IKAR CZIKAR CZ

KONEC VESMÍRNÉHO ČASU (Josef Čáp)14.9.2011
 

0
 počet hodnocení: 0
přečtené 19813, Komentáře 3

 

Kapitola 7.

Dovolená v Egyptě

 

Práce se nemá nikdy odkládat, ale nic se zas nemá na druhou stranu přehánět, jak říkával můj děda v Československu, to si nakonec tenkrát myslela i Linda! I  proto ona navrhla jet na společnou dovolenou do Egypta. Ona tomu říkala sice dovolená, já jsem v tom však spatřoval úplně něco jiného, spíše její druhou zálibu "koníčka" archeologii, a kde jinde se cítí archeolog nejlíp, než-li v centru samotného archeologické ráje. Egypt je a byl přeci pro každého archeologa takovým rájem tady na Zemi! Proto jsme se museli vydat zrovna tímto směrem, tedy na dovolenou do Egypta, právě tam kde faraóni dávají pozdrav turistům na dobrou noc. Když jsem uviděl co vše si Linda sebou přibalila do zavazadel, bylo mi to už naprosto jasné,  nebylo pochyb o tom,  že jde spíše o pracovní dovolenou. Akorát jsem stále nevěděl, kde a jak chce Linda něco v Egyptě podnikat, když jsme tam letěli oficiálně na společnou dovolenou, že!

 

V letadle se nikdy moc dobře necítím, proto jsem se raději posílil tabletkami na spaní, abych ten celý dlouhý let prospal až do samotného Egypta. Po přistání v Káhiře jsem si mohl konečně oddychnout, letadlo jsem přežil a Egypt v jeho plné nádheře náhle stál přímo před námi. Ano, Káhira taktéž přezdívaná "Matka světa", díky svému kosmopolitnímu rázu a velkému množství obyvatel bývá nazývána jako Big Mango - je to taková protiváha našeho newyorského Big Applu. Jen málokterý stát má  natolik svázané dějiny své s dějinami hlavního města, jako je tomu v případě Egypta a Káhiry.

 

Ještě jsme se nestačili ani ubytovat v hotelu Safir Cairo, když Linda naplánovala cestu do její oblíbené a vysněné Gízy. Gíza je královské pohřebiště, kde odpočívají stovky úředníků a významných osobností 4. dynastie, tato čtvrť je součástí velké Káhiry. Jako první faraón si zde vybral místo k odpočinku slavný Cheops a vybudoval zde tak jednu z největších staveb všech dob, místo pro Lindu jako stvořené k návštěvě. Když jsme jeli směrem do Gízy bylo možné cestou pozorovat toto pozoruhodné město, které pochází z dávné prastaré a nám stále záhadné civilizace, každý turista chtíc nechtíc musí zde cítit tu tajuplnou atmosféru co promlouvá jazykem doby dávno minulé. Jedeme a jedeme, když se najednou ukáže v popředí něco velkého, něco obrovského, něco nad čím lidský rozum neustále rozmýšlí či přemýšlí. Ano, byla to pyramida pro kterou se tak těžko hledá jakékoliv pojmenování.  Pyramidy v Gíze jsou vskutku impozantním dílem lidské vynalézavosti i zručnosti, pyramidy jsou prostě fascinujícím výtvorem důmyslnosti Ducha nad tělem, stojí nad vším, co člověk kdy stvořil!!  Zcela určitě patří do sedmi divů světa, jinak tomu ani nemůže být. Když jsme vystoupili z minibusu, který nás dopravil až sem, na toto Bohu podmanivé místo, poprvé v životě jsem spatřil to, co ohromuje návštěvníky Egypta již stovky let. Stavbu vysokou 137 metrů, která vznikla bez jeřábů, pomocí lidského úsilí, důvtipu, a výhradně ruční práce.  Nepochopitelnou stavbu vážících přes 6 miliónů tun, která byla postavena za pomoci ramp, soustav pák, válců a saní tažených volů. Když jsem stál v tváří v tvář před Cheopsovou pyramidou, nemohl jsem si vůbec nevšimnout další o nic méně monstrózní pyramidy, byla to Chéfrénova "Rachefova" pyramida, vzdálená nějakých 160 metrů od Cheopsova vele díla. Linda se mě ještě stačila zeptat v tomto mém rozpolceném stavu, >>tak co Tony, lituješ této cesty sem do Egypta?<<  Nemohl jsem odpovědět nic jiného,  že toho se prostě nedá litovat, to se musí prostě vidět, a nejlépe na vlastní oči! Mně jako profesionálního astronoma, fascinovalo postavení hvězd vůči těmto pyramidám.

