IKAR CZIKAR CZ

Enyky benyky, Dráček (Josef Farkas)25.3.2016
 

5
 počet hodnocení: 2
přečtené 2701, Komentáře 0

 

Enyky, benyky

                                         Enyky, benyky.....

     Enyky benyky kliky bé abr fábr dominé, holčička pohazovala blonďatými copánky a rozpočítávala se s hadrovou panenkou.
„Jestli to na tebe padne, tak budeš pykat. Já se schovám a ty mně budeš hledat Šmudlinko," důležitě vysvětlovala panence.
Bylo krátce po obědě a holčička vyběhla za domky ke starému kravínu.
„Nechoď daleko," nabádala ji maminka, „jenom tak, abys viděla Rexovu boudu."

     Zaparkoval motorku na okraji vesnice, sestoupil, aby se protáhl. Měl takové toulky rád. Byl nádherný slunný den a pocit síly mu prostoupil všechny údy. Venku nemusel poslouchat nikoho ani matku, mistra. Tady byl sám sebou a svět mu patřil. A nejen svět, ale i všechno, co do toho světa patřilo.

     „Franto, dneska máš výjezd," kapitán Mrnka mu to sděloval naprosto zbytečně. Měl ty výjezdové dny docela rád. Alespoň se něco dělo. Sedl si v kanceláři za počítač a otevřel internetové stránky. Věděl, že to Mrnka nemá rád, když brouzdali jen tak zbůhdarma po netu. Ale co, mám výjezd a nezbývá než čekat.

     „Šmudlinko a teď mě budeš hledat, ale počkej než napočítáš do hodně. Do kolika umíš vlastně počítat," zvědavě na ní upřela oči.
Panenka se po ní skleněně koukla a mlčela.
„Nevadí. Já tě počítat naučím," zvedla prsty na ruce, „jedna, dva, čtyři, pět, tři, devět a deset," důležitě ukazovala panence.
„A do tolika budeš počítat."
Potom zaběhla do kravína a schovala se pod betonový žlab: „Uuuž."

     Šel kolem okraje lesa a kopal do kamínků. Neměl žádné kamarády ani kamarádky, ale vlastně je ani nevyhledával. Vystačil si sám. Za nízkými smrčky se ozval zvířecí pláč. Doběhl ke stromkům a málem šlápnul na zajíce chyceného v oku. Zmítal sebou a vydával skřeky podobné dětskému pláči. Vypoulené oči, krev stékající z pod struny na krku. Koukal na zajíce se zaujetím a vzrušením se mu zrychlil dech. Poslední zvířecí křeče a uvolněné tělo bez života. Sklonil se k němu, ponořil prsty do krve a olízl je. Vzrušení povolilo. Už je dobře.

     Vrátil se z výjezdu a bylo mu blbě. Měl co dělat, aby nezvracel už v tom kravíně. Psal úřeďák, po stole rozhozené fotky z místa činu, blond copánky a drátěné oko na zajíce stažené kolem krku. Viděl už hodně špíny a neštěstí, ale dítě? Dítě nemohl nějak rozchodit.
Kapitán se nad ním naklonil, prohlížel si fotografie: „To je špatný, to je špatný. Na všechno si časem zvykneš."  
Prudce vstal od úředního záznamu, žaludek se mu zkoušel dostat ven. Rozeběhl se k záchodům.
Neslyšel Mrnkův hlas, který pokračoval: „Ale na mrtvé dítě si nezvykneš nikdy."

     Minul hadrovou panenku opřenou porcelánovou hlavičkou o roh kravína. Vstoupil do příšeří budovy. Chvíli stál, aby se rozkoukal. Cítil, jak v něm stoupá vzrušení, kdepak jsi, kdepak jsi, šeptal a pomalu přistoupil k betonovému žlabu.
     Hadrová panenka opřená porcelánovou hlavičkou o roh kravína stále pykala...

Kapitola 1-1 z 2
hodnotit:
hodnotit
12345

 


Komentáře

Upozornění správce

Napište text v rámečku do pole pod ním. V případě, že nebude správně vyplněný, mail_to_by_send

sec




Mediální partneři projektu:

 

 

  • AGENTURA MÁM TALENT SPOLUPRACUJE S TĚMITO NAKLADATELSTVÍMI: Albatros Media, Alpress, Amenius, Arkus, Baronet, Beta - Dobrovský, Brána, Carpe Diem, Dobrovský, Dokořán, Egmont, Epika, Epocha, Euromedia Group, EvitaPress (SK), Grada Publishing a.s., Hejkal, Host, JaS, Jota, Ikar (SK), Koruna (SK), agentura Krigl, Lekmoty, Mladá Fronta, Moba, Monument, Nakl. 65. pole, Nava, Paseka, Portál, Šulc - Švarc, Vašut, Viking, Vyšehrad


                    
  •  
  •  
  •