si to na starost ty.“

     „Já?!“ vykoktám šokovaně ze sebe.

     „Jo. Nebo máš pocit, že to nezvládneš?“ ptá se mě arogantně.

     „Samozřejmě, že zvládnu, jen jsem myslela, že…“

     „Tak příště myšlení nech na mě a můžeš se dát do práce. Na e-mail ti pošlu ceník těchto služeb a přepošli to klientovi společně s tím, že na tom budeš dělat ty. Díky.“

     „Jistě,“ odpovídám profesionálně.

     Naštvaná na něho se vracím do kanceláře a rovnou mířím ke svému stolu, jenže k mému zděšení mám pocit, že nestojím u svého prázdného, uklizeného stolu, ale někde v archivu. Během asi tří hodin se můj stůl stal odkladištěm. Rozhlížím se po open spacu a snažím se přijít na to – kdo to udělal? Kdo byl tak nezdvořilý a zaneřádil mi stůl?

     „Šup Karolíno, dej se do práce,“ vyzývá mě Jitka a přikládá mi další rukopisy od autorů na stůl.

     „Toho je tolik?“ odpovídám udivená štosem rukopisů.

     „A co jsi čekala? Jeden rukopis týdně?“ otráveně mi sděluje, ačkoliv nevím proč, jelikož jsem na ni nikdy nebyla nepříjemná. No… možná trochu dneska.

     Zaujímám místo u svého stolu a ohlédnu se po Jitce, která se usazuje k tomu svému křížem proti mně a čelem k Markovi.

     „Nic si z toho nedělej, ona je prostě osina v zadku,“ zašeptá Marek do mého kutlochu, aby mě povzbudil.  

     „Na, dej si.“ Podává mi krabičku s makronkami, kterou si s radostí beru.

     „Díky.“ Kousnu do ní a mám pocit blaha, jak je jemná i křupavá.

„Ještě jednu,“ škemrám s psíma očima.

     „Vezmi si klidně všechny, mě už z nich bolí břicho,“ zasměje se a na stůl mi pokládá celou krabičku barevných makronek.

     „To nemůžu.“

     „Ale můžeš. Dokonce musíš!“

     „Tak díky. Jo a ženě vyřiď, že lepší jsem neměla.“

     „Rád,“ usměje se a vrátí se do svého kutlochu. Do pusy si dávám ještě jednu, odepisuji Danovi, abych ho obeznámila s faktem, že to já mu budu dělat poskoka a následně se vrhám na rukopisy, které se mi nakupily na stole.

Kapitola 1-1 z 36
hodnotit:
hodnotit
12345

 


Komentáře

Erika4.6.2017
 

Milá Lenko, tento nový závěr je rozhodně krok správným směrem.

Lenka Oharková4.6.2017
 

Přemýšlela jsem nad Vašimi komentáři. Zatím, co jsem tedy udělala, je, že jsem původní epilog, který jsem nakonec nepoužila, přidala a k němu něco ještě doplnila. Doufám, že pro nějaký závěr knihy, to takhle bude lepší. Jinak nadále budu pracovat na úpravách. Ještě jednou děkuji všem za veškeré podněty a Váš čas, který jste věnovali čtení, ale i radám a tipům :)

Severína4.6.2017
 

Lenka, tak sme na konci. Samozrejme aj ja sa pripojím svojim komentárom k ostatným. Tak ako vždy aj teraz som čakala, kým ostatní vyjadria svoj názor, aby som sa zbytočne neopakovala. Moje postrehy budú trocha obšírnejšie. Vyjadrím, čo sa mi páčilo a čo nie a čo vám treba opraviť, aby to bolo možné ponúknuť na vydanie, lebo v tejto konečnej podobe je to, budem úprimná, nevydateľné. A to by vám určite povedal aj redaktor, ktorého by vám pridelili.

Ale začnem pekne po poriadku. Na úvod by som vám chcela poďakovať za príjemne strávené chvíle pri vašom románe. Tešila som sa na ďalšiu novú kapitolu. Páčili sa mi tie státe, kde sa píše o Magdalénke, jej spomienky.

Ten stred ako aj celý príbeh bol zaujímavý, dokázal primäť čitateľa, aby pokračoval v čítaní. Takže prípadná kniha by sa naprosto určite predávala.

Ale... čo musím konštatovať je, že koniec je úplne ,,zbabraný" čo ma dosť mrzí, lebo sme naň dosť dlho čakali a tešili sme sa, ako to všetko dopadne. Ja keď som to čítala, tak som niekedy krútila hlavou a nestačila som sa čudovať. Erika písala, že by to chcelo ešte dve kapitoly. Ja som toho názoru, že by to chcelo epilóg, ako ste navrhovala vy s odstupom času. Lebo ten koniec je naozaj nie veľmi podarený, nebudem rozoberať prečo, lebo Erika to vyjadrila presne. Ja len dodám, že to na mňa pôsobilo, ako keby boli manželia najmenej 20 rokov. Prečo? -Objednáme si večeru, pozrieme film, potom zhasneme lamu, otočíme sa každý na svoju stranu a spíme. Takto sa predsa nechová zamilovaný pár, ktorý chce vzťah posunúť nejakým smerom.

Vrátim sa k jadru veci. Posledné tri kapitoly treba rozhodne upraviť. Lukáš ich vydieral. Ale prečo? Nechápem. Povedal, že preto, lebo v knihe neuviedla pravdivé údaje. Ale to je lož! Ona predsa postupovala presne podľa materiálov, ktoré mala k dispozícii, nič tam nepridala, neubrala, nič si nevymyslela.Tam, kde skončili denníky, skončila aj ona. Pred vydaním knihy nemala k dispozícii, tie listy, ktoré získala potom. Tak nemal dôvod prečo ju žalovať. A určite aj keby podal na ňu trestné oznámenie, tak by mu prišlo, že sa daný skutok nestal.To je jedna vec, tá druhá je taká, že ona na základe nových poznatkov získaných od Lukáša mohla napísať voľné pokračovanie knihy, ktoré by malo určite veľký úspech. Lebo ten, kto si kúpi jednotku, si kúpi aj dvojku a tam mohla uviesť ako spoluautora Lukáša, alebo človeka, ktorý jej pomohol objasniť sto rokov starý príbeh. Vieš aká by to bola bomba. Ak nie najpredávanejšia kniha. A potom by získal Lukáš právo na honorári, alebo nejaký podiel z predaja. Keby mu toto uprela, potom by ju mohol zažalovať, ale nie za to, že časom sa objavili nové skutočnosti, ktoré objasňujú život Magdalénky a jej rodiny.

Ďalšia vec na ktorú ťa chcem upozorniť a pri ktorej som neveriaco zatvárala oči. A čítala som to niekoľkokrát, aby som tomu uverila je toto: Dan je právnik a on tak veľmi ľahko a rýchlo súhlasil s tým, že Lukáša podplatia? Preboha, veď požadovanie úplatku je trestný čin a tak isto kto úplatok dáva dopúšťa sa trestného činu. Za to by ho mohli vylúčiť z právnickej komory. A to by riskoval, keď jednoducho môže byť vydaná druhá kniha na ktorej by sa všetci ,,nabalili" A ďalšia vec, on nakoniec konštatoval, že Lukáša podplatia, ale si to dajú právnicky ošetriť tým, že mu dajú podpísať dokument, kde bude uvedené, že mu vyplatili peniaze za mlčanie, ale uspokojí sa s danou čiastkou a nebude ich viac vydierať. No, kto by už len toto podpísal? Tým by ho mohli časom vydierať zas oni, že sa vlastne úmyselne dopustil trestného činu vydierania a zobral za to peniaze. Ten človek by do konca života žil v strachu, nemohol spať, že niekedy, keď sa na neho pre niečo nahnevajú tak ho zažalujú.

Upozorňujem vás na tieto skutočnosti, preto, aby ste ich opravili, kým to niekomu ponúknete. Toto by mohol byť aj dôvod na odmietnutie vášho rukopisu a v lepšom prípade by vás oslovili s tým, aby ste to prepísali.

Ja byť vami, sadnem si nad tým, urobím si čas, popremýšľam a dám to do poriadku, aby to bolo uveriteľné. Lebo by bola škoda, zničiť troma poslednými kapitolami celý príbeh a tým ho pochovať.Netreba tam robiť veľké zásahy. Len pár viet vymazať, a pridať tam nové, ktoré to uvedú na pravú mieru a do epilógu by som nezabudla dať, že vyšlo pokračovanie, ktoré dokončilo príbeh Magdalénky a malo veľký úspech. Samozrejme, že na tom profitoval aj Lukáš, ktorý bol spokojný. A Potom pár vetami uviesť, ako to vlastne skončilo medzi nimi dvoma, kam sa posunuli oni, alebo neposunuli.

Lenka, berte moje pripomienky v dobrom, ako rady, ktoré vám môžu pomôcť. Ja viem sama z vlastnej skúsenosti, že keď človek píše, tak ho hneď nenapadnú rôzne druhy možností, ktoré by tam boli vhodné. A príde úplne nezainteresovaný človek,to raz pozrie a okamžite vie, kde sa stala chyba a po prípade, ako by ju bolo treba napraviť.

Vy ste začali dávať nový príbeh. Dobre, ja by som ho na chvíľu zastavila a najskôr dokončila tento román. Prešla ten koniec, doladila ho a ponúkla ho opäť čitateľom v opravenej verzii, aby mohli posúdiť ako sa vám to podarilo. Lebo toto je pre niektorých sklamanie. Ja osobne som to tak pocítila od toho záveru som čakala viac, podstatne viac. Je to useknuté, presne ako písala Erika. Ako keby ste to chceli mať už, čo najskôr za sebou a rýchlo sa ponáhľali zas na niečo nové.

Toto je môj názor. Chcem ním vyjadriť svoje sympatie k vám aj k vášmu dielu, dosť mi na ňom záleží, preto som mu venovala čas a snažila som to podrobne rozpísať, kde by to chcelo ešte váš zásah. Ostatné je už len na vás.

Držím palce!

Lenka Oharková4.6.2017
 

Milá Severínko,
i Vám mockrát děkuji za Váš hezký komentář s plno připomínkami, které určitě budu brát v potaz při úpravách :)

Ještě jednou mockrát děkuji. :)

Lucie Kantorová4.6.2017
 

Milá Lenko, i já se připojuji ke gratulacím k dokončení Vašeho románu! Velmi děkuji za zpříjemnění chvil, poněvadž s každou Vaší novou kapitolou jsem se vždycky zastavila a ponořila se na chvíli do světa, který jste nám tak krásně předložila. Jak už jsem psala několikrát Napsáno perem je opravdu nádherný příběh, a jakmile vyjde knižně (o čemž vůbec nepochybuji), budu mezi prvními, kteří si ji pořídí :-).
Také Vám však musím napsat, že v některých věcech souhlasím s Erikou. Určitě to opakování slov a také některá souvětí by zasloužila více pozornosti - vyvarovat se například přílišného používání slůvkem to... ale myslím si, že tohle hravě zvládnete s pomocí nějakého korektora, který Vás přímo upozorní na danou věc. Co se týče těch popisů, v některých místech bych je také uvítala k dokreslení celkového obrazu. Ale s čím s Erikou naprosto souhlasím je ten konec, přesně tohle mě napadlo. Ty dopisy a ta smlouva jsou naprosto super, krásně většinu věcí osvětlují, ale já bych třeba uvítala, že poslední kapitola bude, jak s Lukášem někde sedí a přesně, jak napsala Erika, na jeho vydírání nepřistoupí, čímž přetrhnou ten rodinný názor Dvorských, že za peníze si zakoupí všechno. Přece jen Dan není z linie Olivera, ale Jaromíra a ten byl úplně jiný. A také Danova matka se nějak vytratila, přitom mi přišlo, že i na ni jste v příběhu kladla vcelku důraz, neboť kniha mohla vyjít jen s takovým koncem, kterým by ona souhlasila. Ale tohle je samozřejmě jen můj názor :-). Vy jste autor a máte právo napsat příběh, jak uznáte za vhodné. I v takové podobě, jak jste nám ho předložila, se mi moc líbil. Pokud ale chcete znát mé postřehy jako nezaujatého čtenáře, tak tady jsou:-).
Velmi Vám přeji štěstí v hledání vydavatele a doufám, že nám pak dáte vědět, až se kniha bude připravovat k vydání ;-).

