IKAR CZIKAR CZ

Hranice svobody (Lenka Oharková)10.8.2017
 

0
 počet hodnocení: 0
přečtené 346, Komentáře 2

 

Hranice svobody - 4



 



ANNA + LUKÁŠ



 



Ahoj, kotě. Tak jak?



Ahoj, nic moc...



Co se stalo? Je to zlý???



Asi jo...



To mě mrzí. A co tedy bude?



Já nevím. Bojím se, že mě pošlou do děcáku, když to úča a řída pošlou na sociálku!



Si děláš prdel ne? To nemůžou tvl!!!



No, asi můžou... Co já vím



A co budeš jako dělat?



Nevim. Jestli si pro mě přijdou, tak zdrhnu



Kam jako?



Si myslíš, že bych tě nechal samotnou? Bych utek s tebou



To seš hodnej, ale snad nebudu muset. Máma se musí fakt sebrat, nebo ji zabiju tvl! Se picnu...



Neboj, to bude ok. Hele, mysli na něco jinačího. Těšíš se na zejtřek?



?



??



Ani nevim...



Ale no tak... bude to super. Narozeniny máš jen jednou ročně. A tu oslavu jsme naplánovali s Verčou fakt peckově, takže doufám, že přijdeš! Navíc mám pro tebe takovej spešl dárek.



Jakej?



No to ti neřeknu. Kdo si počká... však to znáš.



Seš hroznej. Hele jdu si lehnout, jsem fakt ko



Oukej. Tak se hezky vyspi brouku a zítra se těším. Miluju tě lásko



???



Dobrou



To mi ani nenapíšeš, že ty mě taky?



Sorry, já jsem dnes fakt mimo. MT. Pa



V pohodě. Pa



 



 



 



ANNA + VERONIKA



 



Ahoj kočko, teď mi psal Luky. To je fakt hrůza! To ti přeci nemůžou udělat ne? To nesmí!



Ahoj, on je fakt drbna...



Tak jsem snad tvoje bff, tak bych to měla vědět ne???!



Jo, promiň. Já jen... nemám dneska náladu na klábosení



To chápu no... hele, jestli tě budou chtít strčit do děcáku, tak přísahám bohu, že mámu ukecám, aby tě adoptovala jasný? Přeci nebudeš trčet někde, kde vůbec nemáš co dělat.



Hm.… díky, ale raději bych zůstala s mámou



Říkám to jen kdyby náhodou, chápeš ne?



Jj



Doufám, že se nevybodneš na zítřek... vím, že teď není všechno vcajku, ale odreagovat se musíš, aspoň se pořádně ožereme a na chvíli na to zapomeneme ju?



Tak chlastat je to poslední co bych chtěla



Jééé nech toho, bude to supr



Hm...



S tebou je tedy řeč



Tak mi nepiš a nech mě spát



Hele já se nechci hádat. Vím, že to máš teď těžký. Tak se jdi prospat, ať máš zítra dobrou náladu. Tak zítra ve škole, papa



Pa



 



 



Pátek 6. května 2016



ANNA



 



     Stojím tu mezi kamarády, kteří evidentně neznají jinou zábavu než si pořádně ožrat hubu. Nejsem žádná nudná puberťačka, která ráda peskuje, že pít alkohol není správné. Ba co víc, když jste nezletilý. Ale mám na výběr? Můžou snad za to, že já mám mámu alkoholičku, a proto se mi to hnusí? Ne. Oni za to nemůžou. Tak proč bych se měla namáhat a začít je poučovat? Nesmysl.



     Stojím tu mezi kamarády, kteří se nejenže chtějí uchlastat až do bezvědomí, ale také po sobě lezou a plazí. Hnusí se mi to. Ač nerada, šla jsem na svou vlastní narozeninovou oslavu a teď musím sledovat tohle. Oplzlé, opilé kamarády, kteří tu nejspíš nejsou proto, aby mi řekli – všechno nejlepší k tvým šestnáctým narozeninám – ale proto, aby měli zábavný a nezapomenutelný páteční večer. Nechápu, proč se Veronika a Lukáš tak namáhali je pozvat, když stejně většinu znám jen ze školních chodeb, školních výletů a obědů. Jinak vůbec. Nemám čas se poflakovat s nimi někde v parku nad cígem a krabicovým vínem po škole. Ne. Já v té době makám, což se v mém věku ale dít nemá. Proboha mami, je mi šestnáct let! To ty jsi ta dospělá, ale přitom mám pocit, že to jsem spíše já než ty.



