IKAR CZIKAR CZ

Co vlastně dělá celý rok spisovatel na volné noze? Celkový počet komentářů: 17
 

 DOTAZ:

 

Kolik knih by musel autor prodávat, aby se mohl uživit jako spisovatel na volné noze? Dá se to nějak alespoň přibližně říci? Jak vůbec vypadá takový život spisovatele na volné noze? Je na něj pohlíženo jako na podnikatele nebo jak to vlastně funguje? (Martina B.)

 

Ojojoj! To je složitá otázka! Každý potřebuje pro život jinak velké finanční zázemí a obecně platí, že nejbohatší je ten, do potřebuje nejméně. Ale řekněme, že jde alespoň o příjem jako z průměrně placeného zaměstnání (řekněme cca 280 tisíc korun čistého ročně). V takovém případě to znamená, že by spisovatel musel získat za rok honorář cca 280 tisíc korun čistého. Honorář za knížku se přitom pohybuje v rozpětí 8 až 15% z každého prodaného kusu, a to z ceny po odpočtu DPH. Takže kdyby měl autor smluvně zajištěnou odměnu 10%, při ceně knihy 228,-Kč včetně DPH, má takový autor z každého prodaného kusu odměnu 20,-Kč hrubého. Musel by tedy prodat nejméně 14 tisíc kusů knih aby dosáhl hrubého příjmu 280 tisíc Kč. Kdyby to měl být příjem čistý, tedy po odvodu a zaplacení daně a sociálního a zdravotního (eventuelně také nemocenského) pojištění, musel by prodat ještě výrazně více.

 

Čtrnáct tisíc prodaných výtisků je opravdu hodně a není vůbec snadné takového čísla dosáhnout. Většina začínajících autorů má velký problém prodat vůbec 3000 kusů.

 

Co se týče postavení spisovatele, pokud není nikde zaměstnán a je plně tzv. "na volné noze", pak je na něj skutečně nahlíženo jako na tzv. OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná), což je totéž, jako živnostník nebo podnikatel. Takový člověk je povinen si sám platit zdravotní a sociální pojištění, odvádět daň ze svého příjmu a také si platit nemocenské pojištění (to je jako jediné dobrovolné), pokud chce mít v případě nemoci nějaké nemocenské dávky.

 

Jako každá OSVČ, nemá žádnou placenou dovolenou, žádné jistoty, velmi nízkou nemocenskou (pokud si ji vůbec platí) a za první 3 týdny nemoci ani korunu, i když si nemocenské pojištění platí.  Je to tedy poměrně velmi náročný způsob existence a určitě není vhodný pro každého. Osobně doporučuji svým studentům, aby na volnou nohu jako spisovatelé přecházeli velmi pozvolna a postupně, podle toho, jak se jim bude autorsky dařit. Ideální je, po nějakou dobu dělat oboje, tedy být zaměstnán a k tomu psát a vydávat knížky. To ovšem každý nezvládne, chce to mít v sobě kus discipliny a výdrže. Přece jen pracovat v náročném zaměstnání a k tomu zvládnout psát knížky, to nedokáže každý. Na druhou stranu, pro ty, kteří to dokážou, je to jen výhoda!

 

Co se týče každodenní "pracovní náplně" spisovatele, v základu to vypadá asi takto:

 

- aby se pohodlně uživil na volné noze, snaží se ročně vydat jednu úspěšnou knihu (tzn. že intenzivním psaním stráví nejméně 4 měsíce z roku, častěji více)

 

- po zbytek roku, kdy intenzivně nepíše, přemýšlí o dalším tématu na psaní

 

- jezdí po literárních festivalech a veletrzích, pořádá besedy a autogramiády

 

- chodí besedovat do škol, kulturních center a knihoven

 

- po většinu roku se snaží dělat aktivní promotion pro svou knihu (poskytuje rozhovory, ukazuje se v médiích, dělá, co může, aby o jeho knize bylo slyšet)

 

- mnoho etablovaných spisovatelů kromě toho píše ještě i další věci, jako například scénáře dle vlastních knih, divadelní hry apod.

 

- mnozí spisovatelé také učí psaní na vyšších odborných a na vysokých školách

 

 

K tomu všemu je nutné poznamenat, že být spisovatelem na volné noze chce opravdu řádný kus osobní discipliny, protože mnoho autorů skončí dříve, než vůbec začnou. Neumějí se přinutit k pravidelné práci, když nad sebou nemají bič šéfa. Ráno vyspávají, přes den se "flákají" a po nějaké době zjistí, že peníze na živobytí došly a nic napsat nestihli. Pak se vracejí do nějakého zaměstnání. Vstup na volnou nohu by si tedy měl každý autor moc dobře rozmyslet.

