IKAR CZIKAR CZ

Moje máslo - tvoje máslo!!! (Martin tt)4.10.2012
 

4
 počet hodnocení: 3
přečtené 152201, Komentáře 13

 

Moje máslo - tvoje máslo!!!

Jednoho nedávného a krásného dne jsem se ocitl v domácnosti, kde se pečivo nedává do mrazáku, aby vydrželo čerstvé, kde se nepřikrývá bábovka, aby neztvrdla a nesedaly na ni mouchy, kde se nádobí neuklízí do myčky, protože není, kde se hrnce s jídlem nedávají do chladničky, protože v ní není místo, kde se, kde se, kde se…



Ale máslo, to by se mohlo, protože dovnitř by se vešlo, to by se mělo, protože na obalu se píše – uschovejte v chladu a temnu. A já si bláhově myslel… vlastně mě udivovalo, že máslo vídávám skoro vždycky na chladničce než v ní, a v dobré víře jsem ho pokaždé dovnitř schoval. Ale druhého dne bylo zase venku, takže já s ním zase šup do chladničky. Taková sranda na schovávanou to byla. Myslel jsem si, jak záslužnou činnost provádím, když už je Olí takový máslový bordelář. Tedy, až do onoho dne:



„Proč to děláš? Proč mi ho pořád schováváš?“ udeřila na mě přítelkyně.



„Co bych dělal, jenom ho dávám tam, kam patří.“



„Tak to prosím tě nedělej, ztvrdlým si rohlík nenamažu.“



„Ale vždyť se ti zkazí, zežlukne, rozteče se!“



„Bez starosti, zatím v pohodě, hlavně, když je měkké.“



„Aha, vysvětlení máš, ale stejně! To se ti třeba měsíc bude válet na ledničce? Vzpomeneš si na má slova, až ti máslo ve vedrech zteče na podlahu a ty proběháš noc.“



„O mě se nestarej, vzpomínání a zapomínání je spíš tvůj problém, ale aspoň jsme si to vysvětlili, no ne? Ale co kdyby byla dvě másla – moje a tvoje. Ty si měj to svoje uvnitř, to moje bude venku! Je ti to jasné? Nebo spíš – bude ti to jasné i zítra?“



Souhlasil jsem. Uběhl týden, možná dva, a zdálo se, že všechno klapalo tak, jak mělo. Já si to své vytahoval a schovával, Olí tuto starost neměla, a pečivo si mazala konzistencí rozteklé zmrzliny. Jenomže mi to nedalo, máslo přece do chladu patří! Dva až šest stupňů píšou na něm. Stalo se tak, že toto doporučení nedávnou máslovou rozmluvu tak nějak odstranilo, naši dohodu můj mozek dočista odboural. Ach ta skleróza – matka turistiky! Jak jinak si totiž vysvětlit to, ať už vědomky či nevědomky, jsem nejenom to své máslo uklízel. Nějakou chvíli mi tento úlet procházel, asi si Olí myslela, že máslo si omylem schovala ona, jenomže do nekonečna tohle vydržet nemohlo. Jednoho krásného dne si sebou byla stoprocentně jista, a protože to nenechala jen tak být, dosti ostře na mě vyjela, mírně napsáno.



Splnilo to účel, neboť její výtka na mě zapůsobila až tak, že jsem si to u ní chtěl vyžehlit a na důkaz pochopení se jí něčím zavděčit. Napadlo mě, a tak jsem i provedl, že pod její máslo jsem dal lístek s nápisem „TVOJE MÁSLO.“ To se jí moc líbilo, nastala doba pohodová, máslová.



Avšak i legrace a klid musí někdy skončit, a taky lísteček se pod máslem zamastí a upadne na zem, takže po nějakém čase jsem na vlastní důkaz pochopení zapomněl, a máslo začal zase schovávat.



Takže zase! Když jednou nebyla v optimální náladě a zároveň měla tu svoji máselnou potřebu, muselo dojít k neodvratitelnému. Když si ho na chleba naštvaně sekala, nebyl jsem zrovna u toho. Naštěstí! Určitě to nebyla podívaná i poslouchávaná k popukání, protože dala vzniknout velkému nápisu na á čtyřce: „MOJE MÁSLO“ s deseti tlustými vykřičníky.   



Když jsem toto vyznání lásky u másla objevil, v ten moment se mi matně vybavilo, že něco podobného tu už kdysi bylo. Tak si říkám: Jó ahá, v tom budu mít prsty asi já. Nejspíš znovunalezený lísteček, vzpomínám si matně.



„Ale MOJE? Cože?“ podivím se, zachmuřím se, až se mi roztáhnou vrásky na čele. Vzpomínám, vzpomínám, fandím si… Tak asi jo, číst ještě umím.



„Ale co dělá máslo venku?“ kroutím hlavou a pořád se tomu divím. Hmmm, hmmm, asi to tak má být, a šup s ním do temna a chladu!



P.S: Nejvíc domácích úrazů se opravdu odehrává v kuchyních. 


hodnotit:
hodnotit
12345

 


Komentáře

Stanka9.10.2017
 

Eric Pedaja je 100x lepsi ako ty

Martin tt12.10.2017
 

Děkuji za názor, Ericu.

Severína9.1.2017
 

Pekný deň, pán Martin.

Vyjadrím sa k poslednej poviedke - Štekajúce predavačky. Priznám sa, že som od vás ešte nič nečítala. Náhodou som len tak otvorila, s tým, že ak ma to nebude baviť, proste to zatvorím. Neurobila som to, dočítala som dokonca. Áno, vyčítajú vám, že nedávate priamu, reč, dialógy a pod. Ale mne v tomto prípade vôbec priama reč nechýba. Hoci sa to zmenilo z poviedky na úvahu. Zvláštny štýl písania, pre mňa zaujímavý. Rozosmiali ste ma. Predstavila som si tie vaše tri predavačky. Ja som tiež predavačka s dlhoročnou praxou, dokonca som mala aj svoje obchody. Ale táto vaša poviedka na mňa vôbec neplatí. Ja som opačný človek. Ja s každým rozprávam, nie len služobne, ale aj súkromne. Ľudia sa za mnou vracajú, keď majú nejaké problémy, obrátia sa na mňa.

Ale inak to bolo dobré. Po tých románoch, ktoré tu čítam, a po mojom vlastnom je to také osvieženie. Ešte sa mi páčila veta, ktorú ste napísal v komentári: ,,Inak to nebude..." To je pravda. Každý máme svoj štýl písania, vyjadrovania sa. A proste ho čitatelia prijmú a zaujme ich, alebo... je tu druhá možnosť voľby. Nečítať!

Myslím, že si prečítam od vás aj ďalšie poviedky.

Martin tt11.1.2017
 

Moc děkuji za Vaši milou odezvu, paní pohodová prodavačko. Po dlouhé době zase nějaký komentář a znovu takový, že mi udělal radost. Asi jste z textu poznala, jak jsem to myslel, že v povídání není zášť ani zloba, že měl pobavit a otevřít oči. Narážím samozřejmě i na usměvavé a veselé prodavačky jako jste Vy, až se divím, jak jste toho vůbec schopny.
A co jinak moje psaní? Však poznáte, až si přečtete i něco jiného - přinejmenším v nich bude snad osobitý styl, který Vás zaujal. Ještě jednou děkuji a mějte se fajn. Martin H.

Aleš Beseda19.2.2015
 

Vaše texty jsou podle mne poněkud monotónní a suché. Při jejich čtení mám nutkání přeskakovat věty, trochu se nudím.
Střídáte jen přímou řeč s vyprávěním a někdy nadměrně archaickými formulacemi, které působí jako závaží na krku utonulého.

Celkově se Vaše psaní podobá lékařské zprávě. Popisujete stav pacienta a jeho chorobopis. Přímá řeč zde sice je, ale chybí dialogy nutné k oživení příběhu.

Doporučuji Vám nahlédnout postavám do hlavy a nechat je „nahlas“ myslet. Osoba vypravěče je ve Vašem podání příliš dominující a rušivá. Nechte lidi přirozeně mluvit a posouvejte děj více pomocí dialogů. Chce to občas nějakou šťavnatou větu, nechte postavy zařvat, vdechněte jim trochu života. Nemusíte přece znít jako smuteční řečník.

Prošel jsem si víc Vašich textů a netýká se to jen tohoto.

Hodně zdaru.

tt23.2.2015
 

Děkuji Aleši, tou lékařskou zprávou jste to u mě trefil fakt přesně. Ostatní mě už tolik nerozesmálo. Děkuji za rady, ale lepší to už nebude.
Děkuji i někomu z MT, kterému při hvězdičkování "Udělej si to v práci" ujela ruka.

Aleš Beseda23.2.2015
 

Ok, snad to berete sportovně. Budiž řečeno, že se Vás nechci dotknout. Poznámku, že to lepší nebude, docela chápu, píšeme jak je nám vlastní a lámat to jinak by bylo jako pokoušet se lámat si povahu.
Mějte se hezky.

Lucie Křížková31.1.2015
 

Text se mi dobře četl...pěkné, jen bych vyměnila či upravila některá slova - například ZASVIŇOVAT...jinak typický příběh ze života :) ...také je otázkou, která z žen Vašeho příběhu to vyhrála...manželka nebo Olinka? :-):-)

tt3.2.2015
 

Lucie reaguje na "Udělej si to v práci" a já na ni:
Zasviňovat? To že jsem tam napsal? To bych do sebe fakt neřekl! A která to vyhrála? No, já nevím... vyjadřovat se k tomu mám zakázaný :-)

Lotty13.5.2013
 

Zdravím,
abych pravdu napsala, tento text mě nezaujal.

A.Adamcová22.9.2014
 

Dovolím si s Lotty nesouhlasit. Text mne naopak zaujal už jenom svým nápadem, který je opravdu dobrý. Vytkla bych jen jakousi uspěchanost psaní. Nebo to na mne alespoň tak působí. Občas by bylo lepší nespoléhat se na to, že si čtenář domyslí a psát sroumitelněji. Možná, když si text s odstupem třeba dvou dní přečtete, uvidíte to také. Např v místě, kde byl doktor svědkem rčení já o voze, ty o koze. Omlouvám se, ale jelikož zde nejde kopírovat text,píši jen takto přibližně. Snad mi budete rozumět. A potom mi chybí závěr. Buď jste se měl zmínit o následující návštěvě a jak byl pacient spokojen a nebo naopak zakončit: ...kamarádovi nic neříkejte a o další návštěvě se vůbec nezmiňovat. Toť můj názor jako čtenáře. Doufám, že neurazí. Mne to pobavilo a znovu chválím nápad. Držím palce do další tvorby, je vidět, že píšete rád. ;-)

A Adamcová22.9.2014
 

Omlouvám se, ale nastal nějaký zkrat, nevím, na čí straně. Můj komentář patří k povídce Placebo. Díky za pochopení.

tt23.9.2014
 

Díky moc za názor. Lotty reagovala na Milostnou scénku, což byl jakýsi experiment a skutečně se jednalo o scénku. Moji první a jedinou :-) Nechtějte po mně, abych si zase četl Placebo a upravoval ho, jinak máte určitě pravdu v tom, že raději tvořím dál. Zkrat nastal vlivem toho, že povídky uveřejňuju na pokračování, takže pod jakoukoli se objevuje ten samý prostor k vyjádření. Mějte se!

Upozornění správce

Napište text v rámečku do pole pod ním. V případě, že nebude správně vyplněný, mail_to_by_send

sec



Návštěvník

 

Profil autora

Martin tt

O mně

Prý nemám rád lidi, ale svoji rodnou vlast, kakao a červené víno určitě ano. Pak i zvířátka a malé děti, kterým rodiče ještě nevysvětlili, že s cizími lidmi se nemají bavit :-)

 

Všechna moje díla


Mediální partneři projektu:

 

 

  • AGENTURA MÁM TALENT SPOLUPRACUJE S TĚMITO NAKLADATELSTVÍMI: Albatros Media, Alpress, Amenius, Arkus, Baronet, Beta - Dobrovský, Brána, Carpe Diem, Dobrovský, Dokořán, Egmont, Epika, Epocha, Euromedia Group, EvitaPress (SK), Grada Publishing a.s., Hejkal, Host, JaS, Jota, Ikar (SK), Koruna (SK), agentura Krigl, Lekmoty, Mladá Fronta, Moba, Monument, Nakl. 65. pole, Nava, Paseka, Portál, Šulc - Švarc, Vašut, Viking, Vyšehrad


                    
  •  
  •  
  •