     Upíjím ze skleničky se svým nealkem a pozoruji dění kolem sebe. Takovéto je, když je ti šestnáct? Myslíš na to, že chceš porušovat zákon, opít se do němoty, naopak využít příležitosti a co nejdříve přijít o panenství? Proč nemůžu být jako oni?



     Co tím vlastně chci sama sobě říct? Že po tom toužím? Že jim závidím? Abych řekla pravdu, tak z části ano. Ráda bych myslela jen na tyhle hlouposti, a ne dospělácké povinnosti, které mě tíží. Přeci všechno má svůj čas, svou životní posloupnost. Tak proč do prdele já jsem musela být donucena k tomu, abych přeskočila ty nejlepší roky zábavy za nudný život plný povinností? Proboha mami, je mi teprve šestnáct let! Mám se tu teď nezákonně opíjet, pak se přesunout do nějaké ložnice tohoto luxusního baráku – který ani nevím čí je – a tam si s Lukym poprvé zašukat. Ne ty vole, já se na svý vlastní narozeninový oslavě cítím jako páté kolo u vozu! Mě poser!



     Zase je to tady! Opět jsem sprostá. Je to tím věkem? Je to mnou? Může za to máma? Sakra, chci to tak vědět, jelikož bych ráda znala vysvětlení toho, co se to se mnou děje. Proč musím být jiná? Proč musím myslet jinak? Chovat se jinak? Proč musím žít jinak? Proč já?



     Proč se vůbec ptám? Vždyť odpověď znám. I když ne tak úplně. Neznám důvod, proč s tím matka začala...



 



 



„Kotě?“ ozve se Luky, který má už celkem upito. Ne, že by to na něm nějak šlo poznat, ale při věnování pusy na mě vdechl ten známý vzduch, který moc dobře znám.



     „No?“ prohodím otráveněji, než bych chtěla, ale zakrýt své nynější pocity je fakt těžký, když se všichni kolem mě dobře baví. Ač na mě. Na oslavenkyni.



     „Tak jak se ti to líbí? Dobře jsme to s Verčou uspořádali, ne?“ ptá se mě nadšeně. Nebo opile?



     „Jo, je to supr,“ odpovím s ironickým úšklebkem.



     „Tobě se tu nelíbí?“



     „Já nevím. Hele, asi jsem ještě nějaká přejetá z toho včerejška. Půjdu radši domů.“



     „Co blbneš? Nechoď. Navíc jsem ti ještě nedal ten spešl dárek,“ oznamuje mi tajemně se svůdným pohledem.



     „Ok, ale pak už půjdu.“



     „Uvidíš, ani se ti pak už nebude chtít.“ Tak to se pleteš...



     S Lukym se prodíráme davem lidí, když konečně dojdeme ke schodišti. Ruku v ruce míříme nahoru a mně začíná být divně. Proč mě táhne do horních pokojů, kde budou nejspíš jen ložnice? To jako fakt?



     Takže jo. Myslí to vážně. Stojím v místnosti, ve které jsou zapálený snad milion svíček, hraje tichá romantická hudba a on tam přede mnou stojí a podává mi jednu červenou růži, která mu nejspíš zbyla, jelikož ty ostatní otrhal a všude poházel (nechtěla bych být ta, kdo to pak musí uklízet). Mlč, ty dospělá!



     „Lásko, ty víš, jak moc tě miluju a jak moc mi na tobě záleží. Chodíme spolu už osm měsíců, a tak jsem si říkal, no víš, že bychom se mohli posunout dál,“ sděluje mi tiše, rukou hladí po odhalených paží a prosebně, toužebně mě propaluje pohledem. Jeho dech je tak ztěžklý (a nechutný po alkoholu). Jenže já nic. Stojím tam a pořád myslím na to, že chci jet domů. Takhle to vůbec nechci.



