IKAR CZIKAR CZ

Jak se blesk naučil tančit (Miriam Plachá)13.5.2019
 

0
 počet hodnocení: 0
přečtené 7, Komentáře 0

 

Jak se blesk naučil tančit



 



Zoufalý blesk se opíral o kupu mračen. Jsem tak silný, že jen co se otočím a udělám jediný krok, tam kam padnu, neudělá živáček krok, nejmíň rok… Jak se mám naučit tančit, když všecičky zemské melodie, jsou pro bosé nohy člověčí. Létat po obloze rychlostí větru, s jeho silou, dát do toho vlastní svit a sílu, provést po nebesích větrnou vílu, ukázat jí, jak vypadá tanec blesků, jak je plný lesku a krásy, to bych moc rád.



„Já nevím, mě stačí plout.“ Odpověděl na to mrak. „Je to tak, tobě to stačí, ale já mám prostě tanec radši. Když vidím jak se ty malé lidské nožky pohybují, jak poletují těsně nad zemí, jak se páry v sobě topí každý v očích toho druhého, jak láska mezi nimi proudí, jak vášeň naplňuje jejich srdce, jak potí se jim ruce. Jsou šťastní, chápeš?“



„A ty šťastný nejsi?“ Zeptal se mrak… „Ale no jo, jak už jsem říkal, mám obrovskou sílu, ale chtěl bych jednou v náruči držet maličkou vílu, zažít ten pocit a nespálit ji.“ „Zkusil si to někdy?“ Zeptal se mrak. „Nezkusil, víly se blesků bojí, tančí dokud jsem tam někde v dáli, jak uhodím do parketu, jsou fuč.“



„Říkal si, že chceš provést větrnou vílu, té blesk neublíží, odfoukne tě kdy se jí zlíbí, jste jak dva andělé při chůzi na provaze, dojde potom k rovnováze a země zažije tu nejkrásnější bouři.“



Blesk nečekal na vhodnější chvíli, už ťuká na dvířka větrné víly. Volá svým krásným sytým hlasem. „Chtěl bych s tebou tančit po obloze, pojď na chvíli ven.“



Větrná víla zrovna česala si vlasy, když zaslechla za dveřmi ty hlasy, jeden byl hlas pána blesku, druhý ozvěnou. „Tančit!“ Zavolala víla, „budeme tančit, ooo jak já miluji tanec a nikdo se mnou tančit nechce, jsem příliš rychlá, všechny svoje tanečníky ztrácím při prvních krocích, odvane je moje síla někam k domu Všehomíra.“



Otevřela dveře, tam pán blesků stál. „Smím prosit, větrná vílo? Nebo mám jít nejprve na chvíli dál?“ Vložila svojí drobnou chladnou ručku do jeho teplé dlaně, všechny zraky nebes upřely zrak právě na ně.



Od té doby, zažívá země ty nejkrásnější bouře, plné vášně, čistoty a síly. Protože když otevře se srdce větrné víly a pána blesků nebe nemá důvod nechávat prostor stesku.


hodnotit:
hodnotit
12345

 


Komentáře

Upozornění správce

Napište text v rámečku do pole pod ním. V případě, že nebude správně vyplněný, mail_to_by_send

sec



Návštěvník

 

Profil autora

Miriam Plachá

O mně

jsem blázen,a přišel za mnou papír, abych mu dala příběh. Tak vzniklo naše přátelství. On mi dává prostor, a já jemu dobrodružství. Jsem mu za to vděčná. :-)

 

Všechna moje díla


Mediální partneři projektu:

 

 

  • AGENTURA MÁM TALENT SPOLUPRACUJE S TĚMITO NAKLADATELSTVÍMI: Albatros Media, Alpress, Amenius, Arkus, Baronet, Beta - Dobrovský, Brána, Carpe Diem, Dobrovský, Dokořán, Egmont, Epika, Epocha, Euromedia Group, EvitaPress (SK), Grada Publishing a.s., Hejkal, Host, JaS, Jota, Ikar (SK), Koruna (SK), agentura Krigl, Lekmoty, Mladá Fronta, Moba, Monument, Nakl. 65. pole, Nava, Paseka, Portál, Šulc - Švarc, Vašut, Viking, Vyšehrad


                    
  •  
  •  
  •