IKAR CZIKAR CZ

Dvanáct růží (Blachue)4.4.2019
 

5
 počet hodnocení: 1
přečtené 657, Komentáře 1

 

Duhová růže

Zelené zahrady francouzského parku,

po cestě kašna nebo altánek na přestávku.

Spoustu upravených keřů a nízkých záhonků,

co víc může potěšit francouzskou baronku?

Růže takové, kam ničí fantazie nesahá,

žádný zahradník, biolog, co se přemáhá.

Genetika růží jest převratná alchymie,

pohádka pro oči – neuvěří, kdo nezažije.

Z daleka sjížděli se z bohatých rodin,

v rozáriu pak trávili spousty hodin.



Z ptačí perspektivy duhová fantazie,

rozárium bralo dech jako hezká poezie.

Na pouhé růže nevšedně moc různorodosti,

baronka vybírala, které lordy pohostí.

Zahradník šlechtil a vozil daleké odrůdy,

nové salónky totiž zdobily připravené půdy.

Když všechny růže odkvétaly a lístky opadaly,

zafoukal vítr a promíchal barvy, co setrvaly.

Jako všechny látky smíchané dohromady,

netradiční spektrum pro rezavé listopady.

Lístky nezbedné, všude se ochomýtaly,

modrá, žlutá, fialová – monokl připomínaly.



Zahradník rád experimentoval s přírodou,

nové barvy pro růže objevoval náhodou.

Třeba taková modrá magická růžička,

macešky tmavý pigment je ta sudička.

V rozáriu již všechny základní barvy měl,

občas je počítal – jeho pohled vážný utkvěl.

Zahleděl se ze své pracovny příliš dlouze,

té duhové dokonalosti ale není nouze.

Představoval si ji, duhovou růži,

hlavně kdo by se o ni popral by byli muži.



Celou zimu bádal a studoval šlechtění,

blíží se jaro a duhová zatím ještě není.

Baronka nečekala nikdy až takové zázraky,

byla však v naději, když objevily se první náznaky.

Zahradník nechtěl barončino zklamání,

sám byl proto připraven i na malování,

„Jsi můj západ slunce, má životní legenda,

ta slova, mé srdce nepotřebuje již dirigenta.“

Různé příběhy přehrával si ve svých snech,

noční můra s Touhle růží mu brala dech!

Nechtěl dál čekat a své první vzorky zasadil,

pak vydal se na cestu, obejít celý světadíl,

„Když nedokážu ji vyšlechtit musím jít hledat,

je to lepší, než očekávané neúspěchy shledat.“



Uplynuly dva dlouhé roky, ale vrátil se,

zavedený do altánku, skleslý, divil se.

Své baronce tvrdil, že duhové růže neexistují,

jenže jeho vzorky mu tu dál hezky mutují.

Žíhané, strakaté, tříbarevné i osmibarevné,

přinesené stovky semínek růží sic teplokrevné,

nerovnali se vůbec těm duhovým klaunům,

ty jeho tvořily domov veselý královským pávům.

Kaleidoskop jako náhradu bokem odložil,

"Čas růže přináší," a tak další růže namnožil.

Rozárium nekonečné pohádkové harmonie,

věděl, že nikde na světě tohle neprožije.


hodnotit:
hodnotit
12345

 


Komentáře

Davo5.4.2019
 

Báseň má hloubku a moc se mi líbí.
Fandím a držím pěsti pro další inspiraci :).

Upozornění správce

Napište text v rámečku do pole pod ním. V případě, že nebude správně vyplněný, mail_to_by_send

sec



Návštěvník

 

Profil autora

Blachue

O mně

Ženy jsou díky své „výjimečnosti“ neobyčejně dokonalé.
Jen ten můj život září obyčejnou nedokonalostí.

 

Všechna moje díla


Mediální partneři projektu:

 

 

  • AGENTURA MÁM TALENT SPOLUPRACUJE S TĚMITO NAKLADATELSTVÍMI: Albatros Media, Alpress, Amenius, Arkus, Baronet, Beta - Dobrovský, Brána, Carpe Diem, Dobrovský, Dokořán, Egmont, Epika, Epocha, Euromedia Group, EvitaPress (SK), Grada Publishing a.s., Hejkal, Host, JaS, Jota, Ikar (SK), Koruna (SK), agentura Krigl, Lekmoty, Mladá Fronta, Moba, Monument, Nakl. 65. pole, Nava, Paseka, Portál, Šulc - Švarc, Vašut, Viking, Vyšehrad


                    
  •  
  •  
  •