IKAR CZIKAR CZ

Vzpomínkomat (Tea)9.6.2018
 

0
 počet hodnocení: 0
přečtené 111, Komentáře 0

 

Co znamenalo, když táta řekl "Už žňujem"

Každé léto jsem slýchala tuto větu, která znamenala, že se prázdniny blíží ke svému bodu zlomu. Po krajnicích bylo žluté zrno, kombajny v oblaku žňového prachu a nad poli zpívali skřivani.



 



Začátek žní předznamenával pomalý nástup chladných rán a také ubývání volného času.



Můj táta jako agronom "lítal" po polích, kontroloval sekání, sajtny nákladních aut a valníků, aby se zbytečně nesypalo zrno, které mělo být svezeno na sušku. Aby skončilo v moderní sýpce - v sile. Obrovské betonové věže plné "živého" zlata.



Ráno se na pavučinách drží rosa a nohy v trávě studí, když nesu peřiny vyvětrat na klepadlo, které je dosud ve stínu velké višně. Peřina je ještě plná snů a spánku. Kostkovaný vybledlý povlak má několik záplat. Jsem u babičky.



Klepadlo je vyšší než já , tak stoupám na špičky, abych tu duchnu přehodila. Přehodím a dlaně se rozběhnou po peřině z jedné strany na druhou. Přesně jak to dělá babička, když je chce uhladit.



"Volal táta, říkal, že už žňujou."



(žňujou = začaly žně)



Když jsem zrovna nebyla o prázdninách v tomto čase u babičky, vídala jsem tátu v košili s krátkým rukávem, mohutné ruce opálené při běhání po polích. Auto zaprášené tím jemným prachem, který byl cítit obilím. Malovala jsem prstem po kapotě a dostávala vynadáno, že jsem "Čuně upatlaný!".



O žních se práší od kombajnů, skřivánci visí někde pod jasně modrou oblohou a mohou si roztrhnout hrdélka, jak chtějí zazpívat tu nejhezčí skřivánčí melodii. Občas se najde obří pýchavka, která skončí na stole osmažená a je to řízek všech řízků. K tomu šťouchané brambory se správnou porcí rozehřátého másla a šnitliku (pažitky).



Trhají se a zavařují višně. Visím na špici stromu, kývám nohama. Něco višní končí v mé puse, víc se jich leskne v košíku. Nekonečné odpeckovávání. Všude to vypadá jako na zabijačce - potřísněno rudou tekutinou. Lepkavá práce. V hrnci na plotně bublá višňová hmota, kterou babička pomocí nějakého prášku "pektogel" proměňuje v marmeládu.



K snídani kakao s rohlíkem na kterém je máslo a čerstvá marmeláda. Kape mi na ruce a chvilkami i na ubrus. Červené puntíky, které by nešly ze svátečního ubrusu dolů. Babička je ale fikaná a přes ubrus je "vixlajvant". Nějaký barevný umělohmotný kus čehosi, co se má tvářit jako ubrus.



Vždycky, když vidím žloutnout klasy, jsem na chvilku v těch letech, kdy pro mě byly prázdniny rájem na zemi, protože voněly volností a chutnaly tak trošku po višních...



 


hodnotit:
hodnotit
12345

 


Komentáře

Upozornění správce

Napište text v rámečku do pole pod ním. V případě, že nebude správně vyplněný, mail_to_by_send

sec



Návštěvník

 

Profil autora

Tea

Slaninka.jpg
O mně

Příběhy jsou všude kolem nás. Někdy stačí zavřít oči a začne se za nimi promítat film. Někdy je potřeba je otevřít a dívat se kolem sebe.

Kdo jsem?

Občanským jménem Jana Slaninová, narozena ve znamení lva, v roce tygra. Ročník 1974, živa dokud neumřu.

Když jsem se narodila, všichni jásali. Vymodlená, očekávaná.
O rok a půl později polosirotek, kterému přibyla čerstvě narozená sestra a o něco málo později ukázková macecha. Život mi dal co proto. A já postupem času zjistila, že všechny ty rány osudu, mi pomohly k tomu, abych v současné době životem tančila, jako kdyby byl labutí prachové pírko...

Trošku píšu: http://slanincinydobroty.osoba.cz

 

Všechna moje díla


Mediální partneři projektu:

 

 

  • AGENTURA MÁM TALENT SPOLUPRACUJE S TĚMITO NAKLADATELSTVÍMI: Albatros Media, Alpress, Amenius, Arkus, Baronet, Beta - Dobrovský, Brána, Carpe Diem, Dobrovský, Dokořán, Egmont, Epika, Epocha, Euromedia Group, EvitaPress (SK), Grada Publishing a.s., Hejkal, Host, JaS, Jota, Ikar (SK), Koruna (SK), agentura Krigl, Lekmoty, Mladá Fronta, Moba, Monument, Nakl. 65. pole, Nava, Paseka, Portál, Šulc - Švarc, Vašut, Viking, Vyšehrad


                    
  •  
  •  
  •