Lenka Oharková4.6.2017
 

Milá Lucko,
i Vám mockrát děkuji za krásný komentář s plno podněty, nad kterými budu přemýšlet. :)
Hodně jsem teď přemýšlela nad Vaším i Eričiným komentářem a něco mě napadlo. Takže brzy přidám poslední kapitolu (epilog), kde doufám, bude vše, co Vám chybí na závěru knihy. Tak snad se mi to povede :)

Ještě jednou mockrát děkuji! :)

Erika3.6.2017
 

Milá Lenko, gratuluji k dopsání tohoto skvělého románu a zároveň děkuji za příjemné chvíle, strávené jeho četbou. Myslím si, že tomuto románu by to více slušelo na knižních pultech, než na MT.
Víte dobře, že váš příběh mě uchvátil už od začátku a podle mě jste předvedla mimořádný talent, se kterým máte šanci prorazit. Námět se mi líbí opravdu moc a kdyby se deníky nesoustředily jen na milostnou dvojici, ale byly zasazeny do historických událostí (nějaké náznaky tu máme s epidemií španělské chřipky), čímž by měly i vypovídací hodnotu z hlediska dějin, tak je to podle mě absolutní bestseller.
Velmi dobře jste přelévala důležitost dějových linek (když se něco zásadního dělo u Magdalenky, tak Kája byla v pozadí a naopak), což je fajn, protože se čtenář může soustředit na to, co je právě zásadní. Nechybělo napětí, emoce, dobře dávkujete zvraty, čtenář se ani na vteřinu nenudí a vše prožívá spolu s hlavními hrdiny.
Příbuzenský vztah mezi Danem a Lukym je sice velká náhoda, ale svět je malý, proč ne? Možná bych té náhodě ale přecijen malinko pomohla.
Doporučuji zapracovat na stylistice, trochu mě rušilo časté opakování se slov a střídání hovorové a spisovné řeči v dialozích. Hodně stavíte právě na těch dialozích, já bych jako čtenář uvítala i trochu popisů.
Paradoxně bych asi nejvíce vytkla konci, podle mě si závěr ještě takové dvě tři kapitolky zasloužil. Přijde mi takový šitý "horkou jehlou", useknutý, urychlený.
Uzavřít celou story tím, že K+D podplatí Lukyho, aby mlčel, což je v podstatě totéž, nad čím se pohoršovali u Olivera?
Ne, ne, ne! Tedy pokud to nemělo vyznít, jako že historie se opakuje, ale to by tam chtělo nějak naťuknout.
Já bych nechala K+D hledat něco, čím by zas umlčeli Lukyho, zlo přeci nesmí vítězit nad dobrem. Třeba se mohl Luky v minulosti Káje s něčím svěřit (dopustil se nějakého přestupku, co já vím) a Kája to použije proti němu.
Také vedlejší dějové linky postrádají dohru. Co příšerná tchyně, kam se poděla? Co kdyby tam byla pasáž, jak si čte Kájinu knihu a nakonec uzná, že Kája je docela dobrá a vezme ji na milost?
Také uzavřít vše větou "Co si dáme k večeři?" mi trochu nesedělo. Neříkám, že by měl Dan požádat Káju o ruku, ale možná si mohli po takovém stresujícím období dopřát první společnou dovolenou, něco takového.
Ale to jsou jen mé osobní postřehy, ostatní se mnou nemusí souhlasit.
Už se opakuji, ale "Napsáno perem" je jedna z nejlepších věcí, co jsem na MT četla.
Těším se na další váš počin.

Erika3.6.2017
 

Lenko, jak o tom přemýšlím, víte, co mi přijde nelogické? Dan pochází z právnické rodiny, a tedy pochybuji, že by si zveřejnění knihy právně neošetřili. Určitě by buď předem zjistili, zda žijí rodinní příslušníci aktérů z deníků a uzavřeli by s nimi potřebné smlouvy, nebo by při psaní knihy změnili jména aktérů a názvy míst a v tom případě by Luky neměl šanci. To je podle mě dost podstatné.

Lenka Oharková4.6.2017
 

Milá Eriko,
mockrát děkuji za Váš komentář, za hezká slova i veškeré připomínky a rady. Určitě se nad vším zamyslím, až budu dílko upravovat :)
Co se týká akorát toho závěru. Původně jsem měla připravený epilog, kde by bylo zmíněno, co bylo dál (K+D, Luky, tchýně atd.), ale nelíbilo se mi to, tak jsem to smazala.
Ale jak říkám, budu nad tím vším přemýšlet. Reagovala bych na všechno, proč jsem to teď udělala takhle, ale to bych ze svého komentáře udělala esej :D
Ještě jednou moc děkuji :)

Lenka Oharková3.6.2017
 

Tak jsme u konce. 74. kapitolou mé dílo končí. :)

Ještě jednou vám všem chci poděkovat za veškerý strávený čas na mém díle. Moc děkuji! :)

Lucie Kantorová31.5.2017
 

Lenko, tak tímhle jste mě překvapila! Čekala jsem po minulé kapitole, že samozřejmě bude vědět nějaké info, ale že to bude přímo potomek, to vážně ne. Skvěle jste to zamotala :-). U toho osobního vtípku Karolíny jsem se vážně zasmála, jojo historie se opakuje :-). Už se moc těším na to, co se dozvíme z těch dopisů!

Lenka Oharková3.6.2017
 

Milá Lucko,
jsem moc ráda, že jsem překvapila, jelikož jsem z toho byla trošku nervózní. :) Od začátku psaní jsem věděla, že v závěru knihy bude Luky hrát takovouto důležitou roli, ale když jsem to psala, začala jsem být nejistá, zda to bude uvěřitelné. Tak jsem moc ráda :)

Erika17.5.2017
 

Mila Lenko, napadlo me presne to same - ze Luky bude nakonec pribuzny Dana, i kdyz vzdaleny. Napadlo me to, kdyz Kaja zjistila, ze ma chatu hned v sousedni vesnici od Zebraku. Mam odhad, jak to cele dopadne, ale necham si to pro sebe :-)))

Lenka Oharková30.5.2017
 

Milá Eriko,
jsem zvědavá, jestli se trefím do Vašeho odhadu, ačkoliv si myslím, že z poloviny určitě ano :) Přesto doufám, že ještě něčím překvapím :)

nova16.5.2017
 

hmmm, takze Luky bude vediet nieco viac o rodine Jaromira ....zeby nejaky pra,pra...vnuk a tiez mal denniky kedze ju nazval zlodejoku ? ....ved uvidime :-)

Lenka Oharková30.5.2017
 

Milá Novo,
jsem potěšená, že mám další čtenářku :) A máte pravdu ohledně Lukyho :) V dnešní kapitole se toho dozvíte více :)

Elizabeth Leksa15.5.2017
 

Milá Lenko, 70tá kapitola nám to zase pěkně zamotává. Doufám, že přidáte další díl brzy. :)

Lenka Oharková16.5.2017
 

Milá Elizabeth,
máte pravdu, že se to trošku zamotalo, ale v příští kapitole se dozvíte rozuzlení :)
Zbývají poslední 3 - 4 kapitoly.

Lucie Kantorová6.5.2017
 

Milá Lenko, jsem moc ráda, že jste přidala další kapitolu, neboť jsem se na ní opravdu moc těšila. No a na další se těším ještě víc! Prozatím jsem ještě nedostala všechny odpovědi, tak doufám, že Karolína bude pátrat po osudu Magdalénky na vlastní pěst a ještě se o ní něco dozvíme :-). Jinak mi spadl kámen ze srdce, že Dan je z Jaromírovy linie a ne z Oliverovy.

Lenka Oharková15.5.2017
 

Milá Lucko,
jak jsem psala Severínce, omlouvám se, že nepřidávám teď tak často. Šílené období :)
V následujících kapitolách se postupně budete dozvídat více a více :) Už jsme téměř na konci...

Severína4.5.2017
 

Lenka, čo sa stalo, že ste nás nechali čakať tak dlho na kapitolu? Všetci sa ma vypytovali na vás, či neviem, kde ste sa stratili. Ale ja som to tiež nevedela a musím sa priznať, že som bola odhodlaná napísať vám na mail. A čakať, že mi možno odpoviete.

Táto kapitola bola krátka, niečo sme sa dozvedeli, ale nie to podstatné. Sľúbili ste nám dobrý koniec a celkové rozuzlenie tak som na to veľmi zvedavá, len dúfam a pevne verím, že zase nezamrznete!

Lenka Oharková15.5.2017
 

Milá Severínko,
omlouvám se, že nepřidávám teď tak často, i tak jak bych chtěla. Ale teď je to pro mne takové šílené období. Tak snad mi to prosím prominete :)

Brzy se dočkáte rozuzlení a jsem zvědavá, co na něj všichni řeknete :)

Erika7.4.2017
 

Lenko, to jste mi neměla dělat! Tolik jsem si přála, aby jim útěk do Ameriky vyšel! Tímto zvratem jste mě překvapila natolik, že už si vůbec netroufám odhadnout, co se ve skutečnosti stalo a jak to bude dál. Jsem opravdu napnutá, nenechte nás dlouho čekat, prosím.

Lucie Kantorová6.4.2017
 

Lenko, i já musím přidat komentář, neboť tahle kapitola se Vám opravdu moc povedla! Vůbec jsem nečekala, že poslední deníkový zápis skončí zrovna takhle, a připadám si jako ta Karolína nad deníkem a chci číst okamžitě dál! Mám tolik otázek a opravdu doufám, že všechny budou zodpovězeny :-).

Lenka Oharková7.4.2017
 

Milá Lucko,
jsem ráda, že se kapitola líbila :) A za co víc, že se mi povedlo Vás všechny překvapit :)

Doufám, že se mi podaří zodpovědět veškeré otázky, které všichni máte. ¨

77.kapitolou bude tento román končit. :)

Teneli6.4.2017
 

No tak to se povedlo :-D
Takže nakonec bude Jaromír vychovávat Oliverovo dítě a Oliver zase Jaromírovo?

Krásně jste to zamotala a opravdu je to překvapivé rozuzlení. Jen mi tam trošku nesedí ta Oliverova náhlá změna. Přece se z takového zlého člověka, nemůže rázem stát takový svatoušek?? Předpokládám, že k tomu bude ještě nějaké vysvětlení? :-)

Lenka Oharková6.4.2017
 

Milá Teneli,
musím říct, že máte skvělou dedukci :) Zamotané to je, teď už jen zbývá několik kapitol, aby vše bylo vysvětlené :) Co se týče Olivera - je jasné, že zlý člověk se jen tak nestane svatouškem. A vše bude též vysvětleno :)

Severína6.4.2017
 

Panenkomária! Čítam a neverím vlastným očiam. Toto určite nie je koniec! To nemôže byť koniec! Jaromír ju zradil?

Neviem, ale mám také tušenie, že Oliver sa o všetkom dozvedel od Jozefa. Prečítal jej listy a podplatil Jaromíra, aby sa oženil s niekým iným a odišli do Ameriky, bez Magdalénky. Lebo ako inak by sa o všetkom dozvedel?

Musím povedať, že som to čítala trikrát. Mám mravenčenie po celom tele a musím sa trocha upokojiť. Keby sa to dalo tak vojdem do deja a Jaromír to odo mňa pekne schytá!

Lenka Oharková6.4.2017
 

Milá Severínko,
jsem ráda, že jsem kapitolou překvapila. Byla jsem zvědavá, co na ní řeknete. Určitě tohle není konec. Jen konec deníků. :)

Jak to celé bylo ohledně svatby Jaromíra s Marií bude vysvětleno :) a také se dozvíte více o Oliverovi samotném :)

Ještě zbývá necelých 10 kapitol :)

Elizabeth Leksa6.4.2017
 

Milá Lenko,
právě jsem dočetla 68 kapitolu a jsem z toho celá paf. Předpokládám, že bude ještě nějaká následovat, protože zůstala nezodpovězena spousta věcí. Takže další otázky a připomínky si nechám až po závěrečné kapitole.

Lenka Oharková6.4.2017
 

Milá Elizabeth,
jsem ráda, že jsem kapitolou překvapila. :)

Další kapitoly budou ještě následovat. Jak jsem psala někde v předchozím komentáři - nemám ráda otevřené konce, takže vše bude zodpovězeno :)

Severína4.4.2017
 

Som rada, Lenka, že ste pridali novú kapitolu. Už som na ňu netrpezlivo čakala.

Chcela som sa dozvedieť viac, vy nás poriadne napínate!

Len dúfam, že nebudeme musieť čakať zas týždeň. Škoda, že nedávate kapitoly každý deň.

Teneli27.3.2017
 

Drahá Lenko,
tak moc jsem se těšila na další kapitolu, ale přiznávám, že jsem teď trošku zmatená.

Podle úplně prvního dopisu, jsem v dnešní kapitole čekala nějaký zvrat?
Dopis Oliverovi je ze 17. března 1920 a dnešní Magdalénčin zápis je 20. března?
Podle slov v dopise, usuzuji, že ten dopis nepsala Magdalénka... ?

To mi nedělejte, teď budu celý den špekulovat kdo to psal a co bude dál. Už mám minimálně tři teorie a nevím, která se mi líbí víc.

Každopádně konec pěkně napínáte a jsem za to ráda :-)

Lenka Oharková27.3.2017
 

Milá Teneli,
jsem moc ráda, že jsem vytvořila takové napětí, jelikož jsem se bála, že se mi to nepodaří :)

Vzhledem k tomu, že Magdalénka již překročila datumově dopis uvedený před první kapitolou, mohu s klidem konečně říci... že ho Magdalénka Oliverovi nepsala, ale nýbrž někdo jiný :)

Ani nevíte, jaké jsem měla strašné nutkání již několikrát na to odpovědět, když to bylo tady párkrát zmíněno. Ale odolala jsem naštěstí :)

Snad budete všichni překvapený i nadále :)

Severína22.3.2017
 

Lenka, ja som toto tušila, že Magdalénka bude s Jaromírom čakať dieťa, ale nič som nehovorila. Predpokladala som to z toho, keď prvý raz rýchlo otehotnela s Oliverom, tak som čakala, že aj toto sa tak rýchlo udeje.

Niekto len luskne prstami a je to a nieto zas stále luska prstami a nič. A ona, ani neluskla a je to.

Neviete si ani predstaviť, ako som zvedavá na ten koniec, čo z toho vzíde...

Len nech sa im ten útek podarí. A zas na druhej strane Dan je potomok koho Klárky, alebo toho druhého potomka? To je otázka.

Lenka Oharková23.3.2017
 

Milá Severínko,
je pravda, že Magdalénka vlastně dvakrát velice snadno otěhotněla. Brala jsem ji jako mladou a velmi plodnou :) navíc dlouho kojila, tudíž jí ovládaly ještě hormony, proto bylo tak snadné znovu rychle otěhotnět :)

Jinak si kladete dobré otázky ohledně toho, z jaké linie je Dan. No uvidíme :) Vše bude zodpovězeno :)

Teneli22.3.2017
 

Drahá Leničko,
opět fantastická kapitola. Úplně z ní cítím to napětí v domě. Mám takové tušení, že Oliver ze zprávy o miminku nebude úplně nadšený :-)

Jinak vám moc gratuluji! Je to skvělá zpráva! Ať jste oba v pořádku a zdraví.

Lenka Oharková22.3.2017
 

Milá Teneli,
mockrát Vám děkuji za přáníčko :)

Jsem ráda, že se kapitola líbila. :) No... uvidíme, co na to Oliver :)

Severína20.3.2017
 

Milá, Lenka, vy nás teda poriadne napínate! Som ako na tŕňoch, keď čítam tieto posledné kapitoly. Vôbec nechcem, ani tipovať, ako to dopadne, nechám sa prekvapiť. Lebo potom by som bola sklamaná, keby to nedopadlo podľa mojich predstáv.