 

Následující dny zahájil jsem zde na místě takový malý vlastní průzkum. Linda byla nesmírně ráda, měla mě totiž tam kde po celou dobu chtěla, toužila mít pracovní dovolenou a to se jí zřejmě podařilo, neboť jsem byl naplněn nezkrocenou zvědavostí a snahou zjistit něco nového nebo záhadného, co se týká těchto Egyptských pyramid. V Káhirské knihovně bylo mnoho zajímavého čtení, které mnohem více vyvolávalo mou další a ještě větší zvědavost. Královská komora obsahuje mnoho záhad, jedna z nich jsou úzké šachty, které jsou proraženy zdmi. Linda tvrdila, že jen kvůli větrání. To, ale podle mého názoru nemohly být šachty, tyto tunely byly příliš detailní, stoupaly z určitého úhlu ven z pyramidy. Musely mít podle mého názoru mnohem větší účel, ale jaký, na to musím přijít, řekl jsem si! 

 

Ještě téhož dne jsem pro jistotu zavolal  kamarádovi a spolupracovníkovi Johnymu Richterovi, se kterým jsem pracoval v observatoři v Exelsior Springs, aby u nás ve státech zjistil nějaké informace o těch šachtách v našem centrálním počítači. Johny se uštěpačně do telefonu zasmál  >> tak místo dovolené, lovíš Tony v Egyptě pyramidy<<  >>tak nějak,<< odpověděl jsem mu. Johny mi řekl ať počkám, že za chvíli zavolá zpět. Neuběhlo ani pět minut a Johny zavolal, a něco málo našel. V astronomických záznamech z roku 1960, astronomové dokázali, že tyto šachty jsou zaměřeny s úžasnou přesností - na hvězdy. Jedna šachta prý míří  k Alfě Draconis, další míří k Polárce, a jiná zase k Malému vozu. Tuhle záhadu by mohla objasnit právě astronomie, můj obor, poněvadž archeologie ví o hvězdách většinou velmi málo. O tom, ale nemusí Linda vůbec nic vědět, raději jsem jí nic neřekl!

 

Byli to právě archeologové, kteří tvrdí, že staří Egypťané neměli velké znalosti o astronomii. Já jsem nebyl tohoto názoru, neboť uvnitř pyramidy byly vidět artefakty, které jednoznačně dokazovaly, že jde o souhvězdí zvěrokruhu - Lev, Býk, Ryby, rovněž souhvězdí Orion a hvězda Sirius. Pravdou je, že postavení dnešních hvězd je jiné než v dávných dobách, to způsobuje jev zvaný PRECESE. Země se nejen otočí každý den, ale její osa opíše také velkou kružnici za každých dvacet šest tisíc let. Vzhledem k tomuto pomalému pohybu se z pohledu Země zdá, že souhvězdí putují oblohou věky. Linda mi v souvislosti s Orionem dobře vysvětlila, že pro staré Egypťany byl Orion "Usírev" velký Bůh vzkříšení. Jiný artefakt zas ukazoval přímo na Sírius, k bohyni Éset, což byla manželka Usíreva. Pochopil jsem, že staří Egypťané z nějakého nám dosud neznámého důvodu, stavěli chodby v pyramidách tak, aby směřovaly ke hvězdám. Význam i smysl tohoto chování starých Egypťanů nám ani dnes nedává žádný smysl, proč by tak stará civilizace jako staří Egypťané, měli potřebu se soustředit na jeden bod v hlubokém vesmíru. V dnešní době bych to snad i pochopil, kdyby kvůli zachycenému mimozemskému signálu, pocházejícímu třeba právě ze souhvězdí Orion, se naše celá společnost soustředila na toto nepředstavitelně vzdálené místo někde v naší galaxii. Ale, proč by se měli staří Egypťané věnovat vzdáleným a konkrétním hvězdám, třeba jako Siriovi v souhvězdí Oriona, když to jediné co znali byli jen páky, kyvadla, a žulový kámen. Což pak ve starém Egyptě měli taktéž rádiové antény nebo počítače, dokonalé a přesné astronomické dalekohledy, jako máme my dnes!? To doopravdy nedávalo žádné logické vysvětlení. Linda na to znala možnou odpověď, domnívala se, že v tom hrála svoji roli i tehdejší spiritualita starého Egypta. Já to spíše viděl na obrovskou astronomickou znalost této staré kultury, ale ať tak či tak, Egypt znamenal a znamená, pro každého archeologa jednu větší záhadu než-li druhou, a to mne fascinovalo!