     Přistoupí ke mně blíž, políbí na rty, na tvář, na ucho, pak krk. Ruce přemisťuje po celém mém těle a já... Já tam stojím jako pecka. Prostě nic.



     „Luky, počkej. Prosím,“ žadoním, aby si dal na chvíli pohov a vyslechl mě. Nejde si nevšimnout jeho protočení očí. Jo, taky nejsem nadšená...



     „Moc děkuji za dnešek, vážím si toho, ale tohle a tady? Promiň, ale nemůžu,“ mírně naznačuji, že ne, fakt díky nechci.



     „Víš kolik jsem si tím dal práce to tady takhle přichystat? Tobě se to nelíbí? Ty mě snad nemiluješ?“



     „Cože? Zbláznil ses? Proč do toho taháš, že tě nemiluju?“



     „Protože kdybys mě milovala, ocenila bys, jak moc jsem se snažil připravit to romanticky na tvé poprvé.“



     „Snad na naše poprvé,“ podotknu podezíravě.



     „Jo, jenže já nejsem ten, kdo k tomu tohle potřebuje. To vy holky potřebuje tu správnou atmošku.“



     „Tak proč si to dělal, když si vlastně ani nechtěl? Hele, já jdu raději domu. Promiň.“



     „Děláš si srandu? Po tom, co jsem pro tebe udělal, si jen tak odejdeš?!“



     „Nemám náladu, kolikrát ti to mám říkat?“



     „Jo jasně. A můžeš mi říct, kdy tu náladu budeš mít? Protože za tu celou dobu, co jsme spolu, si ji snad neměla nikdy. Když už tedy jsme u toho... dáš mi někdy vůbec?“



     „Jestli ti dám? Takhle tomu ty říkáš?!“ okřiknu ho, jak bere naše poprvé.



     „Nebuď taková...“ promne si oči, sedne na postel a vypadá odevzdaně. Zřejmě mu došlo, že dneska poklopec zůstane zavřenej.



     „Jdu. Ahoj,“ rozloučím se, ale než stihnu dojít ke dveřím, je u mě, chytá mě za ruku a otáčí proti sobě.



     „Neodpovědělas mi!“



     „Pusť mě. To bolí.“



     „Promiň,“ a vzápětí jeho ruka povolí. „Takže... kdy se konečně spolu vyspíme?“



     „Jde ti jen o sex nebo o mě? Protože jestli jde jen o něj, tak to se seber a jdi si vopíchat nějakou opilou nanynku tady v domě,“ navrhnu mu vztekle.



     „A víš co, dobrej nápad,“ přitaká, vítězně se usměje a odejde z pokoje.



 



 



Jdu podél silnice a doufám, že narazím na nějakou autobusovou zastávku, nebo něco, abych věděla, kde to vlastně vůbec jsem, jelikož místo oslavy bylo pro mne překvapení. A musím říct, že překvapená jsem byla. Cizí místo, cizí lidí. Dokonce i přítel, tedy teď už expřítel je mi najednou cizí. A Veronika? Ta se někam a s někým zdejchla sotva jsme dorazili.



     Vytahuji mobil, abych si zavolala taxíka, ačkoliv na něj peníze nemám, ale doma máme nějaké uložené, ale je vybitý. No bezva. Ještě nějaké překvapení?



     Jdu asi čtvrt hodiny, všude jen vily a vily, když konečně vidím auto. Čím blíž je, tím více mi dochází, že je to taxík. Doufám, že bude volnej. Mávám na něj, jak zběsilá a on kupodivu zastavuje.



     Děkuju! Aspoň v něčem jsem měla dneska štěstí...


hodnotit:
hodnotit
12345

 


Komentáře

Severína10.8.2017
 

Lenka, tak vás opäť vítam medzi nami. Stále na vás myslím a pozerám, či ste náhodou nedali niečo nové, alebo pokračovanie, ste ste začali dávať, ten nový román, ktorý začínal rozhovorom novinára s mladou ženou.