Len dúfam, že to neskončí tak neurčito, teda s otvoreným koncom, to by ma naozaj nahnevalo.

Priznám sa, že som vo svojej fantázii tipovala, že aj Oliver si našiel milenku, keď sa ich tak ochotne zbavil na Vianoce. A potom sa nedožaduje žiadnych nežností od Magdalénky, tak som verila tomu, že ich dostáva inde. Ale asi moja fantázia až priveľmi pracovala.

Teraz vás chcem vyzvať, aby ste nás nenechala dlho čakať na pokračovanie a zmilovala sa nad nami.

Prosím... prosím...

Lenka Oharková20.3.2017
 

Milá Severínko,
jsem ráda, že stále čtete a je to pro Vás napínavé :)
Myslím, že ničemu neuškodím, když prozradím, že příběh nebude mít otevřený konec. Sama je moc nemám ráda, jelikož se sama vždy vztekám. :)

Už nám moc kapitol nezbývá, tak se brzy vše vyjasní :)

Budu se snažit, co nejdříve přidat další kapitolu, bohužel mě od minulého týdne dostihly těhotenské nevolnosti, tak se necítím moc dobře. Proto jsem dnešek, kdy mi bylo lépe, ihned využila na psaní. :) Tak se omlouvám, že to nebude tak časté.

Severína20.3.2017
 

Lenka, ako by som mohla prestať čítať?! To sa proste nedá! Viedla by som novú kapitolu a ja by som ju neprečítala, to by som ani nespala, lebo by som stále musela myslieť, čo sa nové udialo. A ako sa poznám, hneď ráno by som čítala.

Lenka, gratulujem, tak vy budete opäť maminka. Aké milé a krásne. Viem, že už jedno dieťatko máte a teraz k nemu pribudne ďalšie. Iste sa tešíte.

Lenka Oharková21.3.2017
 

Severínko, to jste mi udělala velkou radost :)

Mockrát děkuji. Ano, bude to mé druhé. Doma už mám kluka, tak bych si teď přála holčičku, ale i za dalšího kluka bych samozřejmě byla ráda :)

Lucie Kantorová21.3.2017
 

Lenko, moc a moc gratuluji k tak úžasné zprávě! Hlavně Vám přeji, aby bylo vše v pořádku a vše jste v pohodě a ve zdraví zvládla :-).
Jinak další kapitola opět nezklamala!

Lenka Oharková22.3.2017
 

Milá Lucko,
mockrát Vám děkuji za krásné přání! :) Jsem ráda, že se další kapitola líbila :)

Erika13.3.2017
 

Milá Lenko, vážně jsem jak na trní. Když si vybavím text úvodního dopisu, tak mám takový pocit, že jim útěk do Ameriky asi nevyjde. Ach jo. No, nechám se překvapit, doufám, že nás nenecháte dlouho čekat. Při čtení 63. kapitoly mě trochu zarazilo umělé mléko v té době. Nejsem si jistá, ale někde jsem četla, že umělá mléka se začala vyrábět až po válce, konkrétně Sunar až v roce 1950. Pokud to nemá význam pro budoucí děj, tak bych třeba napsala, že obstará kojnou.

Lenka Oharková14.3.2017
 

Milá Eriko,
určitě jsem ráda za Váš postřeh. :) Musím říct, že mi dalo velkou práci najít, jak to vlastně je. Za první republiky (dokonce i před 1.sv.v.), se neprodávala umělá výživa, ale kojná, musela sama složitě připravit umělou výživu. Takže kojné, které kdysi kojily místo matky, se postupně staly vyškolenými kojnými, které uměly složitě připravit umělou výživu. Ale nebyla to taková umělá výživa, jakou teď známé, proto to bylo velmi nebezpečné a dle toho, co jsem našla byla velká úmrtnost kojenců, když kojná vše špatně umíchala, tak docházelo k velkým zdravotním problémům.
Ale abych to tedy v textu upřesnila, dodala jsem, že chůva je i kojná, aby to tedy bylo v pořádku :)
Stejný problém v hledání jsem měla i s doklady, ale naštěstí jsem našla vše, tak jak jsem potřebovala :)

Lucie Kantorová9.3.2017
 

Lenko, každou kapitolu prožívám cestu Magdalénky a Jaromíra s napětím. Krásně jste je konečně spojila dohromady a dopřála jim pár chvil štěstí. Ale je mi jasné, že to ještě není konec a nějak se to určitě zamotá. Oliver si to dozajista nenechá líbit :-). Těším se na další kapitolu!

Lenka Oharková10.3.2017
 

Milá Lucko,
ani nevíte, jak jste mě potěšila, že stále čtete a vše prožíváte s Magdalénkou :) Máte pravdu, že se to zamotat zákonitě musí, tak jsem zvědavá, co řeknete na konec, jak to všechno dopadne :)
Minulý dva týdny jsem měla nějakou krizi v psaní, zatímco tenhle týden jedu rychlostí tempa :D takže zítra bude další kapitola, a pak až v pondělí či v úterý :)

Severína2.3.2017
 

Milá, Lenka.

Musím sa aj ja vyjadriť k tejto kapitole, lebo naozaj si to zaslúži a mrzelo by ma to, keby som to neurobila.

Veľmi jemne, citlivo a krásne ste opísala túto kapitolu. Bolo to tak pekné, že som si to prečítala viackrát, aby som cítila tú auru, čo z toho ide. Ja sa veľmi dokážem vžiť aj do postavy, hoci len vymyslenej. Ich osoba sa mi zhmotní a tak je to aj v tomto prípade, prežívam s Magdalénkou všetko. Ona je taká typická dáma, žena o ktorú sa treba starať, rozmaznávať. Všetko veľmi útlocitne prežíva, každý vzdych partnera. Ale nie je to na škodu veci. Proste také ženy tej doby boli, ale aj dnes sú také.

Proste je tam vidieť za tým kus práce, snahy a lásky k samotnému dielu a postavám, z vašej strany.

Pekné čítanie.

Lenka Oharková2.3.2017
 

Milá Severínko,
musím říct, že jste mě zase dojala :) Moc děkuji za tak krásný komentář! :) Jsem moc ráda, že se kapitola líbila, jelikož jsem velmi dlouho přemýšlela, jak napíšu jejich milování. Dlouho jsem váhala, jak na to půjdou. Vzhledem k té době a postavě Magdalénky jsem si myslela, že nechám veškeré kroky na Jaromírovi, ale řekla jsem si - ne. Pokusím se překvapit, a udělám to tak, že to Magdalénka udělala ten důležitý krok. Takže mi už jen zbývalo, jakým způsobem, aby se to k ní samotné i době hodilo. :)

Erika1.3.2017
 

Jupíííí!

Lenka Oharková1.3.2017
 

Jsem moc ráda, že jsem udělala radost :)

Elizabeth Leksa28.2.2017
 

Milé Lenko,
příběh má krásný spád a já se už těším na další díly. Čtu jich vždy několik najednou, protože jsem zjistila, že si to tak lépe vychutnám.

Lenka Oharková28.2.2017
 

Milá Elizabeth,
mockrát děkuji komentář, moc mě potěšil a mám velkou radost, že stále čtete :)

Ještě necelých dvacet kapitol a budeme u konce... :)

Severína23.2.2017
 

Škoda, Lenka, že táto kapitola bola tak krátka. Ja som ju prečítala na jeden dych a hľadala som, kde je to ďalej. Tak dúfam, že nás nebudete ďalej napínať a nová kapitola pribudne o chvíľu, aby sme vedeli, ako to bude nasledovať. Keby to bola kniha, tak ju už mám dávno celú prečítanú.

Lenka Oharková23.2.2017
 

Milá Severínko,
omlouvám se, že byla tak krátká, ale zítra budu přidávat další. :)

Já jsem teď totiž měnila poslední kapitoly. Mám je předepsané, co a jak tam musím napsat, jenže jsem si uvědomila, že jsem zbytečně konec zrychlila. Takže jsem to nyní předělávala. Tudíž nebudete 65 kapitol, ale 73. :)

Severína23.2.2017
 

Tak sa máme na čo tešiť. Som ráda.

Erika22.2.2017
 

Milá Lenko, nezbývá mi než se přidat k Teneli. Ten příběh opravdu nemá chybu! Přestože je to vše fikce, moc se mi líbí prolínání minulosti s "realitou" současnosti (třeba dnes, jak Karolína vyzvídala ohledně Klárčina sourozence). Jediné, co mi moc nesedlo byl výraz "zjistit, jestli je to Jaromírovo nebo Oliverovo". Zvolila bych něco jemnějšího, třeba, "jestli je otcem Jaromír nebo Oliver". Ještě jsem si vzpomněla - úryvek dopisu na první stránce přece prozrazuje, že Magdalénka byla znovu těhotná. Ten dopis četla Karolína nebo ještě ne?

Lenka Oharková22.2.2017
 

Milá Eriko,
mockrát děkuji za Vaše milá slova, která mě vždycky potěší :)
Určitě výraz změním, zní to lépe, mockrát děkuji za upozornění :)

Co se týče dopisu před první kapitolou... :) Určitě je to zajímavá myšlenka, ale bohužel nemohu nijak na to odpovědět pro vysvětlení, jelikož bych prozradila celý závěr knihy, který Vás všechny doufám překvapí :)
Jediné, co mohu říct - Karolína ten dopis ještě nečetla. Ten dopis je datovaný z dubna 1920 a poslední deník Magdalénky právě končí v dubnu 1920 :) ale více říct opravdu nemůžu :)

Lenka Oharková22.2.2017
 

Omlouvám se, je datovaný z března 1920. :)

Teneli22.2.2017
 

Erika, mi snad čte myšlenky. Přesně nad tím stejným dopisem, dnes celý den přemýšlím a také jsem se na něj chtěla zeptat! :-D
Takže mi zase nezbývá nic jiného, než jen čekat na konec...

Teneli22.2.2017
 

Pěkný den Leničko,
vy nás teda napínáte! Neměla jsem teď moc čas, tak jsem "zhltla" poslední dvě kapitoly a můžu vám říct, že mi vyschlo v ústech, stejně jako Magdalénce.
Tenhle příběh, nemá chybu a opravdu moc, se těším, až zjistím, jak to s tou naší holkou nešťastnou, vlastně dopadne.

Lenka Oharková22.2.2017
 

Milá Teneli,
mockrát děkuji za Váš komentář, velmi mě potěšil :)
Taky v poslední době vůbec nestíhám, to co bych chtěla a naprosto to chápu, o to větší mám radost, že stále čtete :)

Severína19.2.2017
 

Milá, Lenka, čo sa stalo? Kde ste sa nám pozabudla, alebo zasekla? Prečo tu nevidíme ďalšie nové kapitoly?

Každé ráno, pozriem, ešte pred tým než idem do práce a nič! Dnes ráno zas a zase nič.

Teším sa kedy k nám zavíta nová kapitola. Milujem hlavne tie, kde píše Magdalénka svoj denník. Tie úplne ,,žeriem" Dokážem to prežívať spolu s ňou. A čakám ako to s ňou dopadne. Aj ja sa prihováram, za to, aby sa našla nejaká cesta a Jaromír a ona nakoniec skončili spolu a mali spolu aj deti. To by bol pekný, romantický koniec.

Lenka Oharková19.2.2017
 

Milá Severínko,
moc se omlouvám. Tento týden jsem vůbec nestíhala, jelikož jsem dostala důležité pracovní zakázky a nedokázala jsem se soustředit na psaní, tak jak bych chtěla. Každopádně jsem včera dopsala další kapitolu. Chtěla jsem ji zveřejnit až zítra, ale je tam už dnes :)

Erika10.2.2017
 

Milá Lenko, musíte dát Magdalénku s Jaromírem dohromady, prostě musíte!!!

Lenka Oharková10.2.2017
 

Milá Eriko,

:) :) ráda bych řekla, ale nemůžu. Ale už se pomalu blížíme ke konci, tak se brzy dozvíte, jak to s Magdalénkou dopadlo :)

Severína9.2.2017
 

Milá, Lenka.
Ja sa tiež na každú kapitolu veľmi teším a som zvedavá ako toto všetko dopadne. Tiež ma zaujíma, či Magdalénka mala ešte nejaké iné deti s manželom, okrem dcérky, ktorú už má. Možno sa to dozvieme.

No, každopádne, je to dosť zaujímavé čítanie, pútavé, pre nás pre ženy. Určite by sa to dobre čítalo aj ako kniha.

Lenka Oharková9.2.2017
 

Milá Severínko,
mockrát děkuji za tak milý komentář, který mě potěšil. :)

Já osobně jsem zvědavá, co všechny řeknete na konec, který jsem přichystala. Uvidíme :)

A Severínko, kdy se můžeme těšit na Vaše nové dílo? Už se nemohu dočkat, až budu od Vás něco pravidelně číst :)

Severína9.2.2017
 

Lenka, priznám sa, že ešte stále píšem ten historický román, čo som už spomínala. Je to dosť náročné a dlhé. Zároveň ho prepisujem z diára do počítača a okrem toho to opravujem. Každú voľnú chvíľu tomu venujem. Nechcem to zatiaľ dávať, kým to nemám ešte celé napísané, lebo potom keby som to medzitým písala, prepisovala, opravovala a ešte pridávala na Mt tak by som toho mala naraz veľa. Preto najradšej dokončím a potom v pokoji to dávam na MT. Nemusím sa ponáhľať s písaním, aby som stihla uverejňovať kapitoly.

Tak to ešte chvíľku potrvá, kým tu niečo dám, ale zas to nebude rok, alebo pol roka, možno ešte nejaký mesiac.

Lucie Kantorová6.2.2017
 

Lenko, na každou Vaši kapitolu se neskutečně těším a vždy když ji objevím, hnedka si ji musím přečíst :-). Jsem opravdu napnutá, jaký konec jste oběma holkám nachystala. Doufám, že budou obě šťastné, protože si to obě zaslouží. I když musím přiznat, že u Magdalénky se mi zdá, že to máte rozehrané momentálně zajímavěji :-).