 

Odpověď připravila: Markéta Dočekalová

 

 

 

 

 

 

 

 



Komentáře

Adhara8.2.2012
 

Tak toto ma vždy zaujímalo, ale nenapadlo by mi spýtať sa na to. :-) Veru, pracovať v náročnom zamestnaní a k tomu písať knižky nezvládne každý. Neviem si predstaviť, ako to zvládajú tí, ktorí okrem náročného zamestnania (a náročné môže byť, ako aj v mojom prípade, už len tým, že je nenapĺňajúce) a písania majú ešte aj partnerský vzťah či dokonca deti. Mám pocit, že to sa fakt nedá. Ale všetko má svoje zápory. Ako spisovateľ na voľnej nohe by som sa asi bála bloku z nedostatku podnetov a zmien, v neposlednom rade aj z toho, že nápad musí prísť, inak je so mnou zle.

Nacopak8.2.2012
 

Asi by mne nikdy ani nenapadlo chtít psát na volné noze. Mám hezkou práci a mám ji hodně, takže čas na psaní lovím velmi pracně, ale zato si mohu dovolit(tím, že nejsem na výdělku z jakéhokoliv psaní závislý)psát si \"co chci a jak chci\" aniž bych musel kalkulovat se zájmem nějak své psaní zpeněžit. A to je ta správná pohoda, tak mě to baví. Pod tlakem by se mi vůbec psát nechtělo a nepsal bych.

Petra Lázničková8.2.2012
 

Ano, o tom to hlavně je – mít ze psaní radost, a pokud možno jím také radost dát. Peníze jsou samozřejmě fajn, ale když Vám čtenáři napíší byť i jednu pochvalnou řádku, když Vám řeknou, že jim kniha zpříjemnila den nebo je zabavila při rekonvalescenci, nebo se zeptají, kdy zase něco vydáte, protože „se to tak hezky četlo“, docela zapomenete i na to, že třeba zrovna za tu danou knížku máte stále honorář jednu korunu, kterou Vám pan nakladatel navíc opomněl poslat.

Ginnie8.2.2012
 

No jo, honorář korunu, to chce z ruky do ruky,zasláním by měl pan nakladatel vyšší náklad, než onen honorář a nemusel by to utáhnout...

Petra Lázničková8.2.2012
 

No právě, nezbylo by mu třeba na milionové zálohy na knihy nějaké celebritě nebo politikovi. To je pro něho lukrativnější počin, než bezvýznamný autor, který chce jenom potěšit své čtenáře.

Tayger8.2.2012
 

No, naposledy to bylo s tím Paroubkem, ale co naplat, odbytiště na to měl díky straně, tak z toho byl ihned bestceler, přestože obsah byl možná velmi slabý.

Petra Lázničková8.2.2012
 

Ony jsou ty iluze často ovlivněny zahraničními filmy, kde spisovatel vydá jeden bestseller a pak z toho roky žije, obluzuje krásky u bazénu nebo jezdí po světě řeší záhady. Skutečnost je - alespoň v Česku - úplně jinde, jak už i tady na MT v různých diskuzích padlo.

Tayger8.2.2012
 

Jistě, ale americký trh je také úplně jinde, nehledě na fakt, že se anglicky psaná literatura prodává po celém světě. Kdybychom to chtěli uplatnit na naši zemičku, tak úspěch okolo 3000 prodaných knih na 10 milionů obyvatel by byl v Americe možná někde o kolo sta tisíc. Je to jiný trh.

Petra Lázničková9.2.2012
 

Ano, s tím naprosto souhlasím (z podobných iluzí jsem vystřízlivěla už před pár lety), jen si to musí uvědomit i ti, kteří se pozastavují nad tím, že žádné vydavatelství po jejich románu nesahá, protože žádné nevydává jejich žánr. Bohužel český i slovenský trh je příliš malý, zvlášť na některé žánry, jsou-li navíc předkládány v díle většího rozsahu.

Adhara9.2.2012
 

Veď ja si to uvedomujem. Ale čo mám teda robiť? Inšpirácii sa rozkázať nedá a keby sa aj dalo, existujú aj lepšie spôsoby, ako zarobiť, než písaním niečoho, čo sa mi hnusí ešte aj čítať.

Ginnie9.2.2012
 

Nemám představu o jak specifický žánr jde, ale něčemu se to jistě blíží. Asi bych trochu zalhala a v nabídce,kdy oslovíte nakladatelství, bych uvedla žánr, který se vydává a kterému se váš rukopis blíží. Aby si ho někdo alespoň přečetl. Když zaujme, máte \"napůl\" vyhráno,bude o čem jednat. Když ne, zbývá asi poslední cesta - vydat na vlastní náklady.
Jen můj laický názor.

Adhara9.2.2012
 

Dobrý nápad. Možno by sa tá ponuka dokonca dala napísať tak, že nebudem musieť ani tak klamať, ako skôr vhodne zamlčiavať. Spisovatelia vedia, že správna štylizácia dokáže divy. :-) Ak budem musieť (nedajbože) rozbehnúť ďalšie kolo žobrania a doprosovania sa vydavateľom, asi to vyskúšam.
Vlastné náklady bohužiaľ nemám a zdá sa, že v dohľadnej ba ani v nedohľadnej budúcnosti mať nebudem.

