IKAR CZIKAR CZ

Náměsíčná (Jiří Růžička)6.10.2011
 

4
 počet hodnocení: 14
přečtené 17701, Komentáře 25

 

Moje první jízda v autoškole bude zřejmě i jízdou poslední. Aspoň s mým instruktorem Davidem, kterého jsem vyfasovala. Má zjevně komplex z ženských. Každou mou chybu za volantem jízlivě glosuje a tváří se přitom jako Mussolini. Fakt je, že už jsem málem urazila zpětné zrcátko a očesala převodovku, jako kdyby to byla jabloň, ale s tím by měl počítat, když ve svých čtyřiceti letech sedím za volantem úplně poprvé v životě. Myslím, že mu to dokonce dělá radost.

Moc ráda bych zařadila trojku. Kvedlám řadící pákou jako vařečkou, když se zadělává těsto, túruji motor a nedržím směr. A on na mě jen zírá a s mrtvolným klidem čeká, čím dalším ho ještě pobavím. Jenže mě nedostane, jsem moderní a praktická žena, která se dokáže smát i vlastním trapasům. Pokud se úspěšně poperu s trémou a nadměrným pocením.

„Jestli zvládnete přeřadit na trojku, tak u mě máte mléčnou čokoládu,“ prolomí konečně mlčenlivost instruktor David.

Mám chuť na čokoládu. Pokusím se zařadit trojku, ale omylem přitom pustím spojku, až auto poskočí, načež reflexívně dupnu na brzdu. Pneumatiky zahvízdají a auto se zastaví.

Bez hnutí hledíme před sebe. Čůrky potu mi tečou po těle až do kalhotek. Asi budu mít opruzeniny.

Ticho znovu rozčísne ledově klidný David: „Zkuste to znovu. Třeba se vám podaří vygumovat celou silnici.“

„Zato ty už máš vygumováno dávno,“ říkám si pro sebe a dodávám nahlas: „Já vím, že jsem antitalent. Ale jednou se to musí zlomit.“

„Jenom abysme si dřív nezlámali kosti.“

Znovu se rozjíždím. Konečně jsem zařadila i trojku. Auto nabírá rychlost. Připadám si jako pilot boeingu 737.

„Možná by bylo lepší přibrzdit,“ ryje zase instruktor David.

Usměji se, aby viděl, že si nenechám vzít svůj nadhled, načež si všimnu, že se řítíme do zatáčky. Moje oči málem prorazí čelní sklo. Chci přibrzdit, ale omylem dupnu na plyn. Motor zařve a auto vyrazí vstříc stromům podél cesty. Ještěže David stačí přibrzdit a strhnout volant. Auto udělá efektní smyk jako na Rallye Paříž – Dakar, ale můj výpadek ustojí.

„Promiňte. Spletla jsem si brzdu s plynem,“ sypu si popel na hlavu.

„To je v pořádku, paní Kolářová.“

„Slečna,“ dodám nesměle a úplně zbytečně.

„Hlavně že žijem. Jako dítě jsem chtěl bejt astronaut, ale tohle je mnohem větší adrenalin.“

„Já zas chtěla bejt zubařkou.“

„To všechno odnes čas,“ povzdechne si instruktor David.

„Ale já jsem zubařka!“

David se zarazí a ustaraně na mě pohlédne: „A ovládat vrtačku vám problém nedělá?“

„Vůbec ne. A když se mi třese ruka, je to i s příklepem,“ dodám s pohodovým úsměvem, ale v duchu si ulevím: „Frajírku ješitnej!“

 

Mám přítele Jarmila. Známe se dva měsíce a tři dny. Jeho matka ho zřejmě trochu přešlechtila, moje kamarádky o něm dokonce v nadsázce říkají, že je homosexuál, ale já ho mám ráda. Hned po seznámení u mě v ordinaci jsme k sobě přilnuli jako sádra a kartón, ale pak narazil na mého kostlivce ve skříni a začal takticky vyčkávat.

Jsem náměsíčná. Asi vám můj problém bude připadat malicherný, možná se mu i zasmějete, ale já s ním musím žít. Taky bych se bavila, kdyby se mě držel jenom do puberty, většinu lidí náměsíčnost přejde v dospívání, ale já nedávno oslavila čtyřicítku a pořád v noci stěhuji nábytek, napadám spolubydlící a chodím na procházky. Vlastně bych tu náměsíčnost i překousla, kdyby nevadila mým partnerům. Chlapi si zakládají na své síle a drsnosti, ale když je v noci párkrát vyděsíte křikem, nebo ohrozíte vázou, najednou jsou z nich bábovky, které se bojí usnout a táhne je to zpátky domů k mamince.

 

„Na nejlepší ženskou na světě!“ tasí Jarmil svou sklenku vína.

„Na nejlepšího chlapa ve vesmíru!“ oplácím mu jeho neupřímnou lichotku a v duchu si říkám: „Na nejlepšího chlapa, kterej mě ještě chce.“

Připíjíme si v mém podkrovním bytě.

„Kolik jsem ti dlužná za tu pokutu, co ti napařil táta?“ zeptám se ho v mírných obavách, když dopijeme číše do dna.

„Zapomeň na to,“ mávne rukou. „Aspoň byla legrace a tvůj otec si trochu přivydělal k důchodu.“

„Je tím posedlej.“

„Lepší než kdyby vybíral popelnice,“ snaží se mě Jarmil uklidnit poněkud drsným způsobem.

„Tak ti opravím obnažený krčky,“ nevzdávám se.

„Jenže co je obnažený, to je sexy,“ pronese Jarmil hlubokým a rozvášněným hlasem, jako když probublává plyn blátem, a něžně se ke mně přitulí.

Nemám nic proti líbání. Ale Jarmil má pusu velikou jako žabák a když se přisaje, dlouho mě nechce pustit. To pak lituji, že neumím dýchat ušima. Padáme zvolna na válendu svázaní chtíčem jako prádelní šňůrou.

Nepopírám, že Jarmil má i svoje mouchy. Vlastně je dost zvláštní. Vadí mu například, že si holím nohy. Nebo chce, abych se s ním milovala ve fotbalovým dresu. Ale jinak je celkem fajn. Když se opilá a nenalíčená podívám do zrcadla, dokážu si ho představit i jako svého manžela.

Někdo zvoní. Otvírám jenom v bílých trenýrkách a v rudém fotbalovém dresu s číslem šest. Z chodby na mě zírá majitel domu. Myslím, že v tom šoku zapomněl, s čím za mnou přišel.

„Dobrý den,“ spustí po chvíli neutrálně, aby měl čas se rozmyslet.

„Dobrý den. Stalo se něco?“

„Jenom abyste věděla. Zejtra přijdou maníci na opravu střechy. Tak se nelekněte, až vám zabuší nad hlavou.“

„Dík. Neleknu se. Na shledanou,“ uzavřu diskusi, když on se k tomu nemá, a chystám se zavřít i dveře.

„Šestku nosil Honza Berger,“ dodá ještě a znovu si mě prohlídne. „Moc dobrej fotbalista.“

 

Jarmil spí jako neviňátko. Vsadím se, že si ještě ve studentských letech cucal v noci palec. Netuší, že se nad ním skláním, aniž bych o sobě vůbec věděla, a jdu mu nekompromisně po zubech.

„Podíváme se na ty krčky. Vypláchni si!“ spustím na něj se zubařskou něhou, která zní teď v noci poněkud hororově.

Jarmil otevře oči a příšerně se mě lekne: „Co je?“

Nevnímám ho. Natahuji ruce po jeho zubech, usmívám se na něj a pomalu ho zaklínám: „Neboj, malej, nebude to bolet. Hezky otevři pusu.“

Zděšený Jarmil uhne, vyskočí z postele a couvá přede mnou, jako kdybych byla nějaký upír nebo sadistický vrah.

„Čtyřka vlevo nahoře, kaz. Šestka vlevo dole, kaz,“ vedu si stále svou. „Osmička...“

Jarmil mě čapne za ramena a začne se mnou lomcovat. S takovou razancí by probral i Blanické rytíře.

„Slyšíš? Vstávej! Probuď se!“

Konečně se probouzím, rozkoukávám a uklidňuji. Absolutně nemám ponětí, co se stalo, jen mi zase valchuje záda deprese z bezmoci.

„Co se stalo?“ ptám se Jarmila. Napětím skoro nedýchám.

„Co asi?“ odsekne.

„Něco bylo?“

„Jo. Teď tejden neusnu.“

„Promiň. Občas bejvám náměsíčná. Ale ještě jsem nikomu neublížila.“

„To je fakt. Když si po mně minule hodila tu vázu, tak jsem stačil uhnout.“

Jarmil se obléká a balí si věci. Nadhled a smysl pro humor rve do tašky taky.

„Sorry. Nic ve zlým, ale na tohle nemám nervy,“ řekne ještě a kvapem odejde z bytu. „Ahoj.“

To jsme se viděli naposled. Ještě mi zatelefonoval, ať si to neberu osobně, ale že vedle mě už nedokáže usnout, a sbohem a šáteček.

Kapitola 1-1 z 16
hodnotit:
hodnotit
12345

 


Komentáře

Leeashka10.5.2015
 

Za sebe dávám palec nahoru. Moc se mi to líbilo. Nechybí tomu to, co spousta autorů zatím postrádá - a to vypichování těch drobných detailů, které se nám stávají všem, ale při psaní na ně často zapomínáme. Příběh pak působí příliš obecně. Díky za tak milou změnu! Text krásně plyne, zápletka je tu dostatečným hnacím motorem, navíc je to vtipné... Co víc dodat? Snad jen některá přirovnání mi přišla trochu šroubovaná a hned ze začátku jich bylo dost na malé ploše. Jinak asi vše.
Přeji hodně radosti z dalšího psaní!

Jirka10.5.2015
 

Děkuju! Je to od Vás milé. A příště budu s přirovnáváním šetřit.

Kateřina26.8.2013
 

Vaše povídka \"Náměsíčná\" mně nadchla - velmi svěží a čtivá. Bavila jsem se!

Jiří Růžička26.8.2013
 

Mě zase nadchl Váš komentář:-) Moc děkuju!

Monika Richterová21.5.2012
 

Právě jsem dočetla povídku Náměsíčná a musím říct, že je to první text na mamtalentu, který jsem přečetla celý. Narazila jsem na něj náhodou a jsem za to ráda. Tak dobře jsem se už dlouho nepobavila. Vymýšlíte skvělá přirovnání :-) David se mi zdá jako postava maličko plochý, ale tatínek a Anděla to dotahují. Celkově skvělá povídka. Ať se daří i v budoucnu :-)

Jiří Růžička21.5.2012
 

Děkuju. A Davidovi to vyřídím:-) Napsal jsem ještě jednu Náměsíčnou, dost jinou, je to scénář. Tam už má David charakter trochu posílený.

Oľga Kohútiková20.2.2012
 

Milý Jirko,
až sa za to hanbím, že som na prvom mieste, lenže akonáhle pridám niečo nové sem na portál, zároveň to zverejním aj na FB a tým pádom ma číta oveľa viacej ľudí, ako TU prítomných... Chcem, aby ma ľudia čítali, možno sa komusi môj štýl zapáči. Preto ten nápad s FB. Neboj sa, nie je to ani lepšia kvalita mojej tvorby... ani podfuk... Aj tak chcem s tým \"čosi\" spraviť, aby som nesvietila na samom vrchu... Nechcem tam byť, je mi trápne voči ostatným...

Každú chvíľu mi má vyjsť kniha \"Abeceda pre radosť\" a potom to zmažem a tým pádom klesnem v poradí...

Nech sa Ti darí... Prajem pekný deň... OK


Jiří Růžička21.2.2012
 

Milá Ol\'go,
nemáš důvod stydět se za úspěch. Ke knížce z celého srdce blahopřeju. To je paráda. Ať se daří i Tobě.

Oľga Kohútiková18.2.2012
 

Milý Jirko,

máš veľký talent, a preto píš... Veľmi dobré čítanie.
Nesiaham Ti ani pod členky.
Ak by si mal náhodou chuť prečítať si moje výtvory... potešíš ma. Ďakujem.

Prajem Ti veľa úspechov a nech sa Ti darí nielen v tejto súťaži. OK

Jiří Růžička20.2.2012
 

Ahoj, Oľgo,
děkuju za vzkaz i za přání. Od nejčtenější autorky to těší dvojnásob. Přeju Ti totéž. Ať nám slouží klávesnice, zrak i všechno ostatní:-)

Veronika27.1.2012
 

Skvělé, svižné čtení. Moc jsem se pobavila :)

Jiří Růžička27.1.2012
 

A vy jste mě zase potěšila. Děkuju!

Lýdia J.7.1.2012
 

Jiří, dnes som prečítala Námesačnú. Zasa som sa skvelo pobavila, ďakujem. Iba škoda, že toho nie je viac.:)

P.S. 14. stránka - V koutě pozná Lenčinu tašku. Bere ji do ruky. Prečo Lenčinu, niečo mi ušlo?

Jiří Růžička7.1.2012
 

Pobavit, o to mi jde především:-) Moc děkuju.
P. S. Lenčina taška je moje chyba, zůstala tam z předcházející verze. Správně má být \"mou tašku\". Už to opravuju. Díky za upozornění. Ať se vám daří!

Hanka Hindráková26.10.2011
 

Vtipné a svižné čtení, stejně jako u Vašeho deníku Na Ocet. Dávám pět hvězdiček.

Jiří Růžička26.10.2011
 

To je od vás hezké. Díky.

Alina19.10.2011
 

V téhle povídce mi humorný styl psaní tak trochu připomíná povídky paní Frýbové, psané s podobně lehkým nadhledem:)
Už jsem to tu jednou psala, Danielo, líbí se mi ten švih, se kterým píšete a ráda si přečtu pokračování...:)))

Daniela19.10.2011
 

Díky za přízeň! Náměsíčná bude pokračovat (aspoň doufám) do neděle.

Pavlíková Růženka19.10.2011
 

teda, to je ale paráda, to se budu muset vrátit na začátek! Četla sem uš váš deníček, máte tam koment ot mího altera:D
Mislím si, že budete vibrána k vidání románu a moc vám to přeju:D

Daniela19.10.2011
 

Stokrát díky a ještě jednou k tomu:-)

Martina11.10.2011
 

Pěkné, ovšem nijak nevybočující, nevzbuzující ve mně žádné dojmy, už ani nevím, o co šlo. Ničím výjimečné.

Daniela11.10.2011
 

I tak děkuju. Jen podotýkám, že zatím jsou venku jen čtyři stránky.

Pavel Hort9.10.2011
 

Danielo, přečetl jsem dnes obě Vaše kapitoly a musím s potěšením konstatovat, že jsem se ani jednou nenudil. :) Píšete svižně, uvěřitelně, dialogy jsou dle mého názoru bravůrně zmáknuté a párkrát jsem se upřímně zasmál. Určitě se ještě vrátím na další pokračování!

Mějte se hezky, ať Vám to píše!
Pavel

Daniela9.10.2011
 

Pavle, moc Vám děkuju. A doufám, že se nebudete nudit i u dalších stránek.

Daniela6.10.2011
 

Postupně budu přidávat další části. Hezký den!

Upozornění správce

Napište text v rámečku do pole pod ním. V případě, že nebude správně vyplněný, mail_to_by_send

sec



Návštěvník

 

Profil autora

Jiří Růžička

O mně

Novelu Na ocet jsem původně psal pod přezdívkou Daniela.

Moje nej
Jiří Růžička:

Scénáře, novely a texty z šuplíku
Facebook
novela Na ocet

Posluchači s láskou:

audiokniha na YouTube

Písničky:

Prokrastin
Vodník
Zanořený v moři

Novinářské kachny se zelím:

TrikyLeaks

 

Všechna moje díla


Mediální partneři projektu:

 

  • AGENTURA MÁM TALENT SPOLUPRACUJE S TĚMITO NAKLADATELSTVÍMI: Albatros Media, Alpress, Amenius, Arkus, Baronet, Beta - Dobrovský, Brána, Carpe Diem, Dobrovský, Dokořán, Egmont, Epika, Epocha, Euromedia Group, EvitaPress (SK), Grada Publishing a.s., Hejkal, Host, JaS, Jota, Ikar (SK), Koruna (SK), agentura Krigl, Lekmoty, Mladá Fronta, Moba, Monument, Nakl. 65. pole, Nava, Paseka, Portál, Šulc - Švarc, Vašut, Viking, Vyšehrad


                    
  •  
  •  
  •