Lenka Oharková7.2.2017
 

Milá Lucko,
mockrát děkuji za Váš komentář. Strašně mě těší, že čtete a líbí se Vám to. Dělá mi to ohromnou radost! :)

Je pravda, že u Magdalénky je to teď svižnější a je tu teď mnohem víc, ale je to proto, že na konci, pak zase bude jen Karolína.

Už se blížíme skoro ke konci a já mám pocit, že jsem více zaseknutá než na začátku. Jsem neustále nervózní z toho, co teď píšu, abych to nepokazila, něco neuspěchala, na něco nezapomněla. Tak se omlouvám, že teď nepřidávám tak často, ale trpím záseky :)

Román nakonec bude mít 65 kapitol a epilog. Což už je za chvilku...

Lucie Kantorová7.2.2017
 

Myslela jsem si, že to tak nejspíše bude :-). Že teď se soustředíte na Magdalénku, a poté bude zase hrát prim Karolína.
Úplně Vám rozumím. Také mám pocit, že jsem pořád v záseku. Po každé když začínám novou kapitolu, vím, jak má vypadat, co chci napsat, ale než nakonec má tu pro mě správnou podobu, hrozně mi to trvá a mám pocit, že to správně ani nedokážu napsat. Vůbec se nemusíte omlouvat, určitě je lepší nic neuspěchat :-).
Tak ještě nám pár kapitol do konce zbývá :-). Už se moc těším na další, tak přeji hodně zdaru při psaní!

Elizabeth Leksa24.1.2017
 

Milá Lenko,
konečně jsem dočetla zbylé kapitoly, co jste zveřejnila. Jde vidět, jaký děláte při psaní pokrok, a čte se to lehce. Příběh je skutečně zajímavý a dá se s ním krásně vyhrát. Jsem proto zvědavá, jak to všechno bude pokračovat.

Lenka Oharková24.1.2017
 

Milá Elizabeth,
děkuji za váš komentář, který mě moc potěšil. Mám radost a vážím si toho, že stále čtete :) Doufám, že příběh bude zajímavý a překvapivý až do konce :)

Teneli23.1.2017
 

Drahá Lenko,
Severínka a Erika to napsaly naprosto přesně. Mě zbývá už jen jediné, dát vám POUZE 5*, bohužel, víc dát nejde. :-)

Jen tak mimochodem, až budete knihu vydávat, dejte vědět, protože budu mezi prvními, kteří na ni budou stát frontu. :-)

Lenka Oharková23.1.2017
 

Milá Teneli,
jsem moc ráda, že čtete můj román a moc si vážím Vašich 5 hvězdiček. Mockrát děkuji! :)

Jestli se opravdu na mě usměje štěstí s vydáním mého románu, mám pro Vás všechny vymyšlené překvapení, jako důkaz mého díku :)

Erika22.1.2017
 

Milá Lenko, já také souhlasím se Severínou, že by byla škoda tento příběh nechat jen na MT, více by mu to slušelo na knižních pultech. Myslím si, že na to má a určitě by si našel spoustu fanoušků. Mě osobně se moc líbí námět, i zpracování. Teď mě víc baví Magdalénka a její trápení, to hltám slovo za slovem, jak už tady padlo. Jednoznačně je váš román jedna z nejlepších věcí, co se na MT vůbec objevily.

Lenka Oharková22.1.2017
 

Milá Eriko,
musím říct, že mi tedy se Severínkou dáváte... Nevím, jestli mám jásat radostí, či brečet dojetím.
Strašně si vážím Vašich slov a je to pro mě pocta! Mockrát děkuji!!! :)

Severína21.1.2017
 

Lenka, čítam ako blázon! Úplne to ,,žeriem" A som nahnevaná, keď je už koniec kapitoly. Všetko prežívam s Magdalénou. Neviem prečo, ale myslím si, že ten starý právnik jej klamal a dá sa niečo urobiť s tou predmanželskou zmluvou. Možno to nie je pravda, ale mám ten dojem, že je to tiež jeden z poskokov jej manžela. Lebo jej nič podrobne nevysvetlil, len stroho povedal - Proste to nejde a hotovo - Vec uzavretá.

No veď uvidíme, ako to bude pokračovať. Dúfam, že dnes dáte ďalšiu kapitolu. Pozriem po obede a verím, že nás potešíte.

Ja byť vami tak ten začiatok trocha upravím, skopírujem to a pošlem to do vydavateľstva. Podľa ma by to mohlo mať pokojne knižnú podobu.

Lenka Oharková21.1.2017
 

Milá Severínko,
ani nevíte, jakou jste mi udělala radost!! :)
Jsem strašně ráda, že se příběh líbí.

Z toho všeho, co ještě bude následovat... doufám, že budete překvapeni :)

Ohledně vydavatelství. Nejsem si jistá, jestli je to v rozporu s podmínkami Mám talent, abych poslala někomu dílo. Ale každopádně ještě dílo není dopsané, jsem za půlkou a až to celé dopíšu, musím plno věcí upravit, dopsat tam popisy, aby to bylo dobré.
Jediné, co vím, že bych ráda po veškerých úpravách, dílo poslala na ten placený odborný posudek od Mám talentu, abych věděla, kde mám chyby atd. Tak uvidíme, zda moje dílo uspěje. V dnešní době, a zvlášť tady na MT je tolik skvělých příběhů, že je těžké uspět. :)

P.S. Doufám, že vám udělám radost, že jsem tedy ještě dnes přidala další kapitolu, jelikož jsem to měla v plánu až v pondělí :)

Severína22.1.2017
 

Milá, Lenka.

Keď si pozornejšie prečítate pravidlá MT, tak zistíte, že poslať svoj príbeh do vydavateľstva, nie je proti pravidlám MT. Len, keď vaše dielo vydavateľ prijme a zaradí do edičného plánu, tak si nemôže v zastupovaní zobrať inú agentúru ako je agentúra MT. Teda zrozumiteľnejšie. Ak vám nakladateľ odpíše, že váš román vydajú, musí vás zastupovať agentúra Mám Talent. A nikto iný, pretože ona dovolila, aby ste na jej stránkach publikovala svoj román. No, neviem, či ste porozumela, ale asi áno. Takže keď to upravíte, dopíšete, opravíte, pokojne by ste mohla rukopis poslať vydavateľovi. Nič by sa nestalo, len by ste si nesmela vybrať inú agentúru na zastupovanie. To je celé.

Lenka Oharková22.1.2017
 

Milá Severínko,
děkuji za vysvětlení. S tím zastupováním MT, to chápu, jen jsem netušila (možná už zapomněla), že můžeme i sami kontaktovat vydavatele. Ještě jednou mockrát děkuji :)

Severína16.1.2017
 

Keď som čítala túto kapitolu, Lenka, mala som zimomriavky na chrbte. Čakala som všetko možné, poviem pravdu aj rozchod. Tak som tŕpla, keď Dan začal rozprávať. Tie prvé vety naozaj nezačínali dobre. Hovorila som si, no a teraz to príde... rozchod. Nie!

No našťastie to dopadlo dobre a sú zas spolu. Poviem vám, že v jednej chvíli som čakala, že povie - ,,Vraciam sa k bývalej snúbenke" To by som mu riadne vynadala, keby to urobil.
Lenka, nemám nič, čo by som vytkla. Dej ma veľmi baví, dialógy úplne ako skutočné. Keď to čítam, ako by som to hovorila s nimi.

Ešte podotknem, že sa mi páči rozprávanie Magdalénky. Nechcem ani tipovať, ako to s ňou skončí. Nechám sa prekvapiť.

Lenka Oharková16.1.2017
 

Milá Severínko,
mockrát děkuji za tak pěkný komentář, který mi udělal velkou radost :)
Jsem ráda, že stále čtete a dílko se líbí, vždy mě to nakopne k dalšímu psaní :)

Severína7.1.2017
 

Ja čítam príbeh od začiatku a musím povedať, že sa mi páči, čím ďalej viac. Som veľmi zvedavá, ako to všetko dopadne. Veľmi by ma zaujímalo, čo tam vlastne bolo napísané v tej predmanželskej zmluve. Škoda, že nám to Magdalénka neprečítala nahlas. Možno sa to dozvieme neskôr.
Pekné!

Lenka Oharková7.1.2017
 

Milá Severínko,
jsem moc ráda, že čtete dál a dílo se líbí. Mockrát děkuji. :) Co bylo v předmanželské smlouvě se dozvíte za pár kapitol :)

Teneli7.1.2017
 

Milá Lenko,
sice váš příběh nečtu od úplného začátku, ale těch několik posledních kapitol se mi opravdu moc líbí.
Držím Magdalénce pěsti a jsem moc zvědavá, jak to všechno dopadne.

Lenka Oharková7.1.2017
 

Milá Teneli,
jsem velice potěšená, že jste se dala do čtení mého díla, a co mnohem více, že se Vám mé dílo líbí. :) Mockrát děkuji.

Vašeho díla jsem si již před časem také všimla, ale ještě jsem bohužel nestihla dočíst. Jakmile dočtu, zajisté přidám komentář :) Bohužel vůbec nyní nestíhám přečíst všechny díla, která sleduji zde na MT.

Teneli7.1.2017
 

To je v pořádku :-)
Já to nepsala proto, aby jste komentovala můj příběh. Sama taky nestíhám číst vše a komentáře píšu minimálně. Pořád si nepřipadám dost kompetentní abych mohla cokoliv soudit. Ale váš román se mi opravdu líbí, tak proto jsem si dovolila napsat pár řádek :-)

Erika5.1.2017
 

Milá Lenko, 35. kapitola se vám vážně povedla. Přečetla jsem jedním dechem, koukám, že u Magdalénky už přiostřuje. Moc se mi líbil motiv přívěsku, zahrabaný do země. Bylo by super, kdyby se tam našla Karolína, hezky by se protnula minulost s přítomností. Jen je mi líto Jaromíra a jeho nešťastné lásky k Magdalénce. Těším se na další kapitoly.

Lenka Oharková5.1.2017
 

Milá Eriko,
mockrát děkuji za Váš komentář, který mě velmi potěšil. :) S tím přívěskem máte pravdu. Karolína již ale řetízek viděla. V 11. kapitole, kdy se s Danem pohádali, ji ho ukázal. Ale teprve nyní vlastně bylo odhaleno, co tam ten řetízek dělal :)
Co se týče Magdalénky, ta to opravdu těžké má, ale brzy jí začnou hezké dny. :)

Erika5.1.2017
 

Jé, vidíte, to mi nějak uniklo, a to čtu váš román dost pozorně. Ale škoda, mně by se víc líbilo, kdyby Karolína šla hledat ten přívěsek na místo dle deníku a našla ho. Doufám, že Jaromír ještě sehraje v příběhu nějakou větší úlohu, je to sympaťák.

Erika5.1.2017
 

Ale na druhou stranu by to nedávalo logiku :-))) vždyť Karolína není první, kdo deníky čte, je jasné, že ten přívěsek šel hledat už někdo před ní :-)))

Lenka Oharková5.1.2017
 

Právě :) Dan ji to vlastně ani neměl v plánu ukázat, ale jak na ní vyjel a ona se ho zalekla, tak si ji chtěl něčím udobřit. :)

Nebudu napínat a také nechci nic prozrazovat, ale Jaromír sehraje ještě velkou roli v Magdalénky životě :) Jestli dobrou či špatnou, to už neprozradím :)

Lucie Kantorová2.1.2017
 

Milá Lenko, když jsem zahlídla Váš příspěvek, zaradovala jsem se! Konečně další kapitola :-). Jako vždy, skvěle se četlo a už se nemůžu dočkat, až přidáte další.

Jinak Vám samozřejmě také přeji krásný nový rok, hlavně plný lásky a radosti a také mnoho štěstí s Vašim příběhem!

Lenka Oharková2.1.2017
 

Milá Lucie,
mockrát děkuji za komentář, který mi udělal velikou radost :)

Ještě jednou přeji krásný Nový rok ve zdravíčku a se štěstíčkem :)

Severína2.1.2017
 

Lenka, chcem vám zaželať na začiatok, do Nového roka, hlavne veľa zdravia, lebo, keď nie je zdravie, nie je nič. Potom mnoho tvorivých nápadov, pokoj a nakoniec prachy...prachy...

Som rada, že ste sa zas vrátila. Už som včera rozmýšľala, kedy dáte novú kapitolu. Prečítala som ju so zaujatím. A samozrejme som zvedavá, čo bude ďalej. Prelínanie tých dvoch dejových línii je naozaj dobré.

Lenka Oharková2.1.2017
 

Milá Severínko,
mockrát děkuji za přáníčko a pěkný komentář. Moc mě to potěšilo. :)

Též Vám přeji pěkný Nový rok ve zdravíčku a se štěstíčkem :)

Lenka Oharková2.1.2017
 

Milí čtenáři,
všem přeji do Nového roku hodně zdravíčka, štěstí a HLAVNĚ - literární úspěch :)

Slíbila jsem další kapitolu již v prvním týdnu v Novém roce, tak je tady :) Já si nyní půjdu dočíst všechny Vaše kapitoly, které jsem během Vánoc promeškala :)

Lenka Oharková9.12.2016
 

Milí čtenáři,

dnešní přidaná kapitola je poslední v tomto roce. Jelikož se blíží Vánoce, mám spoustu práce s veškerými přípravami na ně, tudíž nestíhám do toho ještě psát. Takže místo toho, abych rychle něco semlela, jen abych něco přidala, si dávám do konce tohoto měsíce pauzu. Novou kapitolu přidám v prvním týdnu ledna.

Všem děkuji za veškeré komentáře, hodnocení a hlavně čtenost, kterou jste věnovali mému dílku v tomto roce a budu si přát, aby to byla i v tom následujícím. :)

Všem přeji krásné Vánoční svátky a pohodový Nový rok. :)

Lucie Kantorová9.12.2016
 

Lenko, už se těším, až se po Novém roce pustím do další kapitoly. Už aby to bylo :-).
Přeji Vám také krásné svátky a šťastný Nový rok!

