IKAR CZIKAR CZ

Jak se malá konvička naučila pouštět smutky do oblak (Miriam Plachá)4.4.2016
 

5
 počet hodnocení: 4
přečtené 824, Komentáře 4

 

Jak se malá konvička naučila pouštět smutky do oblak

V muzeu starého a nejstaršího porcelánu, kde žili hrníčky, konvičky a talířky nejrůznějšího stáří, povah a etnik žila i malá konvička Vendulka. Byla součástí velkého čajového servisu, dohromady s šesti šálky, podšálky, cukřenkou a konvicí Ednou.

 

 Vitrínu s nimi bohorovně užíval i velký hrnek na kávu od starého pána, který místnímu muzeu čajový servis daroval. Spíše útlý tvar s mohutným uchem a tmavě zemitou barvou, mu propůjčoval vzhled zvláštní výjimečnosti, a tak se rád hrnek Zoltán  naparoval a zdůrazňoval svůj jižanský původ. Zrovna tak si ostře vynucoval respekt, a pak místo omluvy vše svedl na svůj temperament.

 

Hrníčky s podšálky a malou konvičkou Vendulkou si nedovolily Zoltánovi odporovat. Ať řekl co řekl, z úcty k jeho původu a stáří, mlčky přijímaly každý jeho útok do hlouby svých porcelánových dušiček. Ani si nevšimly, jak kousek po kousku, prasklinka po prasklince, přibývá šrámů na jejich glazuře a se ztrátou vlastního veselí, ztrácí se i jejich lesk a krása.

 

Jemné malované růžičky, které svými stonky jakoby držely konvičku celou pohromadě, vystihovaly její jemnou duši, která věčně létala myšlenkami někde vysoko v oblacích. Milovala pohled z oken do oblak. Ať už byla obloha zářivá či temná, Vendulka si ve svých snech tvořila vlastní příběhy o tom, co nebe právě dělá…

 

Tiché hašteření šesti hrníčků přehlušil hrnek Zoltán: „ Malý prckové neposední, jste tolik neužiteční, že ani na kávu, či čaj vás nikdo nikdy nepoužil, bůh ví, jestli byste netekly dnem, umíte se jen pošťuchovat! Hm,… čajový servis, ale úplně k ničemu.“ Ještě dodal Zoltán. Edna neměla ráda Zoltánovo naparování, pro klid často mlčela, ale jak měla ve vitríně dost času o životě přemýšlet, tentokrát se ozvala: „ Jsi hloupý a namyšlený! Jakým právem nenecháváš tu droboť na pokoji?! Sám si nejspíš tekl dnem, když tě pán dal s námi do muzea a i tak se ti tu nikdo nevysmívá… Jestli sis nevšiml, každičký den na nás padnou zraky stovek lidí, učíme je co je krása, vkus a jemnost. Ztělesňujeme šikovnost lidských mistrů, zdá se ti to být málo? Všecičko na světě má svůj smysl a účel, ni větší, ni menší, vše má důvod tu být. Ostatně i ty tu jsi z nějakého důvodu. “

 

Konvičce Vendulce se jen zatočila poklička, sevřela se dušička a u ouška přesně v místě růžového kvítku, praskl další kousek porcelánu. Bože, jak ta malá tohle nesnášela, copak nemůže být na světě jen ticho, veselo, nebo klid? Proč to probůh ten Zoltán pořád dělá? Edna měla přehled o všem, co se kde ve vitríně šustlo. Neušlo jí tiché cinkavé zapraskání z míst, kde stála Vendulka. Věděla oč jde! „ Vendulko,“ tiše promluvila, „ takhle si to nesmíš brát! Možná je tu Zoltán právě kvůli tobě, aby ses naučila pouštět smutky do oblak. Je namyšlený a prudký, ale tebe se to netýká! Žij si svůj život s hlavou v oblacích, sni si každý svůj sen, užij si každý svůj den a nech Zoltána, Zoltánem. Třeba mu jednou dojde, jak si vlastní život kazí tím, jak je k nám nevrlý. Tak jako miluješ nebe, tak nebe miluje tebe… Ten pocit, že si milovaná, rozzáří tě na desítky let.

 

Sluneční svit byl tečkou za Edninou řečí. Natáhl paprsek k Vendulce tak, aby nebylo pochyb, že Edna má pravdu v tom co říká. Když někdo bezdůvodnou zlobou s cizím životem smýká, dá se vzít všechen ten smutek a úzkost dohromady, hlavně nenechávat si ho tady, prostě ho pohledem pošlete do oblak…

Kapitola 1-1 z 1
hodnotit:
hodnotit
12345

 


Komentáře

Kristina11.5.2017
 

Milá Miriam, dlouho jsem nečetla něco tak působivého co by mně tak oslovilo :-). Děkuji za skvělý příběh! Vaše psaní mě inspirovalo a tak v založce Grafika naleznete moji ilustraci. Bleška je stejně parádní! Pište dál! Držím Vám palce a spolupráci se nebráním :-) S pozdravem Kristina

Ján26.1.2017
 

A potom bude oblak smutný, začne plakať, napokon budeme smutní i my. Ale nie - páčilo sa mi to - sú mravoučné ako od Andersena. Mohla si ju dať ako druhú kapitolu za blškou.

mooNy L.21.1.2017
 

ahoj Mirka :)
českú gramatiku neovládam, môžem preto napísať iba toľko, že aj táto rozprávka sa mi veľmi páči a veľmi rada si prečítam tie, ktoré ešte napíšeš...

želám krásny deň :)

Dostálová Lenka8.12.2016
 

Milá Miriam,

už jen podle profilu je vidět, že máš velkou fantazii a vypravěčský um. I když je příběh kraťouličký, velmi mě zaujal. Styl a jazyk je vzletný a dodává mu jakési výjimečné kouzlo. I popisy a slovní obraty jsou moc povedené. Nesmím zapomenout ani na mistrně ukryté poučení. Myslím, že kdyby byl tento poetický příběh součástí pohádkové sbírky pro děti, byl by u nich oblíbený.
Jedinou vadou na kráse pro mě byly občasné chyby v pravopisu. Ty se však dají vždy vypilovat.

Doufám, že se dočkám pokračování.

Lenka

Upozornění správce

Napište text v rámečku do pole pod ním. V případě, že nebude správně vyplněný, mail_to_by_send

sec



Návštěvník

 

Profil autora

Miriam Plachá

O mně

jsem blázen,a přišel za mnou papír, abych mu dala příběh. Tak vzniklo naše přátelství. On mi dává prostor, a já jemu dobrodružství. Jsem mu za to vděčná. :-)

 

Všechna moje díla


  • Mediální partneři projektu: 
     
  • AGENTURA MÁM TALENT SPOLUPRACUJE S TĚMITO NAKLADATELSTVÍMI: Albatros Media, Alpress, Amenius, Arkus, Baronet, Beta - Dobrovský, Brána, Carpe Diem, Dobrovský, Dokořán, Egmont, Epika, Epocha, Euromedia Group, EvitaPress (SK), Grada Publishing a.s., Hejkal, Host, JaS, Jota, Ikar (SK), Koruna (SK), agentura Krigl, Lekmoty, Mladá Fronta, Moba, Monument, Nakl. 65. pole, Nava, Paseka, Portál, Šulc - Švarc, Vašut, Viking, Vyšehrad


                    
  •  
  •  
  •