 

Dovolená v Egyptě stála opravdu zato, za celých čtrnáct dní jsme byli u rudého moře pouze dvakrát, a jenom jednou z toho šli jsme si zaplavat, ale nebylo čeho litovat, dvě zapálené hlavy toužící po tajemství se asi nebudou opalovat na rozpáleném slunci jen tak někde na pláži u moře, nakonec kdo by to od nás i očekával!

 

Jednou jsme se procházeli starou Káhirou a obdivovali architekturu starého města, když někdo na nás zvolá >>salam alejkum Linda,<< to byl dobrý známí od Lindy "Abdo Schams", který studoval kdysi ve státech s Lindou archeologii. Pan Abdo Schams tady v Káhiře totiž vedl jako ředitel již několik let Egyptské muzeum, a toto setkání s Abdem zde bylo velmi zajímavé zpestření našeho pobytu. Dostala se nám tak i neuvěřitelná nabídka od pana ředitele, který nám ze známosti umožnil navštívit jeho muzeum mimo pracovní dobu, a takováto nabídka nepřichází přeci každý den, neboť tohle muzeum je velice slavné svou obsáhlou sbírkou, na kterou tady čekají turisté ze všech možných zemí, a to v nekonečné frontě před hlavním vchodem. To máme ale štěstí, pomyslel jsem si!

 

Egyptské muzeum to je fakt něco úžasného, ve více než padesáti místnostech je k vidění téměř 130 tisíc různých exponátů od kolosálních soch až po drobné šperky, které představují historii starověkého Egypta od počátků do příchodu islámu. Zde v muzeu jsem poprvé slyšel od Abda nějaké informace související s pyramidami a vesmírem, informace o kterých se nikde běžně nepíše ani nemluví, proto mě hlavně zaujala spekulace, že pyramidy byly postavené ne kvůli Bohům, ani kvůli hvězdám, jak se často v odborné literatuře uvádí, ale snad kvůli času? >>  Pane Abdo, asi jsem Vám špatně rozuměl, kvůli času,  >>podobnou hypotézu ačkoliv nejsem archeolog jsem nikdy neslyšel,<< dokonce i Linda pokrčila rameny.  >>Přátelé, nerad to říkám nahlas, ale jste zřejmě první Američané, kteří se dozvídají tyto informace přímo od zdroje,<<  oznámil velmi vážným hlasem Abdo. Poté nám začal vyprávět, že ještě těsně před naším setkáním, ho kontaktoval jeden turecký archeolog "Mustafa Aziz", který při vykopávkách u Tutanchamonovy hrobky nalezl velmi podivný a docela dobře zachovalý Egyptský svitek, který dost podrobně líčil podivnou věštbu a zároveň možný účel pyramid pro tehdejší staroegyptský svět. Podle tohoto starého egyptského svitku, čas jako takový nebude určitou dobu existovat, zmizne a nebude jej ani v celém vesmíru. Toto vše nastane v době, kdy si Bohové hvězd začnou stavět zcela nový hvězdný chrám "nové sídlo bohů". Až toto boží dílo bude dokončené, čas se vrátí zpět do celého nekonečného universa a nakonec i na naši matičku planetu Zemi. Ovšem podle Abda, není možné toto sdělení v Egyptských svitcích jednoznačně vysvětlit či objasnit. Abdo ještě dodal  >>Lindo, kdyby jsme znali všechna fakta i tajemství o starém Egyptě, asi bychom žili zřejmě v pohádce, nebo tak nějak!<<   >>No vidíš Lindo,<< zavtipkoval jsem, >> a tys odmítala dát do stejného koše,,, astronomii a archeologii, a přitom tyto dva obory spolu nepřímo souvisí, aspoň co se Egypta týče, <<  s lehkým úsměvem řekl jsem Lindě. >>Tak s tímto tvrzením nemohu Tony absolutně souhlasit,<<  slušně na má slova kontroval zasvěcený archeolog a ředitel Egyptského muzea Abdo Schams. Co mohu ale očekávat od  archeologů, kteří vidí jen ty své vykopávky, ale širší souvislosti vždy přehlížejí, v duchu jsem si pomyslel. Jinak kromě tohoto, byly naše názory s Abdem dosti podobné, oba jsme cítili to samé, ano, tajemství a nevysvětlitelnou záhadu toho nalezeného svitku.

 

Ještě před odletem domů do států, nás s velkou prosbou poprosil Abdo, o zachování mlčenlivosti o tomto zmiňovaném objevu, tedy o tom tajemném a zvláštním svitku, co nedával žádný smysl ani odpověď. Podle pana Schamse se tento nález musí poněkud déle prozkoumat a dost pečlivě i s analyzovat, protože dle jeho vlastních zkušeností, v mnohých případech se jednalo i o padělek kvůli senzaci, která měla dotyčnému nálezci přinést slávu a hlavně pohádkové bohatství. I takto to prý tady v Egyptě, bohužel dost často chodí, proto jsme Abdovi slíbili, že nikomu nic neprozradíme, ani u nás v té senzaci chtivé Americe.

 

Kapitola 7-7 z 24
hodnotit:
hodnotit
12345

 


Komentáře

Šárka24.6.2015
 

Nechci se Vás nijak dotknout, ale to se takřka nedá číst. Na Vaši češtinu bych potřebovala tlumočníka. Doporučuji zapracovat na slovních spojeních.

Lenka Dostálová22.6.2015
 

Dobrý den, Josefe,

tento komentář píšu poněkud zpětně, protože jsem doufala, že se k Vašemu příspěvku ještě dostanu, ale bohužel už jsem nenašla potřebné odhodlání. Důvod je jednoduchý. I když má Váš příběh zajímavý nápad, nudil mne. Což samozřejmě neznamená, že musí nutně nudit všechny čtenáře!

Když opominu některé pravopisné chyby, kostrbaté věty či podivná slovní spojení jako „rázem na ráz“ nebo „lezlo hlavou“ místo vrtalo hlavou, tak mi asi nejvíce ze všeho vadilo, že celý příběh byl jen jakýsi popis událostí, které kolikrát ani hlavní hrdinové nezažili, ale pouze o něm slyšeli. Ději chybí jakýkoliv spád, napětí. I samotná předzvěst konce světa tak vypadá jako kdyby zrovna někdo oznámil, že venku prší. Naprosté minimum přímé řeči tomu také příliš neprospívá (a to ani nemluvím o tom, že je přímá řeč ve špičatých závorkách uprostřed sáhodlouhých odstavců!).

Přečetla jsem pouze třetinu textu, a tak nebudu komentovat příběh jako takový, třeba by mě i překvapil, ale tento styl vyprávění mě zkrátka nezaujal.

Lenka D.

Jana15.9.2014
 

Dobrý den, máte-li zájem o vydání jako e-kniha, zašlete svoji práci na nakladatelstvisantini@seznam.cz

Upozornění správce

Napište text v rámečku do pole pod ním. V případě, že nebude správně vyplněný, mail_to_by_send

sec



Návštěvník

 

Profil autora

Josef Čáp

O mně

 

Všechna moje díla


  • Mediální partneři projektu: 
     
  • AGENTURA MÁM TALENT SPOLUPRACUJE S TĚMITO NAKLADATELSTVÍMI: Albatros Media, Alpress, Amenius, Arkus, Baronet, Beta - Dobrovský, Brána, Carpe Diem, Dobrovský, Dokořán, Egmont, Epika, Epocha, Euromedia Group, EvitaPress (SK), Grada Publishing a.s., Hejkal, Host, JaS, Jota, Ikar (SK), Koruna (SK), agentura Krigl, Lekmoty, Mladá Fronta, Moba, Monument, Nakl. 65. pole, Nava, Paseka, Portál, Šulc - Švarc, Vašut, Viking, Vyšehrad


                    
  •  
  •  
  •