Severína9.12.2016
 

Lenka, je mi to veľmi ľúto, že toto je posledná kapitola v tomto roku. Ale, čo už... Keď to nemáte dopredu napísané, len priebežne píšete tak to chápem. Ja mám všetko dopredu napísané, skontrolované, než to tu začnem dávať. Ale každý má iný postup. Ľútosť je, lebo sa tu objavuje len veľmi málo diel, ktoré sa dajú čítať. Ale uznávam vaše dôvody, viem, že pred Vianocami má každá z nás veľa práce. Ja tiež mám plnú hlavu starostí, čo treba ešte zariadiť.

Takže pekné Vianoce aj vám, veľa darček, pokoja a radosti. A hlavne zdravie, bez toho nič nejde. To vám prajem aj do Nového roka.

Severína2.12.2016
 

Pekný deň, Lenka.

Prečítala som si kapitolu č. 30. A mám zopár pripomienok. Najskôr napíšem, že nikdy neopravujem českú gramatiku. Ale u vás mi do očí priamo udrelo pár vecí, ktoré som si všimla aj ako neodborník na českú gramatiku. Vypíšem ich, aby ste si to mohla pozrieť a opraviť:

...chytnu ho ruku - chýba mi tam - za
...ale kvôli tomu, jaký sem zistila, že jsi... ten odstavec je celý domotaný. Asi ste tam niečo menila, lebo sa tam strieda, to čo hovorí ona, ale hovorí to v mužskom rode aj v ženskom. Určite to hneď zbadáte.
...Zadruhé u nás sa to píše oddelene, neviem ako u vás?
...kdy jsem jeho vyhnala na kávu a sama šla nakupovat, uleháme do postele, si konečne... Aj tento odstavec je trocha kostrbatý. Miesto jeho, by stačilo asi len ho. Potom - si konečne - by sedelo - konečne si, obrátene.
...jelikož nemám šajno o co go. Tak toto som nepochopila vôbec. Neviem, čo je go? Prečo tam na konci vlastne je? A čo to znamená?

Naozaj vám nechcem opravovať chyby, ale toto ma dosť zastavovalo, preto som si to vypísala na papier. Aby ste si to mohla pozrieť a trocha opraviť. Možno sa nad tým zastavia aj niektorí iní čitatelia, neviem.

Pekný deň, Lenka

Lenka Oharková2.12.2016
 

Milá Severínka,
mockrát Vám děkuji za Vaše postřehy.

"za" mi opravdu vypadlo, za to moc děkuji.
Co se týče za druhé/ zadruhé - v české gramatice je obojí gramaticky správně.
Jeho - jsem změnila na ho.
Šajnu o co go - to je hovorový výraz přejatý s anglickým výrazem. Znamená to - o co jde?
ale kvůli tomu, jaký jsem zjistila, že jsi... - bohužel zde nevidím střídání mužského a ženského rodu. Mluví tam Kája a mluví v první osobě množného čísla nebo v první osobě jednotného. Bohužel opravdu nevidím to, jak Kája mluví v mužském rodě.
kdy jsem ho vyhnala na kávu a sama šla nakupovat, uleháme do postele, si konečně... - si konečně jsem tedy obrátila, ačkoliv si nemyslím, že by to bylo napsáné špatně, ale přesto je to opravené.

Mockrát děkuji, že moje dílko vnímáte a věnujete tomu čas. :)

Také Vám přeji pěkný den.

Severína2.12.2016
 

Prečítala som si ešte raz ten odstavec, ktorý je ... jaký... teraz som si to povedala viac krát za sebou a dáva mi to zmysel, ale vtedy mi to prišlo, že slovo ... jaký sa tam veľmi nehodí. Ospravedlňujem sa, bolo to spôsobené, rozdielom medzi slovenčinou a češtinou. Keď som si to povedala po slovensky tak mi to tam vadilo. Ale po česky je to v poriadku.

Erika1.12.2016
 

Milá Lenko, chválím povedenou obálku a souhlasím s ostatními, pokud se zadaří a román vyjde, ráda si jeden objednám. Teď ke kapitole 29 - velmi zdařilá, děj začíná nabírat na obrátkách, je cítit napětí. Skvěle vykreslený přerod Olivera v zlého a necitelného člověka. Nicméně mě zarazilo, že matka naléhá na Magdalenku, aby ji v 8. měsíci navštívila, protože je sama slabá (to mi k ale dosud zodpovědné matce moc nesedí), ale když Magdalenka přijede, matka pracuje na zahradě. Opět mi to přijde takové... účelové. Nemohla Magdalenka matku navštívit z vlastní vůle?

Lenka Oharková1.12.2016
 

Milá Eriko,
mockrát děkuji za Váš komentář, který mě opět moc potěšil, a jsem ráda, že se i obrázek líbil :)
Asi máte pravdu, že to vypadalo zase moc přímočaře. Vrhnu se na to a opravím :) Moc děkuji za dobrý postřeh.

Lenka Oharková1.12.2016
 

Dopis matky jsem upravila a následně pár vět poté též, aby změny dávaly smysl celému textu. Doufám, že takto to bude lepší :) Ještě jednou děkuji :)

Erika1.12.2016
 

Lenko, ano, toto má větší logiku. Jen bych přidala alespoň krátké váhání Magdalenky, zda se na cestu vydat nebo ne...přecijen je v 8. měsící a sama ví, že tak dlouhá cesta není legrace. Ale je to samozřejmě na vás :-)))

Erika1.12.2016
 

Lenko, ještě jsem se zamyslela a mám připomínku (je vidět, že váš román čtenářům vrtá hlavou a to je super). Já když jsem byla v 8. měsíci, tak jsem byla ráda, že jsem ráda. Magdalénka mi přijde, že se rozhodla příliš snadno a rychle, jakoby jela jen ob ulici na nákup. Já vím, že byla jiná doba, ale i tak, určitě by měla víc váhat a posoudit svůj stav, jestli se na to cítí. A pak to risknout.

Lenka Oharková1.12.2016
 

Eriko, máte určitě pravdu. Dopíšu tam tedy něco na ten způsob, že váhá a přemýšlí, zda má jet či ne, s tím, že to nakonec tedy riskne.
Moc děkuji a vážím si toho, že nad mým dílkem přemýšlíte a věnujete tomu svůj čas! :)

Lenka Oharková1.12.2016
 

Doopraveno :) od Vlastně mi vnukl myšlenku a končí to, když se obořuje proti Josefovi. :)

Erika1.12.2016
 

Rozhodně lepší, a hlavně uvěřitelnější. Doufám, že bude brzy nová kapitola.

Severína30.11.2016
 

Milá, Lenka, hlásim, práve som dočítala poslednú kapitolu. Čo na to povedať? Nemám ani jedno slovo námietky. Číta sa to ako kniha. Pozrela som si aj návrh na obálku. Zaujímavé. Ako sa vám to podarilo vytvoriť? A kedy na to beriete čas? Veď malé dieťatko zaberie veľa času. Obdivujem vás.

Ak vám to vyjde knižne, povedzte nám to, lebo ja by som si ju určite objednala. Samozrejme aj s venovaním. Veľmi by ma to potešilo a strážila by som si ju ako vzácny darček.

Lenka Oharková30.11.2016
 

Milá Severínka,
mockrát Vám děkuji za komentář. Moc mě to potěšilo. Je pravda, že času je málo, zvlášť se synem, který je hrozný ďáblík. :) Takže hlavně píšu, když syn usne po obědě na ty dvě hodinky :)

Obrázek jsem si namalovala na papír (nejdříve jsem tedy prošla různé obrázky na internetu a učila se, jak něco podobného namalovat), jakmile jsem to měla nakreslené na papíře, hodila jsem si to formou fotky do počítače a otevřela v obyčejném programu na malování, kde jsem to celé přebarvila a dodělala. :) Piplačka :D

Pokud se mi někdy vůbec podaří tento román opravdu vydat, za co bych byla samozřejmě nesmírně ráda, věřte, že bych Vám to zajisté sdělila a jako poděkování, bych knihu s radostí věnovala :)

Severína30.11.2016
 

Panebože, Lenka, to je tak veľmi pracné, myslím na ten obrázok. No neviem, či by som to dokázala, lebo ja nie som veľmi technický tip. Nevedela by som to dostať do počítača. Vyfarbovať... no panebože... len si na to pomyslím a okamžite to zavrhnem. Myslela som, že ak je to niečo jednoduché, tak by som to skúsila aj ja. Ale na to by som určite nemala nervy. Veru piplačka.

Lenka Oharková30.11.2016
 

Piplačka to sice je, ale těžké úplně ne. Já jsem takový tvořivý typ, mě tyhle věci opravdu baví a furt bych něco vytvářela. :D Kdybyste tedy chtěla, ráda Vám pomohu, či Vám to vytvořím :) Stačí jen říct.

Lucie Kantorová30.11.2016
 

Jeee a nemohla byste i mi na e-mail napsat přesný postup, jak teda na to? Už dlouho v hlavě nosím jeden obrázek a ne a ne nějaký podobný najít :-) a ten Váš vypadá fakt skvěle.

Lenka Oharková30.11.2016
 

Milá Lucie, Určitě, moc ráda :) Pošlu Vám, jak jsem postupovala :) Ozvu se na e-mail.

Lucie Kantorová30.11.2016
 

Teda pokud to není fakt moc pracné a pokud Vám to samozřejmě nevadí...

Lenka Oharková30.11.2016
 

Milí čtenáři,
vím, že to sem úplně nepatří, ale k první kapitole, u anotace, jsem přidala obrázek, který jsem si sama vytvořila. Obrázek vystihuje mou knihu, kdyby se někdo chtěl podívat :) Případně děkuji za zpětnou vazbu :)

Lucie Kantorová 30.11.2016
 

Milá Lenko, musím říct, že jste tedy velmi šikovná. Obrázek se mi moc líbí, vystihuje krásně námět knihy. Byla by to moc krásná knižní obálka, takže za mě palec nahoru :-).

Lenka Oharková30.11.2016
 

Milá Lucie,
mockrát Vám děkuji za komentář. Mám obrovskou radost, že se líbí. :) Potřebovala jsem si včera dát pauzu od psaní, jelikož jsem psala jednu těžkou kapitolu a tímto jsem se odreagovala a nakonec z toho vznikl tento obrázek, který jsem měla již dlouho v hlavě :) Nakonec jsem dnes rovnou vytvořila obrázek už i k druhé knize, kterou píšu, abych to měla vše v podobném duchu. :)

Elizabeth Leksa30.11.2016
 

Milá Lenko,

tato 28. kapitolka se Vám opravdz moc povedla.

Lenka Oharková30.11.2016
 

Milá Elizabeth,
mockrát Vám děkuji. Jsem ráda, že se kapitola líbila. :)

Severína29.11.2016
 

Pekné ráno, Lenka.

Priznám sa bez mučenia, že každé ráno sledujem, či ste nedala novú kapitolu. Práve som zdolala č. 27. Milostná scéna je zvládnutá výborne. Ja sama ich píšem a preto viem, aké ťažké je napísať kvalitné milovanie a koľko sa na ňom človek ,,nadrie" Nesmie to byť vulgáne, ale pôsobivé. A zároveň musí vystihnúť, aká scéna sa tam práve hodí, aký druh milovania, či drsný, jemný, alebo nesmelý a pod. To je tiež veľmi dôležité. Musí sa každému ,,ušiť" na mieru. Z tej ktorú ste napísala vy a ktorú prežili Karolína a Dan, mi šla husia koža po chrbte a dokonale som si to vedela predstaviť a čo je horšie, stála som pri ich posteli. Pochopiteľne len mysľou.

Vaše kapitoly sa čítajú dobre, plynule, nič ma nezastavuje. Prečítala som toho vo svojom živote mnoho. Nie len knihy, ale aj začínajúcich autorov. Pozriem si prvý odstavec a už presne viem, kde sú chyby, aký je potenciál autora, jeho kvality, ale aj nedostatky a aká je úroveň písania. Neviem to vysvetliť, ako to viem a prečo. Je to nejako vo mne. Tak ako, keď sa murár pozrie na stenu a už vie ako bude postupovať, aby spĺňala všetky parametre. Ja murovať neviem, viem pozorne čítať a rozpoznať kvality a nedostatky autora. Tie vaše môžem len pochváliť. Pozorovala som štýl písania, čítala medzi riadkami a sledovala, tvorenie slov. Možno profesionál by tam našiel, ale ja som tam chyby nenašla.

Preto, milá Lenka, môžem s plnou zodpovednosťou dodať - tvorte, píšte! Čitateľov máte, ktorý čakajú na každé jedno pokračovanie. Verím tomu, keby ste rukopis ponúkla vydavateľom, tak po malej korektúre by to určite zaradili do svojho edičného plánu. Veľmi sa budem s vami tešiť, ak sa tak stane, a dúfam, že nám to oznámite.

Lenka, palec hore. Veľmi sa teším s vami.

Lenka Oharková29.11.2016
 

Milá Severínko,
ani netušíte, jak moc mě Vaše slova potěšila a dojala. Tak jako Vy jste měla husí kůži z mých slov, já mám zase z těch Vašich. :)
Popsat milostnou scénu je vždycky těžké, a musím přiznat, že jsem se opravdu bála zpětné vazby, jak to moji čtenáři budou vnímat. Takže mám obrovskou radost, že se Vám líbila.

Ještě jednou Vám mockrát děkuji. Váš komentář mě neskutečně nakopl a nyní mám chuť psát, psát a psát! :)

Elizabeth Leksa24.11.2016
 

Milá Lenko, 22. kapitolka mě opět pobavila. Přiznám se, že jejich škádlení ohledně bowlingu bych si dokázala představit ještě obšírnější. Cesta z něho byla taky velmi pěkně podána.
Co se týká 23. kapitoly, tak tam mě zarazila její cesta na kopec. Přišlo mi to hodně popisné. Nevím proč, prostě mi to nesedlo.
Část s Magdalénkou byla moc pěkně napsaná. Tyhle pasáže Vám jdou prostě nejlépe.
Přesto mě pořád Vaše řádky baví. Nechci to podávat jako rýpavou kritiku, jen podnět k zamyšlení.

Lenka Oharková24.11.2016
 

Milá Elizabeth, jsem moc ráda, že se kapitoly líbily :) Je pravda, že ta cesta na kopec byla asi zbytečně moc popsaná, už jsem to opravila, tak snad to takhle bude sedět líp :) Moc děkuji.

Elizabeth Leksa24.11.2016
 

Takhle to úplně stačí. Klidně jste ji popsat mohla, ale asi bych použila jiné výrazy. Ne tak popisné, jak jste původně napsala. Klidně se jí cestou do kopce mohly hlavou honit všemožné myšlenky ohledně Dana. Bylo by to pochopitelné. To mě teď jen tak napadlo.

Lenka Oharková24.11.2016
 

Moc Vám děkuji za případnou myšlenku. Popřemýšlím, jestli bych tam něco takového použila či ne. :)

Elizabeth Leksa22.11.2016
 

Milá Lenko, mně se Vaše řádky taky líbí. Jen jedna věc mě zarazila. Dan na začátku odmítal, že by se deníky dostaly z domu a nyní je přivezl sebou.

Lenka Oharková22.11.2016
 

Milá Elizabeth,
také Vám moc děkuji za komentář, který mě potěšil. Děkuji za upozornění, asi bych to tam měla dovysvětlit. Hned se do toho pustím :)

Lenka Oharková22.11.2016
 

Opraveno, snad to bude takto vysvětlené stačit. Kdyby ne, klidně napište a já bych to ještě nějak upravila. Ještě jednou děkuji za výborný postřeh :)

Elizabeth Leksa22.11.2016
 

Ano, tohle vysvětlení rozhodně stačí. Krom toho to do děje krádně zapadá.

Lucie Kantorová22.11.2016
 

Hezký den, Lenko, už jsem se moc těšila na Magdalénku a jsem ráda, že jsem se konečně dočkala :-). Nemám nic, na co bych Vás upozornila, další kapitola se mi líbila a těším se na další!

Lenka Oharková22.11.2016
 

Milá Lucie,
mockrát děkuji za Váš komentář, který mě moc potěšil :) Další kapitolu přidám asi čtvrtek/pátek :)

Lucie Steblová22.11.2016
 

Vidíte, to mě vůbec netrklo. Až když jsem si přečetla komentář od Elizabeth, tak mi došlo, že je to vlastně s těmi deníky pravda :-). Má skvělou paměť. U mě je to horší, když je to takhle na pokračování :-). Jinak hezky jste to upravila :-).

Lenka Oharková22.11.2016
 

Mě upřímně právě také ne. Byl to výborný postřeh od Elizabeth. Já si vždycky zapisuji věci, na které nesmím zapomenout dokončit, viz třeba to, že v následujících kapitolách bude muset již vrátit náhradní auto, jelikož už bude mít opravené to své. Ale třeba tohle jsem zapomněla :D

Lucie Kantorová22.11.2016
 

Jojo, s tím se občas asi potýká každý. Mám to podobně, co si nezapíšu, na to jsem většinou upozorněna. Což je ale koneckonců dobře, aspoň víte, že váš text je čten poctivě :-)

Lenka Oharková22.11.2016
 

To je pravda a mám z toho obrovskou radost :) každý komentář strašně potěší a posouvá mě v učení dál, abych si dávala pro příště pozor :) a s tím zapisováním - můj zápisníček vypadá příšerně, nikdo kromě mě by se v něm určitě nevyznal :D

Erika18.11.2016
 

Milá Lenko, kapitola 19 + 20 vynikající, nicméně mě mrzí rozchod s Lukym, byl mi moc sympatický. No ale tuším, že jen tak z příběhu nezmizí, tak uvidíme, čím nás překvapíte. Chci pochválit výborné vystavění děje, stále se něco děje, čtenář je ve střehu. Těším se, až zase zařadíte pasáž s deníkem, jsem zvědavá, jak se pohne linie s Magdalenkou. Jediné, co mě rušilo je střídání spisovné a hovorové mluvy v dialozích. Už jsem si toho všimla v dřívějších kapitolách. Myslím, že přímá řeč by měla být buď pouze spisovná, nebo pouze hovorová. V jedné větě mluví Kája hovorově (je to od tebe hezký) a v další větě zas velmi spisovně (nemohu to přijmout). Trochu mě to ruší. Ale to je maličkost.

Lenka Oharková18.11.2016
 

Milá Eriko,
jsem ráda, že se Vám kapitoly líbily. :) Ohledně Lukyho prozradím akorát to, že v románu se určitě objeví, jelikož hraje klíčovou roli v posledních kapitolách. :)
Linie s Magdalenkou už bude brzy.
Co se týče té přímé řeči, nevěděla jsem, že se nesmí kombinovat spisovná i hovorová, moje chyba. Dám si na to pozor. Moc děkuji za upozornění :)

Elizabeth Leksa16.11.2016
 

Milá Lenko, pěkně Vám to od začátku graduje. Právě jsem dočetla 19. kapitolu a jsem opravdu velmi zvědavá, jak to bude pokračovat dále. Doufám, že další kapitolku dodáte co nejdříve.

Lenka Oharková16.11.2016
 

Milá Elizabeth,

mockrát Vám děkuji za komentář, jsem ráda, že se kapitola líbila :)

Další kapitolu přidám ke konci týdne. Jsem trošku pozadu v psaní, jelikož jsem se synem marodila.

Elizabeth Leksa16.11.2016
 

To znám. Tak hlavně, ať jste zdraví. Na další kapitolu se rozhodně těším.

Lenka Oharková16.11.2016
 

Mockrát děkujeme :)

Severína8.11.2016
 

Práve teraz som dočítala 15 kapitolu. Neviem prečo sa mi to dajako stratilo, lebo vždy pozorujem, či ste nadala novú kapitolu. Áno, bolo tam naznačené, že spolu mali sex. Škoda, že ste tú scénu nepopísala, viem, že veľa autorov to nerobí, len to dá do rovinu náznaku. Ale prečo nie? Veď podľa mňa to k milostnej literatúry patrí, spestrí to dej. Musí to byť, ale vkusne napísané, aby to nikoho neurazilo a nepohoršilo.
Ja som si tam, ale všimla jednej maličkosti. Viem, že mi to neprísluší opravovať češtinu, ale predsa len to napíšem. Keď prišli robotníci a zdravili ich, tak ten robotník povedal: Dobrej, slečna. Nemalo by tam byť skôr - slečno? Lebo viem, že u vás sa používa na konci skôr o ako a. Slečna sa používa na Slovensku. Ale to je len postreh, možno tam môže byť aj slečna. Ja naozaj neviem. Ťažko mi je hodnotiť českú gramatiku. Ak je to v poriadku, tak sa ospravedlňujem.

Lenka Oharková8.11.2016
 

Severínko,
milostnou scénu jsem vynechala v tomto případě, to je pravda. V mém díle se objeví popis milostné scény později a to v obou dějových liniích, jen jsem měla pocit, že se mi jí nechtělo popisovat zrovna tady. Popřemýšlím, jestli ji tam nedoplním.
Ohledně - dobrej, slečna, napsala jsem to záměrně takto. Několikrát jsem byla v kontaktu s x dělníky, kteří byli různých národností a češtinu se stále učí. Proto jsem to napsala takto. A jestli se to používá v češtině, asi ano, ale spíš bych to připisovala té nespisovné.

Severína8.11.2016
 

Potom ma napadlo, či to -slečna, nebolo napísané v tejto podobe zámerne. Lebo do Čiech chodí veľa Slovákov na ,,múračky" a tí sa snažia hovoriť česko-slovensky. Tak potom to je v poriadku, Lenka, dobre. Môže byť.

Severína7.11.2016
 

Mne sa práve že páči to naťahovanie. Lebo to robí príbeh príbehom. Aj druhá dejová línia je dobrá. Myslím čítanie denníka. Dokonca to ma baví ešte viac a teším sa na to. Priznám sa, že niekedy neviem, čo si mám o Karolíne myslieť. Niekedy sa mi zdá celkom fajn, inokedy ju zas nemám veľmi rada. A ešte sa chcem opýtať. Kedy si potykali? Lebo oni si vykali. Čítala som všetky posledné kapitoly, že by mi to zas ušlo? Napadlo ma to, keď predtým zdôrazňovala, že si vykajú a teraz si veselo tykajú. Tak ma to upútalo.

Lenka Oharková7.11.2016
 

Milá Severínko,
jsem ráda, že se Vám líbí dějová linie Magdalénky. :) Je pro mě těžší jí psát, protože je to o vyhledávání, vzhledem k době, ve které je to psané, aby to dávalo smysl.
Co se týče tykání mezi Danem a Kájou, to proběhlo poté, když se spolu vyspali. Dan to nadhodil sám, že by si už mohli začít opět tykat. Takže Kája to bez připomínek přijala. (viz 15. kapitola) :)
Vím, že natahování milostného příběhu tu nemám. Doufám, že až po přečtení celého díla, se dobře pochopí, proč jsem to psala právě takto a bude to dávat větší smysl, protože závěrečné kapitoly budou překvapující. :)

Elizabeth Leksa7.11.2016
 

Milá Lenko, musím říct, že Káje život pěkně zamotáváte. Pořád je mou nejoblíbenější postavou ve vašem románu Dan. Kája mě svým chováním občas štve. I když, na druhou stranu ji i chápu. A rozhodně mě zajímá, kam se teď jejich komunikace zas posune. Prozatím je to pořád jak na houpačce, což je vlastně osvěžující.

Lenka Oharková7.11.2016
 

Milá Elizabeth,
jsem ráda, že stále čtete :) Je pravda, že Kája dostává zabrat, ale v konci si za to vlastně může sama, tím jaká je. Zamotané to má, ale bude ještě hůř a to nejen u Káji, (víc ale neprozradím) :) Příběh je jak na houpačce, to ano. Doufám, že to nikomu nevadí. Nechtěla jsem psát příběh o tom, jak se prostě do sebe postupně zamilovávají až nakonec skončí spolu. Chtěla jsem to pojmout trošku jinak, tak snad jsem tím románu neublížila. :)

Breta2.11.2016
 

Lenko, mám ráda námět, kdy se prolíná minulosti s přítomností. Moc Vás, ale nepotěším. Na můj vkus máte v textu hodně přímé řeči. Máte slabší slovní zásobu a nebo ji jen nevyužíváte. V druhé kapitole ze začátku píšetě...sedla si, podala si...a pak ještě jednou si..a to v jedné větě. Přečetla jsem zatím jen dvě kapitoly.

Lenka Oharková2.11.2016
 

Milá Breto,

vážím si toho, že jste se rozhodla přečíst můj román. Určitě děkuji za Vaši zpětnou vazbu. Vím, že můj román je hodně postaven na přímé řeči. Jak jsem již psala v předchozích komentářích, po dopsání díla, budu celý román opravovat, přidávat více popisu okolí i samotných postav a celkově opravovat stylistiku. Teď budu psát dál, abych neztratila niť, jak se říká :)

Breta2.11.2016
 

Lenko, mám to stejně, já jsem se zasekla a přepisuji a upravuji, ale v hlavě se mi rodí pokračování. Díky Severíně a Erice jsem se na své dílo podívala jinak.
Na vašem díle se mi líbí, to že chci číst dál, abych se dozvěděla co bude dál.
Trošku bych u Vás ještě zapracovala na pravdivosti příběhu. To co musela hlavní hrdina snést první den v práci je pořádná nálož.

Lucie Kantorová2.11.2016
 

Hezký den přeji, Lenko, i mě se líbí, že jste tu 13.kapitolu rozdělila na dvě. Přijde mi to plynulejší a pro děj lepší :-). Jinak Vás čtu poctivě a na každou novou kapitolu se vždycky těším! (Jen si dávejte pozor na opakování slov, teď mi přišlo, že toho bylo povícero :-).)

Lucie Kantorová2.11.2016
 

A ještě k tomu, co psala Erika... Také bych uvítala trochu více popisu postav a okolí. Představuji si vše sice po svém, ale vůbec by mi nevadilo, kdybych vnímala "svět" více Vašima očima. Mě popisy v knize neobtěžují a nepovažuji je za zbytečnou "vatu" (pokud jich zase není přehnaně moc). Každý to však vnímáme jinak, takže asi spíš piště tak, jak to vyhovuje Vám :-).

Lenka Oharková2.11.2016
 

Milá Lucie,

moc mě těší, že se vracíte a čtete dál. Mám z toho velkou radost. :)

S těmi popisy postav a okolí, měla Erika a teď i Vy pravdu. Jakmile dopíši celé dílo, vrhnu se na velkou opravu celého díla a doplním potřebné popisy i případné chyby (opakování se slov apod.) :)

Stejně jsem to měla v plánu, jelikož v mém díle chybí, ještě jedna důležitá část, kterou jsem zatím u kapitol nezveřejňovala, jelikož potřebuji nejdříve dopsat dílo, abych to mohla vytvořit. :)

Severína1.11.2016
 

Ďakujem za vysvetlenie, Lenka. Tú 6- kapitolu si prečítam, aby som bola v obraze. Dajako mi to ušlo.

Elizabeth Leksa1.11.2016
 

Milá Lenko, mě se rozdělení a doplnění kapitol také líbí. Četla jsem to už ráno, tak netuším, zda jste už ty časy opravila, jak píše Erika.
Váš román míním číst i nadalé a těším se na pokračování. :)

Lenka Oharková1.11.2016
 

Milá Elizabeth,

ano, už jsem to opravila - tu část, kdy Karolína žádá Dana o nocleh.