Tayger10.2.2012
 

Pak už zbývá buď výhra v loterii, nebo sehnat sponzora. ;-)

Ginnie8.2.2012
 

Souhlasím s paní Markétou. Jsem OSVČ - naštěstí ne spisovatelská činnost. A rozhodně bych nedoporučovala být spisovatel na volné noze. Minimální zálohy na pojistné musíte platit, i když si nevyděláte vůbec nic. Pro rok 2012 platíte měsíčně minimálně sociální 1836,- + nemocenské 115,- / k ničemu, raději nemarodit/ a zdravotní 1697,- a to je minimální, po roce podle výdělku i doplácíte, čím víc vyděláte tím víc doplácíte. Z toho se vám vypočítá záloha na další rok,takže když jeden rok vyděláte a další ani korunu, může se stát,že ty měsíční zálohy budete platit třeba 5 tis. aniž máte příjem apod. Jo a každý rok se minimální zálohy samozřejmě zvedají.
Takže zvažte jestli můžete každý měsíc platit cca 3500 Kč aniž máte vůbec nějaký příjem. To platí pro hlavní činnost. Pro vedlejší činnost u zdravotního zálohy nejsou a u sociálního je minimální 735,- Ale zas platí, že pak podle výdělku doplácíte. Tady je to pak opravdu pálka, protože člověk samozřejmě dělá,aby vydělal. Celkově pro \"malé\" OSVČ nejsou \"likvidační\" daně, ale odvody pojistného.
No a s tou disciplínou je to přesně tak, jak píše p. Markéta. Dělám doma a myslím,že to není pro každého. Jednak se donutit něco dělat a druhak zvlášť u ženské s rodinou je to problém. Protože rodina to bere jako - vždyť jsi doma,tak každý den uvař, ukliď, postarej se o nás,protože MY chodíme do práce, musíme se učit na zkoušky atd. ...No, prostě parááááááda, ale každé má své a za zaměstnanecký poměr bych tedy neměnila. OSVČ ano, ale ne psaní!!!

Hm8.2.2012
 

Mně se líbí, jak každý řeší spisovatelství na volné noze, přitom nikdo ještě do stádia, kdy by vydělával za knížky takovou sumu, ještě ani nedospěl. Ono je to také o tom, sáhnout si sám sobě do svědomí, a přemýšlet, zda takový život je skutečně ten, který chci vést. Bohužel málokdo o tom takto přemýšlí. Myslí si, že když se jim podaří vydat jednu knihu, hned se mohou jít flákat a budou automaticky vydávat jeden paskvil za druhým. Je to takové přání, a komu by se upřímně nelíbilo. No mě určitě, ale na druhou stranu, bych tím degradoval tu cestu k vytouženému cíli, a tím vlastně poškodil sám sebe. A tak bych raději volil cestu méně náročné práce se psaním, nežli nepracovat vůbec. Bohužel i to bývá dnes často pouze přáním.
Někteří si ani neuvědomují, že pracoval i Karel Čapek, svou pozici v novinách si však musel zasloužit, jen tak pak mohl omluvit několika měsíční výpadek příspěvků, když zrovna pracoval na svém románu. :-)

Ginnie8.2.2012
 

V podstatě souhlasím, až na tu definici - nepracovat vůbec. Protože když se někdo začne živit psaním, musí pracovat a to hodně, aby se tím uživil. Koníček se stane prací a to /jen můj názor/ dost těžkou a hlavně hodně nejistou. A hlavně to není jen o psaní,ale i o tom prodávání, tedy nabízení,podbízení, udělat cokoli,aby se můj \"výrobek\" prodal.Na to každý nemá - to myslím v dobrém. Prostě práce těžší, než být zaměstnanec a ve volné chvíli psát. Myslím, že spousta autorů by velmi rychle přišla o ty iluze bohémského spisovatelského života.

Marvi8.2.2012
 

Souhlasím, mám podobný dojem. Nejbližší doba volné nohy ve spojitosti se psaním se mi propojila někde s důchodovým věkem - než s výdělky za prodej svých knih. Lyžovat taky umím skvěle, aniž bych chtěla zvedat nad hlavu pohár mistryně světa. Piluji, učím se, snažím se… a pokud se k tomu přidá i úspěch – zapěji „hurá!“ Ale to souvisí spíše s mým realistickým smýšlením. Psát mě prostě baví. I když i tyto dotazy sem, samozřejmě, patří a chápu to.

Upozornění správce

Napište text v rámečku do pole pod ním. V případě, že nebude správně vyplněný, mail_to_by_send

sec



Návštěvník

 

Autor

 

Náš tip

Čtivé, poutavé, zajímavé.
Doporučujeme i Vám!

 
 

Autoři

 

Hodnocení agentury

 

Mediální partneři projektu: