IKAR CZIKAR CZ

Marta a werwolfové, Joachim Vanek (Josef Farkas)20.3.2016
 

5
 počet hodnocení: 3
přečtené 1461, Komentáře 1

 

Marta a Werwolfové


   "Plácni mě po zadku, plácni mě," žadonila malá panenka Gvendolína. Cínový husar Lojza nevěděl, jak se má zachovat, a proto dál stál v pozoru na stráži a dělal, že se ho to netýká. Kdyby chtěla ochránit nebo kdyby bylo třeba postavit se nepřátelům, to jo - to by věděl jak na to. Hrdinství měl v krvi, ale plácat holku po zadku ?

      Plížili se lesem při silnici. Byl konec války a oni se potřebovali dostat do amerického zajetí, anebo do Německa a tam se ztratit v chaosu. Pět prchajících německých vojáků v zavšivených polních uniformách wermachtu. Nevěděli dost přesně, kde se nacházejí, asi v Sudetegau a doufali, že někde poblíž Egeru.
      Marta si opřela samopal o strom a lehla si do trávy. U SNB byla teprve první rok a už ji poslali s rotou hledat ustupující werwolfy. Mezi chlapy jediná ženská. Někdy jí napadlo, jestli to vůbec nějaká výhra je. Musela pořád odhánět jejich nenechavé ruce. A měla co dělat, aby se jí nedostaly všichni pod sukni. Stačilo, když musela podržet dvěma z nich. I když... docela se jí to začalo líbit. Přestala i vnímat tiché poznámky chlapů, kterým nedala, Martička...kurvička.
       Panenka Gvendolína se natáhla k husarovi Lojzovi a dlouze ho políbila na rty. Chtěl cuknout, ale bylo to dobré. Pod uniformou mu proběhlo podivné mravenčení. "Chutnalo ?" Gvendolína se znovu naklonila a znovu ho políbila, ale tentokrát o trochu déle. Husar Lojza nevěděl, co si má o tom všem myslet. K jeho překvapení mu panenka  strčila mezi rty jazyk a začala mu s ním v ústech rejdit. Mravenčení se začalo soustředit v oblasti pánve. "A teď už mě plácneš po zadečku ?" přimáčkla se k němu růžovým živůtkem.
      Všichni prošli výcvikem v Krásném Březně. Teď věděli, že je čas vrátit se domů. Své tady udělali a tlak české armády a policie byl čím dále silnější. Přicházeli k lesní proluce, když Kurt zvedl pěst. Ostatní se zastavili a ostražitě se rozhlíželi. Kurt Thiese byl z těch pěti nejstarší a ačkoli vyšší hodnost měl kamarád Hans Vacke, všichni poslouchali Kurta. Stál přikrčený ve stínu mimo dopad slunečních paprsků a ukazoval na strom uprostřed mýtiny. Teď to viděli všichni. Byl tam o kmen stromu opřený samopal a podle kulatého zásobníku zřejmě ruský PPŠ 41.
      Marta se oddávala letním slunečním paprskům. Přemýšlela o problému, který musela řešit s gynekologem ve městě. Objevila totiž malé svědivé puchýřky na pohlaví. Třeba to nebyl žádný problém, neměla s tím žádnou zkušenost, ale přeci jenom měla podezření na staršího ze svých milenců. O Karlovi se říkalo, že by vlez i na dámské kolo. Právě, když se rozhodla, že druhý den při vycházce se zastaví v Chebu u kožního, zaslechla prasknutí větvičky.
      Lojza roztál a z jeho křečovitého husarství zbyla jen ta uniforma. "Ještě Gvendolínko," žadonil a snažil se jí obejmout.
"A teď zrovna ne. Nechce se mi," tančila okolo něj.
"Já udělám co budeš chtít, jen mě dej ještě ochutnat," žadonil husar Lojza.
"A plácneš mě po zadku ? Ale pořádně, ať ho mám celý červený. Aby mě tak krásně pálil...," a nastavila mu pootevřená ústa.
     Viděli postavu, jak se zvedla a skočila po opřeném samopalu "ratatata," začali pálit. Schovala se za strom. Kurt pohybem paže přikázal, obklíčit. Přískoky se pohybovali v příšeří lesa. V tom se ozval PPŠ 41, krátká dávka trefila jednoho nich. Slyšeli jak zaklel a zmlkl. Další dávka trefila souseda. Sklonil se k němu, kulka zasáhla čelo. Přestal mít přehled, kdo to dostal a kdo ne. Dostal se za střelce a bez rozmýšlení do něj pustil celou dávku. Střelec rozhodil ruce a sjel tváří po hrubé kůře stromu. Stál u těla a obrátil ho nohou na záda. Kurt se pomalu přiblížil. Vytahoval cigaretu a zapálil si. Překvapeně zíral na ležící postavu. Při otočení jí sjela brigadýrka z hlavy, po trávě se rozprostřely blonďaté vlasy. "Kurte... ženská,"vydechl, "a ještě žije." Kurt si začal rozepínat kalhoty.
      ​ Husar Lojza cítil jak se mu rozpaluje cínová hlavička. Moc dobře věděl, že moc tepla mu může uškodit. Ale co naplat, bylo to silnější. Tolik lásky, tolik touhy, tolik vášně. Cítil jak jeho cínové nožičky pomalu měknou a slábnou. Viděl čím dál rozmazaněji a stále slaběji slyšel panenku Gvendolínu: "...tak co bude s tím naplácáním zadečku."
      Když z ní slezl i on, Kurt se k děvčeti sklonil a krátkým tahem jí proříznul hrdlo. "To máš za naše tři kamarády," zašeptal. Když po měsíci bloudění a skrývání došli do americké okupační zóny, oddychli si. Prošli přijímacími pohovory a lékařskou prohlídkou. Tušili, že mají vyhráno. Po týdnu si je zavolal americký lékař: "Meine Herren,"ironicky se na ně usmál, "musím vám sdělit, že oba dva máte syfilis - a navíc neléčitelnou mutaci."
      "Plácni mě po zadečku náčelníku," panenka Gvendolína se široce usmála na hliněného indiána.

Kapitola 1-1 z 2
hodnotit:
hodnotit
12345

 


Komentáře

Dostálová Lenka8.12.2016
 

Dobrý den,

povídka je opravdu krátká, takže toho není mnoho, co hodnotit, ale rozhodně je dobře napsaná. Žádné sáhodlouhé popisy, které do takovýchto povídek nepatří, žádné zbytečnosti. Libí se mi, že je složená ze dvou zdánlivě nesouvisejících příběhů, které však společně tvoří celek.
Nevím sice, jaké je její pravé poselství, zda nevyhnutelnost osudu, karma, varování, že nejen před kulkou je třeba mít se na pozoru, či snad skrytá averze vůči ženám, nebo vše dohromady, ale to nevyvrací fakt, že mě zaujala.
Našla jsem pár chybek, které trochu kazily dojem, ale nebylo jich mnoho.

Lenka

Upozornění správce

Napište text v rámečku do pole pod ním. V případě, že nebude správně vyplněný, mail_to_by_send

sec




  • Mediální partneři projektu: 
     
  • AGENTURA MÁM TALENT SPOLUPRACUJE S TĚMITO NAKLADATELSTVÍMI: Albatros Media, Alpress, Amenius, Arkus, Baronet, Beta - Dobrovský, Brána, Carpe Diem, Dobrovský, Dokořán, Egmont, Epika, Epocha, Euromedia Group, EvitaPress (SK), Grada Publishing a.s., Hejkal, Host, JaS, Jota, Ikar (SK), Koruna (SK), agentura Krigl, Lekmoty, Mladá Fronta, Moba, Monument, Nakl. 65. pole, Nava, Paseka, Portál, Šulc - Švarc, Vašut, Viking, Vyšehrad


                    
  •  
  •  
  •