Jsem moc ráda, že se vracíte a čtete dál. Moc mě to těší. :)

Severína1.11.2016
 

Prečítala som znova kapitolu 13 a 14. A mám nejaké nejasnosti. Možno sú trocha spôsobené aj tým, že som neprečítala všetky kapitoly a niečo mi ušlo.
Prečo mala u Dana pripravenú svoju izbu? ona tam niekedy bývala? A prečo nešla radšej spať ku kamarátke k rodine, ale k nemu, keď nemali spolu dobrý vzťah a skoro sa ho až bála?
Čítala som aj komentáre Eriky. Ja som sa veľmi nad postavami nezamýšľala, lebo som si ich predstavovala po svojom. Ale to, že sa bála v starom dome, tomu verím. Lebo aj ja som sa tiež bála sama spávať v dome. Tiež tam vždy všetko praskalo, pukalo. A tiež som utekala preč, ale k sestre.
Ináč, je to dobré. Po technickej stránke nie je to tomu, čo vytknúť. Vety sú logické, dej tiež. Mne sa aj dialógy páčia.

Lenka Oharkova1.11.2016
 

Milá Severínka,

opravdu tam má "svůj" pokoj, jelikož měla autonehodu blízko Danova domu a jelikož auto putovalo do servisu, byla u něj na domě. (Tato událost začíná v 6. kapitole).
Ke kamarádce nemohla, protože potřebuje být na blízku tomu domu, kde bydlí Dan a netroufne si ze zraněným krkem dojíždět až z Prahy (což má od té nehody).

Žebrák, kde žije Dan - dojíždění trvá cca hodinu až hodinu a půl, když nejsou kolony na dálnici.

Co se týče toho, že se bojí sama na domě, také jsem právě žila na domě a i pobývala na chalupě, takže ty zvuky, které popisuji, také moc dobře znám. :)

Jinak jsem moc ráda, že se Vám to líbí. :)

Lenka Oharkova1.11.2016
 

Ještě abych doplnila, ona bydlí v Praze sama. Rodiče bydlí na horách, daleko od Prahy i Žebráku. Což samozřejmě bude více vysvětlené v pozdějších kapitolách :)

Lenka Oharkova1.11.2016
 

Opravila jsem 13. kapitolu, která je nyní rozdělená na 13. a 14. kapitolu, s tím, že jsou tam provedeny změny a dodány věci, z pozdějších kapitol. Snad to takto bude lepší :) Budu ráda za jakoukoliv zpětnou vazbu. :)

Erika1.11.2016
 

Dobré ráno, Lenko, opravená kapitola se mně osobně líbí víc, není to takové přímočaré. Jen tím vznikl časový nesoulad (když Karolína žádá Dana o nocleh, tak říká, že přítel teprve odjíždí a pak druhý den Luky píše smsky, že je stále na cestě a klábosí s kolegou, ale to předpokládám, že už by byl dávno na místě). Těším se moc na pokračování.

Lenka Oharkova1.11.2016
 

Milá Eriko,
děkuji za upozornění, asi jsem to přehlédla a neopravila :) Jsem ráda, že to takhle vypadá líp. Ještě jednou děkuji za pomoc :)

Erika31.10.2016
 

Lenko, konečně jste dala novou kapitolu! Váš román mě děsně baví, už jsem se výslovně těšila na pokračování. Zápletka s Lukyho služební cestou mi bohužel přišla taková účelová a hned mi bylo jasné, že to je záminka, aby se hrdinka vrátila do Danova domu. Sled událostí je příliš přímočarý. Možná bych hned nevolila stěhování k Danovi (Karolína ho přece nemůže vystát), první noc tak mohla přespat u Lukyho na chalupě a sama se přesvědčit, že to sama vážně nezvládne, protože se bojí. Nebylo by tak předvídatelné. Ale to je jen můj postřeh, ostatní se mnou třeba nebudou souhlasit. Text se čte lehce, děj plyne dobře a posouvá se tak akorát. Při čtení mě ale pořád něco rušilo a dlouho jsem nemohla přijít na to, co. Pak jsem na to přišla. Postavy (současné) mi stále přijdou jakoby neživé, jejich dialogy a jednání nevycházejí z nich, ale stále jen z autora, skoro mi přijdou málo uvěřitelné, "nedýchají". Je to jen můj osobní pohled na věc!! neznamená to v žádném případě, že přestanu číst, naopak, pro mě je toto dílo velkým překvapením a myslím si, že má zde na MT vysoce nadprůměrnou úroveň.

Lenka Oharkova31.10.2016
 

Milá Eriko,

mockrát děkuji za Váš komentář. Je pravda, že jsem dlouho přemýšlela, jak naložím s těmi dny, kdy je Luky pryč. A máte pravdu. Asi jsem to zbytečně uspěchala a předvídatelné to opravdu může být. Vrhnu se ihned na předělání a brzy sem dám opravené. Moc děkuji za toto upozornění. Vážím si toho! :)

Co se týče těch postav - jejich jednání a dialogů. Nevím, proč přijdou málo uvěřitelné. Snažím se dialogy říkat nahlas, jestli mi to totiž jde jakoby přes pusu, jestli mi rozumíte. Nevím, jestli je to tedy mou osobou, že prostě mluvím tak blbě ( :D ), nebo ještě něčím jiným.

Zajímal by mě další názor čtenářů, jestli i jim přijdou dialogy málo uvěřitelné, abych věděla.

Každopádně děkuji za takový postřeh, jelikož je to další věc, na kterou se ještě více musím zaměřit a dávat pozor při dalším psaní.

Také Vám i děkuji za milá slova a zvlášť za Vaši poslední větu, která mě doslova šokovala a mám z ní neskutečnou radost! Takže moc moc děkuji! :)

Erika31.10.2016
 

Milá Lenko, asi jsem se špatně vyjádřila. Dialogy jsou velmi dobře napsané, o tom žádná! Jen postavy mi přijdou takové neživé. Nedokážu přesně popsat, jaký mám při čtení pocit, u jiných knih zde na MT mám opravdu dojem, že ti hrdinové dýchají, že jsou skuteční... Ale tím se vůbec nezabývejte, váš román je i tak skvělý.

Lenka Oharkova31.10.2016
 

Ráda bych s tím něco udělala a změnila to, ale nevím, opravdu jak. Nemyslíte, že to bude třeba tím, že nevyužívám tolik popisu, ale převažují mi tam ty dialogy, a proto jakoby nežijí?

Nic jiného mě totiž nenapadá. Budu se muset nad tím hodně zamyslet a přijít na to proč.

Erika31.10.2016
 

Lenko, také jsem se zamyslela a už přesně vím, v čem mám problém. Přijde mi, že postavy jsou "neživé", protože si je nedokážu představit. Nedokážu si představit nikoho z nich, ani jejich fyzickou podobu, ani situace, ve kterých se nacházejí... u jiných knih se mi stává, že čtu a všechno najednou vidím před očima jako film, v barvách. Ale kdybyste se zeptala, jak si představuju Karolínu, Dana, Lukyho...prostě nevím. Tak to je přesně ono.
Opakuji, že je to můj osobní dojem, možná ostatní čtenáři moje pocity vůbec nesdílí. Každopádně váš román je super.

Lenka Oharková31.10.2016
 

Eriko, máte naprostou pravdu. Také jsem nad tím teď celou dobu přemýšlela a je to tak. Děkuji moc za pomoc! Opravuji teď 13. Kapitolu, která se nakonec rozloží do dvou. A následně se dlouhodobě zpětne vrhnu na opravu doposud zveřejněných kapitol. Bude to ale trvat, tak se předem omlouvám. ;)

Severína31.10.2016
 

Milá, Lenka, ten váš román sa mi páči čím ďalej viac a viac. Som veľmi rada, že ste ho prerobila.
Teraz pri poslednej kapitole sa mi hneď naskytla otázka nakoniec: Udelá, čo? Lebo tak ste to ukončila. A teraz musíme čakať, dúfam, že nie dlho, čo vlastne urobí. Dá jej pusu, alebo niečo iné...? Dostáva to dobrý spád. Číta sa to samo, rýchlo, nenútene.

Lenka Oharkova31.10.2016
 

Milá Severínka,

mockrát děkuji za pozitivní komentář a jsem opravdu potěšena, že jste dala ještě šanci mému dílku a vrátila jste se.

Je pravda, že přepracování prvních kapitol bylo na místě. Vážím si každého názoru a snažím se s nimi pracovat, jelikož se pořád učím a ještě hoooodně se učit budu. :)

Elizabeth Leksa28.10.2016
 

Milá Lenko, tahle dvanáctá kapitola se Vám vážně povedla. Plně jsem si ji užila.

Lenka Oharková28.10.2016
 

Milá Elizabeth,
mockrát Vám děkuji. Jsem moc ráda, že se Vám to stále líbí ;)

Elizabeth Leksa24.10.2016
 

Milá Lenko, konečně jsem se rozhodla ohodnotit vaše dílo i já. Můj verdikt zní pět hvězdiček, i když k některým věcem mám pořád výhrady. Jenže jsou to drobnosti, které jde poupravit a na samotný děj a pocit z díla pro mne nemají vliv.
První kapitola:
Hned na úvod bych ráda tuto kapitolu vyzdvihla, protože mě to okamžitě vtáhlo do děje a živě jsem si mohla představovat chod kanceláře. Velmi se mi líbí poznámka o Markově ženě.
Pak jste udělala změnu u první schůzky, kde jde s Karolínou i Jaroušek. Přijde mi to přirozenější a rozhodně chválím.
Také smekám imaginární klobouk nad tím, jak jste to celé předělala. Původní dva dny jste bravurně rozepsala na jeden a opravdu to má šťávu a šmrnc.
Druhá kapitola:
Tady bych chtěla upozornit na skutečnost, že vypadla informace o tom, jak dává Danovi vědět, že ho má na starosti. Rovnou jí děkuje za to, že se mu rychle ozvala. Jinak byla skvělá. Dan je mi od začátku sympatický.
Celkově je to podle mě dobře odvedená práce. Baví mě to, jak jsem již zmiňovala.
Za sebou mám všech devět kapitol a s očekáváním se těším na další.

Lenka Oharkova24.10.2016
 

Milá Elizabeth,

mockrát Vám děkuji za komentář a tolik počtů hvězdiček! Moc si toho vážím a dělá mi to opravdu velkou radost! :)

Děkuji za upozornění, že vypadla informace o tom, že ho má na starosti. Ihned doplním, nejspíš do první kapitoly. :)

Jsem potěšená, že se Vám dílko pořád líbí a zůstáváte číst dál a dál. :)
Snad Vás ani ostatní nezklamu :)

Jinak co se týče celého díla, jakmile ho dopíši celé, budu se soustředit na detaily a zkusím celkově upravit veškeré detaily, na které jsem byla upozorněna zde v komentářích. :)

Erika Vick23.10.2016
 

Milá Lenko, vítejte v klubu píšících maminek na mateřské :-)) Musím se vám přiznat, že jsem vaše dílko shlédla už před časem, když jste ho zde uveřejnila poprvé a bohužel mě nezaujalo, první kapitola mi přišla nezáživná, spousta vaty, zkrátka nic, co by podnítilo mou zvědavost a touhu číst dál.
ALE! Nevím proč, ale dnes jsem se rozhodla znovu nakouknout a udělala jsem moc dobře. Vidím, že jste hodně škrtala, přepracovala jste začátek, nyní to má spád a je to velmi napínavé! Samotný námět je velmi nosný a upřímně přiznávám, že se těším na pokračování, a to u obou hlavních hrdinek. Skvěle jste zvládla plynulé přechody mezi historií a současností a také mě velice zaujala dobová mluva. Co se týče stylistiky, hodně se vám tam opakují slova, zkusila bych si pohrát se synonymy (např. v jednom odstavci se objevuje 3x slovo rukopis). Také bych zapracovala na vedlejších postavách (např. Luky: nic o něm nevíme, abychom si k němu mohli utvořit vztah a třeba si přát, aby se dal dohromady s Kájou), mně osobně by se líbilo i trochu víc popisů, děj je defacto postavený na dialozích, což ale není žádné minus. V této nové podobě je pro mě vaše dílo velkým překvapením a z mého pohledu máte VELKÝ talent a pište dál, stojí to za to! Uděluji vám také 5 hvězdiček, snad vás potěší a povzbudí v dalším psaní.
P.S. - vy jste četla román od Julii Navarro "Dime quien soy?"

Lenka Oharkova24.10.2016
 

Milá Eriko,

mockrát Vám děkuji za Váš komentář a tolik počtů hvězdiček. Dělá mi to nesmírnou radost a moc si toho vážím! :)

Jsem ráda, že jste na mé dílko znovu zavítala a tentokrát jsem Vás nezklamala. Doufám, že tomu bude i nadále. :)

Také děkuji za přivítání do klubu píšících maminek na mateřské - je to docela mazec, že? :D

Co se týče opakováních slov, určitě se na to později podívám a bude upravovat a upravovat.
Ohledně postav. Momentálně jsou vedlejší postavy záměrně nevýrazné. Třeba Luky zcela, jelikož ten bude hrát (nechci tedy vyzrazovat nic z toho, co plánuji a jak se můj příběh bude vyvíjet, což bude doufám, pro všechny čtenáře velkým překvapením a šokem) velkou důležitou roli. Vlastně právě při dalších kapitolách se Luky bude objevovat více a více, protože už bude muset vyjít na světlo i on. :) To mohu říct i o dalších postavách.

Můj román, i když se zdá klasicky o lásce, atd., časem doufám půjde vidět, že půjde o mnohem více. Chtěla bych tomuto románu dát mnohem větší hloubku a doufám, že mnoho různých žen si najde tu svou životní situaci v díle a budou přesně chápat, jaké to je. Tak snad se mi to povede.

Jsem ráda, že se chcete vrátit a číst dál :) děkuji.

P.S. Nečetla jsem, ale podívám se o koho jde. Trošku se bojím zeptat... ale předpokládám, že Vy jste knihu četla, jsou si v něčem podobné? Jako hodně??? :/

Lucie Kantorová22.10.2016
 

Hezký večer, Lenko, přečetla jsem všech sedm kapitol na jeden zátah a musím říct, že tohle mě ohromně bavilo! Obě dějové linky jsou skvělé a velmi mě zajímá, jak se to celé bude vyvíjet dál. Trochu mi Váš styl připomíná Jojo Moyes, což za mě určitě není špatně :-). Text se mi opravdu četl dobře, jen sem tam máte povícero vycpávek typu: Tak, takže, to... Ale to je jenom malá drobnost. Jinak za mě máte pět hvězdiček :-) Už se těším na další kapitolu!

Lenka Oharkova22.10.2016
 

Milá Lucie,
nesmírně si vážím Vašeho komentáře a z Vašich počtu hvězdiček se mi podlomily kolena! :) MOC DĚKUJI!

Ohledně Jojo Moyes. :) Měla jsem tenkrát rozepsáno své první dílo a v té době jsem si byla v létě koupit Bábovky od Radky Třeštíkové, a u pultu na mě koukala kniha od Jojo Moyes - Jeden plus Jedna. Musím říct, že její styl mi byl tak blízký a úplně mě její knihy pohltily! A proto nyní čtu veškeré knihy od ní. Protože mohu s jistotou prohlásit, že za její vydané knihy jí zbožňuji a současně nenávidím, jak mě trápí! :D

Určitě se brzy dám do další úpravy, abych se vyvarovala vycpávek, které jste zmínila. Stále s tím bojuji.

Těší mě, že budete ve čtení pokračovat. Doufám, že Vás nezklamu. :)

Lenka Oharkova19.10.2016
 

Další korektura provedena :)
Na příběh Karolíny a Dana v 6. kapitole se ještě ale podívám. To jsem zatím neupravila.

Elizabeth Leksa18.10.2016
 

Milá Lenko, dočetla jsem šestou kapitolu. Jak jsem již dříve psala, příběh jako takový se mi líbí. Gramatiku opět řešit nebudu. Rozhodně ale potřebujete v textu zapracovat na stylistice a dávat si pozor na opakující se slova. V některých případech i celých slovních spojení. Občas mě to totiž při čtení tahá za oči. Je škoda, aby to případné čtenáře odrazovalo.
V šesté kapitole mi dialogy mezi Danem a Karolínu přišly podle mě slabší. Určitě by stálo za to si s nimi pohrát. Chápu, že jí zrovna není moc dobře na nějaké vybavování, i tak tam nějaké možnosti určitě jsou.
Přes to vše se na další díly opět těším.  Určitě v psaní pokračujte a ještě více si s písmenky hrajte.

Lenka Oharkova19.10.2016
 

Milá Elizabeth,
mockrát děkuji za Vaše postřehy. O víkendu se na to podívám a opravím chyby.
Je pravda, že Karolína a Dan v této kapitole neexcelují, oproti předchozím. Též zkusím něco během víkendu vymyslet.
Jsem ráda, že i přes veškeré mé nedostatky budete číst dál. :)

Lenka Oharková13.10.2016
 

Opravila jsem zveřejněné čtyři kapitoly a doufám, že to bude lepší než předtím :)
Děkuji všem za případnou zpětnou vazbu, ať už pozitivní či negativní.

Elizabeth Leksa16.10.2016
 

Milá Lenko,
opět jsem si přečetla znovu Vaše řádky a jsem napnutá jak kšandy, jak to bude pokračovat. :)
Změn jste udělala na Vašem dílku poměrně dost. Hlavně poslední část, kde se příběh Magdalénky rapidně posunul dál, oproti předchozí verzi.
Přiznám se, stejně mám nejraději Karolínu s Danem. To jejich špičkování mě prostě baví.

Lenka Oharková16.10.2016
 

Milá Elizabeth,
mockrát děkuji, že jste se znovu prokousala zveřejněnými kapitolami. Jsem ráda, že jdou mé změny vidět, ba co víc, že se Vám to líbí. :) To mi dělá opravdu velkou radost. :)

Severína11.10.2016
 

Milá, Lenka.

Je pravda, že som veľmi dlho rozmýšľala, či mám napísať svoju reakciu. V prvom rade vás nechcem odradiť od písania, práve naopak. Píšte, píšte, a hlavne veľa čítajte, ak máte čas aj každý deň. A nie len to, ale čítajte tak, aby ste sa pritom aj učila, nie len prebehnúť očami nejaký text a o minútu neviem, čo som to vlastne čítala. Skôr by som doporučila, aby ste čítala úplne pomaly a všímala si každé jedno slovo, každý detail, štýl písania, lebo ten je úplne najdôležitejší, je to pomyselný podpis každého autora.

Prečo to píšem? Hneď vysvetlím. Chápem, že si chce splniť svoj sen a napísať román. Veď kvôli svojim snom sme tu vlastne všetci, chceme napísať ozajstnú knihu, ktorá vyjde na pultoch kníhkupectiev a dokonca sa bude aj predávať. A preto by som mala pre vás pár rad. Priznám sa, že som prečítala len prvú a druhú kapitolu, lebo potom ma to už nebavilo. Je to písané formou denníka. Vysvetlím. Začali ste tým, že ste popisovali prvý deň ženy, ktorá nastupuje do nového zamestnania. Napísala ste, ako vstala, začala si vyberať oblečenie, potom šla do práce, stretla sa so šéfkou, podpísala papiere, zoznámila sa s kolegami a pod. Takto si píšeme udalosti do denníka, ak si ich chceme uchovať, aby sme na nich ani časom nezabudli. Potom ste na dôvažok napísala, čo mala k obedu. A druhý deň ste začala podobne. Čo ma ešte zaujalo, tak bolo to, že sa stretla s klientmi v reštaurácii. No nemyslím si,že by začínajúca korektorka mala sedenia v reštaurácii, skôr by sa chcela uviesť a získať autoritu a odstup a stretla by sa s nimi vo svojej pracovni. No, ale to je len taký postreh.

Takže vlastne ten začiatok je celý zlý. Vôbec nezaujme, ničím nenadchne, nudí. Ja som to čítala len kvôli tomu, aby som presne videla, kde a aké robíte chyby. Ja viem, že takto sme začínali všetci, ale na vašom mieste by som skúsila nahliadnuť do teórie písania. Tam nájdete dôležité informácie, aj o tom ako začať. Ja hneď v úvode musím upútať pozornosť, navnadiť čitateľa na ďalšie čítanie. Je to ako predjedlo, buď nás navnadí do ďalšieho jedla, alebo nie. Skúste si prečítať môj komentár u Elizabeth. Jej som na začiatku, tiež poradila a som rada, že si nechala poradiť. Veľmi ma to teší. Na začiatku jej dielo vyzeralo ešte horšie ako vaše. Trocha som ju naviedla, ona sa zamyslela a teraz z toho, čo píše je naozaj celkom vydarený román.
Skúste aj vy trocha porozmýšľať, ako by ste mohla začať trocha ináč, zaujímavejšie, aby ste mali väčšiu čítanosť a hlavne, aby vás ľudia komentovali. Lebo, keď nikto nekomentuje to nie je známka úspešnosti, ale skôr naopak.

Ešte jedna rada na záver. Vy ste tu dali ešte jeden román. Naraz ste stiahli celú prvú časť, čo predstavovalo 27 kapitol. Obrovská chyba. Už to druhý krát neurobte! Pokiaľ nemáte meno, ktoré predáva, pokiaľ nie ste známa, nikto si vás nebude hľadať a vracať sa k predošlým kapitolám. Len málo, veľmi málo ľudí to urobí a to skôr zo zvedavosti.

Držím palce.

Lenka Oharková11.10.2016
 

Milá Severíno,
mockrát děkuji za Váš komentář a tolik postřehů. Vážím si toho.
Nejdříve bych chtěla říci, že číst je opravdu důležité, proto vesměs čtu každý den, a jelikož čtu velice rychle, stihnu přečíst dvě až tři knihy za týden. Ale samozřejmě ne pokaždé mi to vyjde. :) a to je možná ten problém, protože všechno dělám rychle, jak už jsem odpovídala Elizabeth. Uvědomuji si, že musím zpomalit.
Co se týče chyb, které jste zmínila. Chápu, že první dvě kapitoly mohou působit trochu nudněji na příběhu. Chtěla jsem vystihnout, jak moc je Karolína upjatá, nudná, že má vše nalajnované a že jsou pro ní v životě důležité nepodstatné věci a možná to ubralo na poutavosti příběhu. Na svůj příběh mám hned dvě dějové linie - jednu pro Karolínu a druhou pro Magdalénu, dle které se řídím, a proto jsem potřebovala ji takto ze začátku představit, aby byl znatelný rozdíl v tom, jak se změnila. Zkusím se nad tím zamyslet a poupravit.
Ohledně jejího setkání v baru s kolegy první den, znám někoho, kdo mi řekl, že lidé pracující v redakci, nakladatelství, médiích, často chodí do baru pít,či dokonce pijí v kancelářích i během pracovní doby, a proto mi přišlo na místě toto napsat, navíc Karolína se s nimi zná již rok, nebyla tam úplně první den, jelikož tam vykonávala roční praxi. Všechny kolegy znala.
Můj druhý román je napsaný jiným způsobem. Ano zveřejnila jsem ,,27. kapitol", které se ale nedají srovnat s délkou klasických kapitol, jelikož některé postavy mají opravdu krátké úryvky, proto jsem chtěla zveřejnit pouze 1. část ze 3, jelikož ty další dvě jsou ještě delší.
Ještě jednou Vám děkuji za postřehy, nad kterými se zamyslím, abych to opravila dobře.


Elizabeth Leksa10.10.2016
 

Milá Lenko,
vzhledem k tomu, že jsem doposud přečetla všechny čtyři kapitol, které jste tu zveřejnila, tak mě na vašich rádcích něco zaujalo. Nechci, abyste můj následný komentář brala jako nějakou rýpavou kritiku, protože mě vaše dílo opravdu baví. Příběh sám o sobě mě zaujal a má své osobité kouzlo. Proto to berte jako laický názor a informace k zamyšlení. Rozhodně pokračujte s psaním dál, ráda budu ve čtení pokračovat.
Z pohledu čtenáře jsou na mě některá souvětí ale moc dlouhá a špatně se čtou. Občas mi někde hapruje stylistika a zbytečně se opakují slova, která jdou nahradit. Což se ovšem stává i mě a proto jsem ráda za každou kritickou poznámku k dílu.
Co mi ale trošku vadí je, že v jedné kapitole se odehrává několik dní najednou a já se v tom vždy musím chvilku zorientovat. Ovšem i to může být jen můj problém. Rozhodně mě to od čtení ale neodradí.
Na začátku druhé kapitoly je věta, kterou uvedu jako příklad: Přesto beru mobil a odepisuji mu, že v jedenáct budu čekat venku a budu doufat, že se dnes vrátím domů celá a zdravá. Zrovna tohle je podle mne potřeba rozdělit do dvou vět a pokud možno, jedno „budu“ nahradit jiným výrazem. Vypadá to, jako by mu vlastně napsala i to, že bude doufat, že se vrátí domů celá a v pořádku.
Gramatiku moc komentovat nechci, protože sama dělám chyby, ale některé mě v textu přímo praštily přes oči, hlavně čárky ve větách. Chyby jdou naštěstí opravit a na duši příběhu nemají vliv.
Pak bych se podívala na pravidla přímé řeči. S tím jsem nějakou dobu sama bojovala.
Přes všechny tyto mé připomínky bych byla ráda, kdybyste sem vložila další kapitoly. Mě to, jak píšete, prostě baví. Cítím z toho emoce a pro mě osobně je to dost podstatné.

Lenka Oharková11.10.2016
 

Milá Elizabeth,
nejdříve bych Vám chtěla poděkovat za Váš upřímný komentář, kterého si moc vážím.
Co se týče mých chyb. Vím, že je dělám a jsem hrozná ostuda! :D Já totiž strašně rychle mluvím, čtu i píšu a bohužel se to pak projevuje na té kvalitě. Bojuji sama se sebou a doufám, že jednou se tím prokousám a bude mé čtení kvalitnější. Čím ale víc čtu i píšu, tím více si těchto chyb začínám všímat, ale to musím text číst x-krát. :) Samozřejmě na opravu těchto chyb se vrhnu, jakmile budu mít napsanou knihu v hrubém základu, abych neztratila, jak se říká - niť. :)
Pro mě je ale velkou motivací to, že se Vám příběh jako takový líbil a to mi dělá neskutečnou radost, protože jak říkáte, chyby jdou naštěstí opravit, ale když příběh postrádá osobité kouzlo, emoce apod., tak to nemá smysl.
Ještě bych ráda zmínila. Uvedla jste příklad té věty - přesto beru mobil..., víte, že máte pravdu? Teď, když to čtu, je pravda, že je potřeba to rozdělit. Opravím.
Kapitoly další budou, jen si potřebuji udělat nějaký ten náskok a navíc se teď prokousávám rodokmeny a dějovou linií deníků, jelikož jsem se rozhodla změnit podstatnou část na konci knihy.

Upozornění správce

Napište text v rámečku do pole pod ním. V případě, že nebude správně vyplněný, mail_to_by_send

sec



Návštěvník

 

Profil autora

Lenka Petřeková

IMG-7625.JPG
O mně

,,Knihy jsou odkazem minulosti. Knihy jsou odpočinkem v přítomnosti. A dá se říct, že knihy jsou určitým náhledem do budoucnosti. Stačí jen nechat fantazii pracovat."

Lenka Petřeková

 

Všechna moje díla


Mediální partneři projektu:

 

 

  • AGENTURA MÁM TALENT SPOLUPRACUJE S TĚMITO NAKLADATELSTVÍMI: Albatros Media, Alpress, Amenius, Arkus, Baronet, Beta - Dobrovský, Brána, Carpe Diem, Dobrovský, Dokořán, Egmont, Epika, Epocha, Euromedia Group, EvitaPress (SK), Grada Publishing a.s., Hejkal, Host, JaS, Jota, Ikar (SK), Koruna (SK), agentura Krigl, Lekmoty, Mladá Fronta, Moba, Monument, Nakl. 65. pole, Nava, Paseka, Portál, Šulc - Švarc, Vašut, Viking, Vyšehrad


                    
  •  
  •  
  •