Veľmi sa mi páči začiatok, myslím úvod, obrázok, anotácia. Je to také distinguované. Proste ako keby začínala nová kniha. Nie je to len bežné. Tak ako napíše každý - prvá kapitola a hotovo. Vtedy si čitateľ uvedomí, že ten autor si s tým dal robotu a neodflákol to a záleží mu na tom.

Je vidieť, že ste postúpila už vyššie do kategórie -A. Mám rada noblesu, vznešenosť. Veď na samotnej knihe aj obal predáva, samotná úprava diela, keď ju otvoríme a toto je presne to, o čom stále rozprávam. Úprava, kvalitný začiatok, to je náš obraz, vizitka. Každá jedna stránka je naša prezentácia, ktorá o nás niečo hovorí.

Takže ten úvod chválim, je dokonalý. Dlho som na to pozerala a vychutnávala si to. Človek sa pri tom nabíja pozitívnou energiu.

Anotácia bola výborná. Poriadne ste nás naladili. Ja milujem detektívky, alebo príbehy s detektívnou zápletkou. Aj samotná prvá kapitola naladila na ďalšie čítanie. Nebola krátka a nebola príliš dlhá, tak akurát.

Lenka, zatiaľ výborne, budem sa tešiť na nový príbeh, ktorý toho veľa sľubuje. Veľmi rada čítam vašu tvorbu.

Lenka Oharková11.8.2017
 

Milá Severínko,
mockrát děkuji za přivítání. Dlouho jsem teď byla mimo, ale už jsem naštěstí zpět. Akorát toho teď musím hodně dočíst, jelikož mi uteklo hodně kapitol zde na MT. :)

Velmi mě potěšil Váš komentář! Udělal mi obrovskou radost. Jsem moc ráda, že se to líbilo a snad do budoucna nezklamu příběhem. Dlouho jsem váhala, zda mám dílo přidat, jelikož jsem si nebyla jistá, zda se bude tato forma, kterou jsem zvolila číst dobře zde na MT.

Příběh není totiž rozdělený do kapitol, ale dělí se postavami. Takže někdy bude v kapitole více osob, jelikož mají kratší části a jindy třeba jen jedna osoba, jelikož bude delší. Každopádně se budu snažit udržet nějakou pravidelnou délku "kapitoly", aby se to dobře četlo.

Ze začátku to bude možná působit pro někoho zmateně, vzhledem ke střídajícím se osobám, ale věřím, že časem už to problém snad nebude :)

Budu se těšit na veškeré podněty, které k dílku budete mít :)

Upozornění správce

Napište text v rámečku do pole pod ním. V případě, že nebude správně vyplněný, mail_to_by_send

sec



Návštěvník

 

Profil autora

Lenka Oharková

j.jpg
O mně

Momentálně jsem na mateřské dovolené a konečně nastal okamžik, kdy si mohu dovolit pravidelně usedat ke svému pracovnímu stolu, k mému notebooku a trávit pár hodin denně tím, že nechám své prsty pracovat nad klávesnicí tak, jak má fantazie přikazuje.
Mým snem je po sobě zanechat odkaz. A to právě formou knihy.

 

Všechna moje díla


  • Mediální partneři projektu: 
     
  • AGENTURA MÁM TALENT SPOLUPRACUJE S TĚMITO NAKLADATELSTVÍMI: Albatros Media, Alpress, Amenius, Arkus, Baronet, Beta - Dobrovský, Brána, Carpe Diem, Dobrovský, Dokořán, Egmont, Epika, Epocha, Euromedia Group, EvitaPress (SK), Grada Publishing a.s., Hejkal, Host, JaS, Jota, Ikar (SK), Koruna (SK), agentura Krigl, Lekmoty, Mladá Fronta, Moba, Monument, Nakl. 65. pole, Nava, Paseka, Portál, Šulc - Švarc, Vašut, Viking, Vyšehrad


                    
  •  
  •  
  •